Poslanec už rok nechodí do práce, pobírá ale plat i náhrady

Poslanec hnutí ANO Milan Wenzl se po svém zvolení loni v říjnu dostavil do Poslanecké sněmovny jen na první schůzi, která se konala 1. a 8. listopadu 2021. Poté onemocněl a z jednání Sněmovny je od té doby omluven. Léčí se s leukémií.

Neúčastní se ani jednání dvou výborů, jichž je členem a nepředkládá žádné zákony. I přesto k poslaneckému platu v uplynulém roce čerpal poslanecké náhrady. A to ve výši přes 1,7 milionu korun.

Wenzl podle informací, o které si redakce Seznam Zpráv zažádala podle zákona o svobodném přístupu k informacím, za uplynulých 12 měsíců vyčerpal ke svému základnímu platu víceúčelové paušální náhrady na reprezentaci a na dopravu v celkové výši 162 tisíc a 406 tisíc korun.

Jak ale upozornila Lenka Mozgová z Poslanecké sněmovny, jde o zákonem stanovené náležitosti. „Poslancům náleží ze zákona a Kancelář Poslanecké sněmovny je povinna tyto úhrady za zákonem stanovených podmínek vyplácet,“ uvedla.

Podobně se k náhradám vyjádřila i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Je to zodpovědností každého poslance, protože nárok na ně získal svým zvolením. Férové je ale také říct, že náhrady na reprezentaci a na dopravu jsou pevnou součástí platu poslance, to znamená, že jsou automatické,“ uvedla.

Seznam Zprávy oslovily i poslance Wenzla s dotazem, jakým způsobem tyto náhrady využil, Wenzl však konkrétní odpovědi neposkytl a pouze odcitoval zákon o platu představitelů státní moci a dodal, že neustálý kontakt s děním ve Sněmovně má díky on-line přenosům z jednání.

Už dříve uvedl, že se mandátu vzdát nechce, což znovu potvrdil. „Tak jako vždy v minulosti jsem připraven skládat svým voličům účty a zodpovídat se jim,“ uvedl. Zájem redaktorky o jeho čerpání poslaneckých náhrad a nečinnost v Poslanecké sněmovně označil za porušení etických zásad. Jakou konkrétně odvedl v tomto volebním období práci, rovněž neuvedl.

Situace kolem Milana Wenzla trochu připomíná příběh někdejšího zlínského senátora Františka Čuby (SPOZ). Ten do práce ze zdravotních důvodů nechodil více než půl druhého roku. Nereagoval ani na kritiku kolegů či výzvy tehdejšího předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD), aby se mandátu vzdal.

Rezignoval až po silnějším tlaku a po 18 měsících, kdy se nedostavil do práce. Tehdy i on pobíral senátorský plat včetně všech náhrad a dle zákona tehdy dostal i odstupné 303 tisíc korun.

Kromě paušálních náhrad poslanec Wenzl čerpal od Poslanecké sněmovny i peníze na nájemné poslanecké kanceláře, její vybavení a také na asistenty. Za nájemné kanceláře včetně vybavení vyčerpal za uplynulých 12 měsíců 343 tisíc korun. Sněmovna mu proplatila také náklady na kancelářský materiál za 27 200 korun, což je mimochodem čerpání v téměř maximální možné výši.

V téměř maximální výši Wenzl čerpal i výdaje na asistenty. Sněmovna za ně utratila 557 tisíc korun. Dalších 232 tisíc korun pak vyčerpal na výdaje za odborné a administrativní práce, takzvané „expertovné“.

Za co poslední zmiňovanou náhradu utratil, není možné zjistit. Wenzl na dotazy nereagoval a z jeho veřejně dostupné práce v Poslanecké sněmovně to rovněž není možné zjistit. Návrhy zákonů nepředkládá a omlouvá se i z výborů, kde se, jak poslanci rádi říkají, odehrává hlavní náplň jejich práce.

Redaktorka se pokusila kontaktovat Wenzlova asistenta, bývalého poslance ČSSD Štěpána Stupčuka, aby se ho zeptala, jakou práci pro poslance jako jeho asistent vykonal. Stupčuk však reagoval, že na ni nemá čas, neboť pracuje. „Rozumíte česky? Nemám na vás čas,“ dodal podrážděně.

Wenzl je členem dvou výborů Sněmovny – kontrolního a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Ze zasedání obou dvou se podle zápisů pokaždé omluvil.

„Pan poslanec na výboru ještě kvůli nemoci nebyl. Programy přitom máme opravdu nabité, protože kvůli covidu nám tam zůstalo hodně nevyřízených věcí, které se snažíme tlačit dopředu, takže každý člověk chybí,“ řekl předseda výboru Radovan Vích (SPD). Dodal, že už připravuje dopis pro předsedkyni klubu ANO Alenu Schillerovou, ve kterém ji požádá o výměnu Milana Wenzla a také o náhradu za poslankyni ANO Bereniku Peštovou, která nedávno na post ve výboru sama rezignovala.

Že je neúčast Wenzla ve Sněmovně problém, přiznává i Alena Schillerová. „Zcela upřímně říkám, že i pro mě jako předsedkyni poslaneckého klubu je to složité, protože stále musíme počítat s tím, že při hlasování máme o jeden hlas méně, než kolik jsme získali mandátů ve volbách,“ napsala Seznam Zprávám. Zda hodlá svého spolustraníka vyzvat ke složení mandátu, ale neřekla.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že je věcí samotného poslance a jeho klubu, jak se k věci postaví. „Pan poslanec je dle veřejných informací vážně nemocen, nicméně zaznamenala jsem, že ač mu nemoc brání v účasti na jednáních Sněmovny, tak opět kandidoval v komunálních volbách. Snad se tedy jeho zdravotní stav zlepšil natolik, že již bude schopen nejen kandidovat, ale i se účastnit práce ve Sněmovně,“ napsala Seznam Zprávám Pekarová.

Problematiku náhrad podle ní jasně určily soudy, které v minulosti v kauze exposlance Davida Ratha rozhodly, že paušální náhrady jsou nedílnou součástí platu a nelze je odebírat. Jejich problematiku by podle šéfky Sněmovny tak měl řešit jen sám poslanec Wenzl a jeho klub. „Pevně věřím, že se tím budou zabývat,“ dodala.

O poslancovu účast na výboru se dříve zajímala i místopředsedkyně Sněmovny Klára Dostálová (ANO), která donedávna předsedala výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, jejímž je Wenzl členem.

„Byli jsme v kontaktu, zajímala jsem se, kdy dorazí. Říkal, že se do práce vrátí po Novém roce. Na členství ve výboru i přesto rezignoval,“ řekla Dostálová. Na webových stránkách Sněmovny však poslanec stále jako člen výboru figuruje a oznámení o jeho rezignaci není ani v žádném z dostupných zápisů z jednání výboru.