Poslanec ODS kontra národní parky. Komu jde skutečně o ochranu přírody?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poslanec Jan Bureš (ODS) do sněmovního systému načetl sérii pozměňovacích návrhů k zákonu o ochraně přírody, které dle něj mají zlepšit fungování národních parků a pomoci i obcím na jejich území, aby měly silnější postavení.

Jenže během krátké chvíle se proti jeho návrhu postavili ředitelé národních parků.

„Pozměňovací návrhy by byly velmi destruktivní z pohledu ochrany národního parku. Dalo by se říct, že běžný hospodářský les by měl vyšší stupeň ochrany než národní parky, takže by ztrácely smysl,“ řekl Seznam Zprávám ředitel Národního parku České Švýcarsko Petr Kříž.

Návrhy neprošly standardním kolečkem připomínek, debatu k nim ale poslanec Bureš neformálně otevřel v poslaneckém výboru pro životní prostředí. Jenže i tam velmi rychle narazil, řekla Seznam Zprávám předsedkyně výboru Jana Krutáková (STAN). Podle ní není ve výboru, který se bude po druhém čtení návrhy zaobírat, žádná vůle je schválit.

„Bavili jsme se o nich v rámci koalice i se zástupci odborníků a odborné veřejnosti. V podstatě jsme je odmítli. Pan kolega Bureš je zřejmě předloží, ale máme na to v tuto chvíli jednotný názor,“ řekla předsedkyně výboru.

Na otázku, zda poslanec Bureš neuvažuje o opuštění boje za kritizovaný návrh, odpověděl, že to „zase tak kritické není“.

Dodal: „Vnímám pár diskutujících na sociálních sítích vyhecovaných nesmysly od jednoho serveru a očekávaný odpor od ředitele Národního parku Šumava. Jednáme s Ministerstvem životního prostředí o možných úpravách. Podle toho, jak budou ochotni ke kompromisu, se rozhodnu.“

Tvrdí, že mu jde o zájmy obcí a o zvýšení jejich pravomocí.

Jednání přiznal lidovecký - tedy koaliční - ministr životního prostředí Petr Hladík. Jinak ale s kritikou nešetřil.

„Ministerstvo životního prostředí nechce a nebude touto novelou zákon posouvat do nepřijatelných mezí, naopak má novela pomoci ochraně přírody, správě národních parků i posílit pravomoci obcí. Některé pozměňující návrhy individuálních poslanců jsou nepřijatelné, protože by ohrozily fungování národních parků i z pohledu mezinárodních standardů a principů ochrany přírody,“ řekl redakci.

Poslanec Bureš kritiku odmítá. Opakovaně se odkazuje na možný vznik nového národního parku Křivoklátsko. Jeho vznik je totiž součástí novely, bojuje proti němu ale svazek místních obcí. Starosta Městečka u Křivoklátu Jaroslav Jirásek Radiožurnálu řekl, že nechtějí mít les, do kterého nebudou moci zasahovat, těžit v něm a nechají ho napospas přírodě.

„Nechceme, aby Křivoklátsko vypadalo jako Šumava sežraná broukem kůrovcem,“ řekl. Zřízení parku je podle něj „zločin proti místní přírodě, proti krajině“.

„Národní park nemá vzniknout z důvodu ochrany přírody, ale má vzniknout jako nová hračka pro část odborné veřejnosti, kde by si mohla dělat svoje experimenty,“ pokračoval.

Obdobná argumentace se propisuje i do odůvodnění čtyř pozměňovacích návrhů poslance Bureše. „Péče o lesy v podstatě neexistuje. Stav lesů v národních parcích ukazuje, že zákonné mantinely nejsou nastaveny správně. (…) Necitlivým přechodem na přírodní procesy jsou na území národních parků suché lesy, a to v takové míře, že jsou závažným způsobem narušeny jejich funkce, což přináší ekologické újmy na ztrátách mimoprodukčních funkcí lesa a ohrožují lesy jiných vlastníků,“ píše se.

Oporu má u některých obcí. Třeba starostka městyse Strážný ležícího v Národním parku Šumava Jiřina Kraliková kritizuje, že v radě parku nemají se stejně smýšlejícími starosty dostatečně silné slovo.

„Bylo by dobře, kdybychom se mohli lépe jako starostové domlouvat a nemohlo se stát, že nás přehlasují členové, kteří jsou jmenovaní ředitelem parku. Něco odhlasujeme, ale pak je to jinak,“ říká.

Jenže ani tato kritika není jednotná. Naopak starosta obce Prášily Josef Rada říká, že v tomto ohledu podle něj není potřeba nic měnit. Naopak by byl rád, kdyby stát řešil jejich finanční situaci. Obce nemohou jen tak získat pomocí rozvoje peníze do rozpočtu, nemohou se příliš rozšiřovat.

„Můžete si třeba zažádat o peníze na chodník, nebo na cestu, ale jedna z hlavních podmínek je, že to musí být značená turistická stezka, nebo cyklotrasa. Když chceme opravit komunikaci, která není turisticky zajímavá, tak na to peníze nedostaneme. To mi přijde trošku nešťastné,“ říká. Podle něj nemají ani finance na provoz infocentra.

Poslanec Bureš tvrdí, že mu jde o zájmy obcí a o zvýšení jejich pravomocí, protože si v nich ředitelé parků mohou neomezeně dělat, co uznají za vhodné.

„Hlavním cílem návrhu je určitě zlepšit postavení obcí i občanů žijících v národních parcích, odpovědnost ředitelů za činnost parků a dát na stejnou úroveň ochranu přírody a ochranu života a majetku lidí,“ shrnul poslanec hlavní body jeho návrhů.

Podle Hnutí Duha ale - ať už oprávněnou, či neoprávněnou - kritiku obcí návrh neřeší.„Pravomoce obcí jsou už teď v těch národních statcích nadstandardní oproti zbytku republiky. To, co tam poslanec v tomto velmi kritizovaném návrhu zavádí, ani tak neposiluje práva obcí, jako spíš umožňuje skutečně těžbu a zástavbu národních parků,“ tvrdí expert na ochranu lesů Jaromír Bláha.

Poslanec se také odvolává na ničivý požár v Českém Švýcarsku, který podle něj dokládá, že správa parků není funkční.

Podle ředitele Českého Švýcarska Petra Kříže ale všechna protipožární opatření detailně konzultují s hasiči, mají jich celou řadu, ale nemohou podle něj zabránit požáru vytěžením dřeva.

V takovém případě by totiž podle něj ztratilo smysl chránit krajinu před intenzivními zásahy člověka.

„Smysl národních parků vidím v ochraně přírody pro člověka, pro lidi. Celé přírody i jejích procesů. Plocha národních parků v České republice je velmi minimální, zhruba 1,5 % rozlohy. V ostatní krajině je činnost člověka poměrně intenzivní. Proto máme národní parky, kde se režim stanovuje s ohledem na ochranu přírody,“ řekl.