Hlavní obsah

Poslední Masarykova slova projdou před přečtením krátkou expertizou

Foto: René Volfík, Seznam Zprávy

Obálka s posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

aktualizováno •

Ještě než prezident Petr Pavel přečte poslední slova bývalého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, projde dopis expertizou ohledně pravosti. Požádali o to potomci prvního československého prezidenta.

Článek

Před přečtením posledních slov československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v pátek v Českém rozhlase posoudí jejich pravost rychlá expertiza. ČTK to řekli historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR a ředitel Národního archivu Milan Vojáček. Oba budou mít po otevření obálky několik minut na porovnání rukopisu Jana Masaryka, který údajně otcova slova zaznamenal.

Pokud by vznikly pochybnosti, archiváři na to upozorní před přečtením obsahu nahlas. Poté poputuje text do Národního archivu na podrobnou expertizu, která může trvat několik týdnů. Následně odborníci dokument i s kontextem zveřejní. Na expertizu upozornil server Blesk.cz.

Obálku, kterou dostali archiváři před bezmála 20 lety, otevře v pátek 19. září prezident Petr Pavel na zámku v Lánech. Dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005 tajemník prezidentova syna Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat jej dvě desetiletí. Obálka podle Suma obsahuje Masarykova slova, která řekl krátce před smrtí svému synu Janovi.

Potomci Tomáše Garrigua Masaryka zaslali začátkem týdne dopis Kanceláři prezidenta republiky a příslušným historikům a archivářům, v němž žádají o prověření autenticity dopisu, který má být na přání prvního československého prezidenta odtajněn.

Obálka i s obsahem se po otevření vrátí zpátky Národnímu archivu, kde experti dokument znovu prověří a oficiálně potvrdí jeho pravost. To může společně s restaurátorskými pracemi trvat zhruba měsíc, až poté má archiv v plánu text zveřejnit v celém kontextu. Restaurátoři provedou testy týkající se stavu dokumentu, materiálu, na kterém je psán, náchylnosti k degradaci, případně s laboratorní analýzou.

Zjišťovat budou také datum vzniku dokumentu, buď přímo uvedené, nebo odvozené z interních indicií. Dokument archiváři nezveřejní jen jako text nebo digitalizovaný snímek bez kontextu. „Cílem je zabránit laickému nesprávnému výkladu, vytrhávání částí z kontextu a vzniku účelových interpretací, což by mohlo být neuctivé vůči rodině a T. G. Masarykovi,“ dodal.

Obálka má velikost zhruba přeloženého listu A4 a je označena slovy „pečeť do roku 2025“. Sum ji archivu předal po dohodě s Masarykovými vnučkami Annou a Herbertou. Hájková dříve v rozhovoru s ČTK uvedla, že obálka může obsahovat krátké poselství, osobní vzkazy rodině, rady nebo kritické hodnocení společnosti. Existuje podle ní riziko, že text bude nečitelný či neúplný.

Dopis se slovy T. G. Masaryka vznikl podle historika Jiřího Křesťana mezi 3. a 11. zářím 1937, tedy několik dní poté, co Masaryk prodělal mozkovou mrtvici. Státník, který se zasloužil o vznik samostatné československé republiky, abdikoval ze zdravotních důvodů v prosinci 1935. Zemřel v Lánech 14. září 1937.

Doporučované