Článek
„Je to poprvé, co zažíváme takový nápor,“ říká pro Seznam Zprávy předsedkyně Fondu ohrožených dětí (FOD) Hanka Kupková.
„Většinou nemáme problém pustit lidi na dovolenou, protože přes léto se počet dětí obvykle o dost sníží. Jejich rodiče s nimi mohou díky teplejšímu počasí třeba přespávat venku ve stanu a jsou tím pádem i hůře dohledatelní, ale letos ne.“
V Klokáncích, největší síti takzvaných zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), zbývala v době přípravy textu jen dvě volná lůžka z celkových 240.
Podobných organizací je v Česku aktuálně 48 a dokážou celkem přijmout 645 dětí, v některých krajích je ale počet míst nedostatečný.
Kromě naplněných kapacit se oslovená zařízení shodují i v další – mnohem závažnější – skutečnosti: Psychický i fyzický stav ohrožených dětí se za poslední měsíce zhoršil.
K psychickému násilí se přidalo fyzické
„Dříve šlo zejména o psychické týrání, což bylo zlé, ale teď se k tomu ve velkém přidalo fyzické násilí. Vůči dětem je to samozřejmě neomluvitelné, ale osobně si myslím, že rodiče jsou agresivnější, protože třeba přijdou o práci, nemůžou si najít novou, chybí jim finance, do toho ještě řeší bydlení, všechno je drahé, a tak si tu frustraci někde vybijí. A bohužel nejblíže mají své dítě,“ komentuje možné příčiny.
„V posledních měsících přicházejí děti s rozbitou hlavou, popálené od cigaret. A mám tady i sexuální zneužívání. Je toho hodně. Teď budeme podávat trestní oznámení kvůli stalkingu, kdy otec stalkuje svou dceru,“ nastiňuje okolnosti některých případů.
„Bývalo to tak, že když děti přišly, nebylo to na podání trestního oznámení, ale spíš se pracovalo s rodinou dítěte. Protože, není to správně, ale když matka vrazí dítěti facku, nebere se to jako týrání. Dítě uteče z domova, řekne vám, že ho matka uhodila, a dále se pracuje s dítětem i matkou na tom, aby se mohlo do rodiny vrátit,“ vysvětluje.
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
Jejich cílem je poskytování sociálně-právní ochrany dětem, které se ocitly bez péče rodičů, případně jsou ohroženy jejich příznivý vývoj či práva. Stejně tak mohou být do zařízení umístěni nezletilí, kteří byli psychicky či fyzicky týráni nebo zneužíváni.
O umístění může rozhodnout soud, obec s rozšířenou působností, zákonný zástupce, nebo samo dítě. Přičemž nejdelší přípustná doba, kterou v centru může strávit, je šest měsíců.
Zřizovateli jsou obce nebo kraje.
Jinde evidují i nárůst případů, kdy o umístění požádá sám nezletilý, jako například v zařízení pro ohrožené děti spadající pod Centrum služeb pro rodinu a dítě a dětský domov Charlotty Masarykové v pražské části Zbraslav.
„V letošním roce jsme konfrontováni s potřebou starších dívek, které přicházejí samy, protože ve stávající rodině se potýkají s vážnými problémy. Děti přicházejí často z rodin, kde je běžné násilí, hádky rodičů, závislost rodičů na návykových látkách i nedostatečné materiální zázemí,“ přibližuje chod centra jeho ředitelka Radka Soukupová a dodává, že od konce pandemie koronaviru je o umístění dětí trvale větší zájem, než jsou schopni uspokojit.
Že jsou případy komplikovanější, zdůrazňuje i Jindřiška Korečková, ředitelka Paprsku, který je v Libereckém kraji jediným poskytovatelem okamžité pomoci ohroženým dětem. Jeho kapacita – čítající 20 lůžek – je vytížena dlouhodobě.
„Z našich zkušeností vyplývá, že jsou do našeho zařízení nyní častěji přijímány děti ve špatném fyzickém stavu,“ říká k současné situaci.
To se zrcadlí například na zanedbaných preventivních prohlídkách i povinných očkováních, absentující zubní péči nebo infekčních kožních onemocněních. Časté jsou prý i dlouhodobě neléčené chronické stavy, případně ortopedické vady.
S ohledem na setrvalou nedostupnost psychiatrické péče navíc v zařízeních tohoto typu přibývá dětí, které se potýkají s psychickými problémy.
„Ta práce je obecně náročnější, případy dětí jsou náročnější. Hodně z nich užívá psychiatrické léky, protože postcovidová doba zhoršila jejich psychické zdraví. Takže skutečně mi sem chodí už diagnostikované děti, nebo je pak diagnostikuje psychiatr,“ popisuje Kupková z Klokánku.
Stejnou zkušenost líčí i Korečková z Paprsku: „Vzhledem k naplněnosti dětských psychiatrií i diagnostických ústavů se v posledních letech množí případy, kdy jsme nuceni přijmout i děti trpícími úzkostnými stavy, sebepoškozováním nebo pokusy o sebevraždu. Řešíme genderovou identitu adolescentů, ale i poruchy chování.“
Hodně práce za málo peněz
Vedoucí oslovených zařízení se shodují na tom, že vytíženost i nárůst komplikovaných případů klade vyšší nároky na personál, který musí zvládat různé druhy péče. Například finanční ohodnocení pečujících „tet a strejdů“ z Klokánku se nepohybuje daleko od hranice minimální mzdy.
„Pracují za 21 700 hrubého. A za tuhle částku tady po nich chci neskutečné výkony, protože je to opravdu náročná práce,“ konstatuje Kupková.
„Na ministerstvu mi dokonce řekli, že viděli náš inzerát a že je to hrůza. Říkám jim: ‚Fajn a poradíte mi, jak se mám té děsivé noční můry stran financí zbavit?‘ Já těm lidem nemůžu přidat. Pokud mi už teď chybí 40 procent v rozpočtu, nemám to z čeho zaplatit,“ pokračuje. Obává se prý, že pokud setrvají současné finanční podmínky, příští rok v lednu nebudou chtít zaměstnanci prodloužit smlouvu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, do jehož gesce zařízení spadají, podle Kupkové k problematice přistupuje laxně.
Státní příspěvek se loni po několika letech zvýšil z 22 800 korun na 36 tisíc měsíčně za každé umístěné dítě. V roce 2022 tak ministerstvo podle ČTK vyplatilo na tyto účely 175 milionů korun.
Letos v lednu dotace narostla o dalších 10 % – na 39 600 korun. O dalším navýšení se sice podle mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Evy Davidové jedná, s ohledem na loňský nárůst částky o 63 procent k němu ale nejspíše nedojde.
„Navýšení státního příspěvku je diskutováno, nicméně vzhledem k omezením ze strany rozpočtu, pokud jde o navyšování dávek a příspěvků, a k uvedenému výraznému navýšení státního příspěvku pro ZDVOP v roce 2022, se tato možnost zatím nejeví jako příliš reálná,“ napsala mluvčí Seznam Zprávám.
„Zrovna minulý týden jsem tam byla na jednání, kde mi řekli, že v rozpočtu nemají na zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc více peněz,“ líčí ředitelka Klokánku. „Druhým dechem vám ale zároveň řeknou, že si uvědomují, že nám přidali jen deset procent, a že je to v době růstu spotřebitelských cen o třetinu směšné,“ naráží na inflaci.
Některá centra spatřují jistou nedotaženost státní dotace i v tom, že peníze dostanou jen za dny, kdy je dítě v zařízení fyzicky přítomno. A byť taková podmínka může na první pohled působit logicky, přispívá k finanční nejistotě.
Například mzdy zaměstnanců nebo výdaje za elektřinu musejí poskytovatelé péče zaplatit i za dny, kdy je dítě mimo centrum nebo kdy není plně obsazena jeho kapacita.
„Při návštěvách u zákonných zástupců dítěte či pobytu v nemocnici, rehabilitačních ústavech nebo psychiatrii nevzniká našemu zařízení nárok na státní dotaci, byť samozřejmě je a musí být lůžko pro toto dítě zachováno,“ vysvětluje problematiku ředitelka Korečková z libereckého Paprsku.
„Řekněte nám, až snížíte kapacity“
Podle Kupkové z FOD státní příspěvek Klokánku pokryje jen přibližně 60 % nákladů na péči o dítě. Měsíčně jim tak chybí až 2,5 milionu korun, které v poslední době pokryli jen díky výtěžkům z veřejných sbírek.
„Mám velký strach o to, jestli tady v lednu naše zařízení i nadále budou. Už teď mi chybí personál a postupně odejdou další, protože za peníze, které jim mohu dát, se nedá žít. Odchází už teď, protože se to nedá zvládnout. Byť tu práci dělají rádi, když zaplatí nájem, téměř nic jim nezbyde,“ tvrdí s tím, že zrovna minulý víkend přijala výpověď jedné z pečujících „tet“.
„Na poslední schůzce na ministerstvu mi po vylíčení téhle mojí noční můry řekli, ať je hlavně informuji, když budu snižovat kapacity,“ dodává Kupková.
Ministerstvo práce argumentuje tím, že není jeho úlohou hradit veškeré náklady spojené s péčí o děti v azylových zařízeních. „Už z názvu ‚příspěvek‘ vyplývá, že nejde o stoprocentní pokrytí nákladů, ale pouze o příspěvek. Předpokládá se tedy vícezdrojové financování,“ vysvětluje mluvčí Davidová.
Další finance by měla zařízení získávat od rodičů či jiného člověka zodpovědného za výchovu dítěte. Případně lze také využít některé dávky na dítě nebo dotace z krajských a obecních rozpočtů či sbírek a darů.
Mluvčí Davidová ve vyjádření ministerstva dále dodává, že Fond ohrožených dětí je jediným poskytovatele této péče, který opakovaně požaduje dofinancování provozu, a v jeho případě by mělo dojít k optimalizaci chodu některých zařízení.
