Sex mladé Čechy nudí. Pozitivním vedlejším efektem je prudký úbytek potratů

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Uměle přerušených těhotenství stále ubývá od poloviny osmdesátých let. Nejméně jich bylo v roce 2021 – konkrétně 15 492. Loni číslo mírně povyrostlo, ale pořád jde o nižší cifru než v předcovidovém období. Málokdy má Česko příležitost se za něco pochválit. Přirozený úbytek uměle přerušených těhotenství je ale skutečně pozitivním trendem.

Jednou z příčin, kterou podrobněji rozebereme vzápětí, je nižší zájem mladé generace o sex.

Ještě na konci 80. let končilo více než 40 procent těhotenství interrupcí. Umělé přerušení těhotenství totiž sloužilo jako běžná forma antikoncepce. Tento přístup se ale diametrálně změnil, a dokládají to i čísla. Dnes stojí interrupce podle nejnovější publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky za 11 procenty ukončených těhotenství, jde o nejnižší hodnotu od uzákonění interrupcí na vlastní žádost v roce 1957. Zhruba pětina interrupcí proběhne ze zdravotních důvodů.

Kondomy, hormonální antikoncepce nebo nitroděložní tělíska nahradila potraty jako řešení nechtěného těhotenství. Česko se tak od revoluce posunulo z čísel typických pro východní Evropu s vysokými čísly potratů k těm západním zemím, kde je úroveň uměle přerušených těhotenství nízká – srovnatelně jsme na tom nyní jako Německo, Švýcarsko nebo Finsko. Porovnávání není však úplně snadné nejen kvůli rozdílům v legislativě, ale i praxi – nejenom co se týče zákonných norem, ale i procesu, který zákroku předchází nebo ceně za tento zdravotní výkon.

Co však jednoznačně říct lze – utužování potratové politiky a jejich zakazování nevede ke snižování uměle přerušených těhotenství. Hledisko, o to aktuálnější, že k takovému kroku sáhli naši severní sousedé.

Podle studie Guttmacherova institutu v zemích, které zakazují potraty, za posledních 30 let vzrostl podíl ukončených nechtěných těhotenství z 36 na 50 procent. Tedy zcela opačný vývoj, než zažilo benevolentní Česko.

Paradoxně s klesajícím počtem potratů ale ubývá i českých žen, které užívají antikoncepci. Zatímco na vrcholu v roce 2007 to bylo podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky téměř 1,4 milionu žen, tedy 55 procent populace v plodném věku, o 14 let později to je jen 880 tisíc žen a 39 procent této populace. Jde o souhrnná čísla za všechny varianty hormonální a nitroděložní antikoncepce.

Trend to není pouze český, hormonální antikoncepce zažívá pokles zájmu v řadě zemí střední a východní Evropy. To dokládají data farmaceutické firmy Gedeon Richter. Během deseti let pokleslo užívání například v Maďarsku, na Slovensku nebo ve Slovinsku. Naopak v západní Evropě je trend do jisté míry opačný, ve Finsku, Dánsku nebo Nizozemsku spotřeba roste. V Česku se ale stále pohybujeme na průměrných evropských hodnotách, i když žen s antikoncepcí ubývá.

Jaké je tedy vysvětlení? Počty potratů klesají stejně jako podíl žen, které se před početím chrání. Částečně roste plodnost, ale loni se zase narodilo nejméně dětí za posledních 17 let.

Gynekologové a demografové se možná překvapivě shodují na tom, že pro mladší generace zkrátka sexuální život není takovou prioritou, jaké se těšil v minulosti.

„Když se na to dívám z hlediska své ambulance, tak sex obecně ustupuje do pozadí a do popředí se dostávají jiné zájmy,“ potvrzuje gynekoložka Olga Hlaváčková. A s tím se logicky méně řeší i důsledky v podobě umělých přerušení těhotenství nebo zabránění příčiny ve formě antikoncepce.

Jak se přístup k interrupcím změnil, ilustruje Hlaváčková i vzpomínkou na doby, kdy ženy podstupovaly násobně více potratů než dnes. Štos žádostí měla vždy připravený na stole. Pokud ji dnes přijde do ordinace pacientka, se kterou řeší interrupci, má problém vůbec žádost najít. O tak výjimečnou situaci jde.

„Především mladší generace je méně sexuálně aktivní. Daleko více času tráví například na sociálních sítích, což se projevuje i v nižší sexuální aktivitě,“ doplňuje pak gynekolog Jan Greguš.

Podle demografky Jiřiny Kocourkové je také možné se domnívat, že stále méně žen má v průběhu svého reprodukčního života stálého partnera, a tak se jim nemusí takříkajíc „vyplatit“ dlouhodobě užívat hormonální antikoncepci.

„Klesající zájem o hormonální antikoncepci může odrážet také nižší zájem o sex v populaci díky faktorům, jako je přesun sexuálního života do virtuální reality, nárůst mladých lidí neochotných žít v trvalém svazku, velké množství nejrůznějších nabídek zábavy a v neposlední řadě i díky změně v tradičních rolích žen a mužů,“ dodává Kocourková.

Dalším důvodem je ale také rezervovaný přístup části ženské populace k hormonální antikoncepci.

„V dnešní době panuje u části žen nedůvěra k hormonům, i když je iracionální. Existuje proto dokonce i odborný termín – hormonofobie. Tento strach živí a podporují senzacechtivá média informující zaujatě o nahodilých nežádoucích účincích antikoncepce, ale i představitelé ultrakonzervativních proudů, kteří šíří předsudky, dezinformace a lži nejen o antikoncepci,“ dodává Greguš. Takové vlivové skupiny jsou podle něj ale silnější v zahraničí než u nás.

Každopádně ani odklon od antikoncepce nevedl ke zvýšení počtu nechtěných těhotenství, která by končila interrupcemi. Roli může hrát i lepší informovanost, sexuální výchova už dávno na školách není tabu a obecná povědomost se v populaci zvyšuje.

„Důležité je, že k poklesu intenzity interrupcí a udržení na nízké úrovni došlo bez jakéhokoliv zpřísnění interrupčního zákona. Nyní i za poklesu užívání hormonální antikoncepce, která je ovšem nahrazována intenzivnějším používáním kondomů, což je také efektivní forma antikoncepce,“ dodává Kocourková.

Ženy mají dnes k dispozici i pohotovostní antikoncepční pilulky v případě nechráněného styku. Loni se jich na českém trhu podle dat farmaceutické firmy Gedeon Richter prodalo 113 tisíc balení, což je asi o 15 procent více než v posledním předcovidovém roce 2019.

V případě debaty o uměle přerušených těhotenství je ale nutné si zároveň uvědomit, o jaké skupině žen vlastně mluvíme. Neplatí totiž všeobecná představa, že jde hlavně o mladé dívky, které tak řeší nenadálou a možná i bezvýchodnou situaci. Ze statistik vychází, že interrupci volí nejčastěji ženy po dvou dětech – třetina interrupcí byla v této kategorii. Zhruba 72 procent žen, které se rozhodly pro přerušení těhotenství, má už alespoň jedno dítě.

Ani v počtu uměle přerušených těhotenství na 100 narozených nehrají prim mladé ženy do dvaceti let. Tato statistika nebere v úvahu početnost věkové skupiny ale pouze zdravotní stav nebo vlastní rozhodnutí – tedy jaká část těhotenství neskončí z důvodu umělého zásahu narozením dítěte. Nejvyšší číslo statistici evidují u nejstarší skupiny v reprodukčním věku od 45 do 49 let. Srovnatelné hodnoty pak mají ženy od 40 do 44 let a ty nejmladší od 15 do 19 let.

Právě nejmladší ženám by mohlo pomoci, kdyby alespoň některé druhy antikoncepce byly hrazené ze zdravotního pojištění. V Česku jsou ale všechny zpoplatněné. Obecně je na tom tuzemsko přitom z pohledu dostupnosti antikoncepce špatně. Vychází to z dat Antikoncepčního atlasu, který ukazuje, jak na tom je 46 evropských zemí, co se týče přístupu k moderní antikoncepci, antikoncepčnímu poradenství a on-line informacím o antikoncepci. Česko je na nelichotivém 29. místě. Kromě nedostatečné finanční podpory antikoncepce chybí také například státem garantovaný internetový zdroj informací o antikoncepci, což je ve vyspělých zemích standard.

„Myslím, že úhrada určitých typů antikoncepce pro některé skupiny žen by dávala smysl. Minimálně pro ty v adolescentním věku, u nichž je těhotenství nejrizikovější,“ dodává gynekolog Greguš.

Stejně tak by podle něj bylo vhodné, kdyby k bezplatné antikoncepci měly přístup i další zranitelné skupiny žen. Nejvíce interrupcí totiž dlouhodobě podstupují ženy s nižším vzděláním. Nejčastěji se základním nebo nedokončeným. A také nepracující nebo nízkopříjmové.

Každopádně je úbytek interrupcí pozitivním trendem. „Jedná se o mimořádný úspěch v odpovědnějším přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a Česko tím bylo a stále je ojedinělé mezi vyspělými státy – nejen východní ,ale i západní Evropy. V Evropě patříme ke státům s nízkou intenzitou interrupcí a současný vývoj lze chápat především jako pokračování odpovědného přístupu a také důsledek široké dostupnosti různých forem antikoncepce,“ vysvětluje vedoucí katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jiřina Kocourková.