Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Růst důchodového věku má být jednou z třecích ploch důchodové reformy, která by se měla řešit na čtvrteční schůzce u prezidenta Petra Pavla.
Vedle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky jsou pozváni Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka z hnutí ANO, ale i ekonom David Marek.
„Pro mě nejede vlak přes to, že by se prolomila hranice věku odchodu do důchodu a že by došlo ke zpomalení tempa růstu starobních důchodů od roku 2026,“ avizuje předem Aleš Juchelka.
Mimo jiné mu vadí, že v rámci představeného systému postupného zvyšování důchodového věku navázaného na naději dožití v 50 letech prý mohou vznikat nespravedlnosti.
Jak se změní věková hranice pro důchod
Konkrétní příklad: Muži ročníku 1968 mají odejít do důchodu v 65 letech a pěti měsících a následující ročník 1969 půjde do důchodu v 65 letech a sedmi měsících.
„Na to se samozřejmě budu ptát,“ říká Juchelka.
Ministr Marian Jurečka zase podle ČTK před schůzkou avizoval ochotu jednat. „Z naší strany, a mluvím za celou koalici, je tady otevřenost v tom, hledat shodu i s opozicí na důchodové reformě, aby byla dlouhodobě udržitelná,“ řekl Jurečka. Dodal, že podle něj zatím hnutí ANO nepodalo žádný návrh, jak by chtělo návrh vlády měnit.
„Pokud budou návrhy opozičních partnerů takové, že se dokážeme v těchto mantinelech pohybovat, můžeme se bavit o změně parametrů,“ dodal Jurečka.
Seznam Zprávám pak potvrdil, že se v zákoně nepočítá s tím, že by důchodový věk v návaznosti na naději dožití mohl v budoucnu třeba i klesnout. Mezi jednotlivými ročníky může buď stagnovat, nebo růst o jeden až dva měsíce.
„Protože žádná predikce neukazuje, že by se měla zkracovat doba dožití, a pokud by nastala situace, jako byly poslední dva roky covidu, došlo by k tomu, že se růst důchodového věku zastaví,“ vysvětlil ministr práce.
V důchodu má člověk strávit 21 let
Proti navázání důchodového věku na aktuální naději dožití padesátníků se ohradili v únoru i odborníci z České demografické společnosti.
„Naše hlavní poznámka je, že důchodový věk má vycházet z předpokládané průměrné doby pobírání důchodu, ale tu dobu musíme odhadovat na základě prognózy úmrtnosti v době, kdy ti lidé budou v důchodu, a ne na základě toho, jak se vyvíjí aktuální úmrtnost, když je lidem 50 let,“ vysvětluje demograf Tomáš Fiala, člen hlavního výboru České demografické společnosti. „Musíme odhadovat, jak to bude vypadat za 15 let pro 65leté a starší lidi.“
Odkazuje se přitom na myšlenku, že by lidé měli v důchodu strávit v průměru poslední čtvrtinu života. Marian Jurečka pak dlouhodobě mluví o tom, že by lidé v důchodu měli strávit v průměru 21,5 roku.
Nedávná pandemie covidu přitom podle demografa slouží jako ukázka situace, kdy ukazatel naděje na dožití v 50 letech může způsobit výkyvy v tempu zvyšování důchodového věku a pobírání důchodu.
„Když byl covid, zvýšila se úmrtnost. Podle návrhu by se na to reagovalo dočasným zastavením růstu důchodového věku. Třem ročníkům, které slavily padesátiny během covidu, by se důchodový věk nezvyšoval a po odeznění covidu by se zase začal zvyšovat pro další generace. V tom je nerovnoměrnost,“ říká Tomáš Fiala.
Každý ročník o měsíc víc
Podle něj údaj naděje dožití v covidových letech představuje hypotetický výpočet, jak by vypadala naděje dožití, kdyby covid přišel každý rok, nebo přesněji úmrtnost byla každý rok jako v covidových letech.
„Je to ukazatel momentální úmrtnosti,“ říká demograf k obvykle publikované průřezové naději dožití.
Česká demografická společnost proto navrhuje lineární růst věku odchodu do důchodu s revizemi na základě prognóz úmrtnosti. Pro ročníky narození 1966 až 1977 by důchodový věk rostl pro každý ročník o jeden měsíc.
Demografové své výhrady probrali se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí a nabídli pomoc, pokud bude možné měnit dílčí parametry důchodové reformy. „To bude záležet především na panu ministrovi, jeho stanovisko jsme se zatím nedověděli,“ dodává Fiala.
