Rodičovský příspěvek vzrostl, stát přesto ušetřil

Když se základní rodičovský příspěvek zvyšoval v roce 2020 z 220 tisíc na 300 tisíc korun, znamenalo to skokové navýšení státních výdajů o více než 14 miliard korun.

Loni vláda Petra Fialy (ODS) zvýšila rodičovský příspěvek z 300 na 350 tisíc korun. Roční výdaje přesto poklesly o bezmála dvě miliardy korun. Příčinu odhalují údaje o počtu osob, jež rodičovský příspěvek čerpají. Na konci roku 2023 to bylo 257 tisíc lidí, v prosinci 2024 už jen přes 231 tisíc osob.

Jde tak o další efekt klesající porodnosti v České republice.

Zároveň je třeba připomenout, že se lišil i způsob navyšování rodičovského příspěvku. V roce 2024 se zvyšoval jen u nově narozených dětí, zatímco v roce 2020 se to týkalo všech rodičů, kteří příspěvek v danou chvíli pobírali – v praxi tak na něj měla nárok širší skupina osob a růst byl o to větší.

Už dříve proto Ministerstvo práce a sociálních věcí redakci argumentovalo, že náběh navýšeného rodičovského příspěvku je více postupný než v minulosti a rodiče pobírající vyšší dávku se do dat propíšou postupně.

„Pokud jde o nižší výdaje na rodičovský příspěvek, příčin může být více. Jednu ze zásadních rolí hraje demografická situace,“ konstatuje mluvčí ministerstva Jakub Augusta a zdůrazňuje, že resort zapracoval na tom, aby žádost o rodičovský příspěvek byla co nejdostupnější a nejflexibilnější. Lze ji tak vyřešit například online.

Mírný vliv navýšení dávky o 50 tisíc je tak v detailnějším pohledu viditelný pouze v červenci 2024. V ten okamžik už i rodiče dětí narozených začátkem roku 2024 začali přecházet z mateřské na vyšší rodičovský příspěvek. Výdaje meziměsíčně poskočily o 4,6 milionu korun, přestože počet podpořených klesl o zhruba 1200 osob.

Další měsíce už byl trend neúprosný, klesal jak počet čerpajících rodičů, tak i výdaje státu.

Ministerstvo práce popisuje, že podporu rodin vnímá jako jednu z hlavních priorit. Mluvčí resortu vyjmenovává, že se během tohoto volebního období podařilo zavést slevu na sociálním pojištění pro částečné úvazky a pečující rodiče ocenit v důchodu skrze takzvané výchovné. Investuje se také do budování dětských skupin a připravuje se spuštění sousedského hlídání.

„Propad porodnosti a ekonomickou situaci rodin obecně vnímáme jako celospolečenské téma. Aktuálně se jím zabývá resortní expertní tým složený z demografů, ekonomů, sociologů, psychologů a dalších odborníků na rodinnou politiku,“ dodává Jakub Augusta.

Pirátská poslankyně Olga Richterová v návaznosti na neustálý propad porodnosti trvá na systému automatického navyšování rodičovského příspěvku podobně, jako to funguje například u důchodů.

„Bavme se o tom, protože rodičovský příspěvek je náhrada za to, že nemůžu brát mzdu, že nemůžu do práce, protože pečuji o dítě. Téma otevřu tento čtvrtek při jednání o dávce státní sociální pomoci,“ říká místopředsedkyně Poslanecké sněmovny.

Během úterý pozměňovací návrh nahrála do poslaneckého systému.

Jenomže Olga Richterová navrhuje valorizaci rodičovského příspěvku opakovaně, a prosadit ji se nedařilo ani v době, kdy Piráti byli ve vládě.

Vládní poslankyně za STAN Pavla Pivoňka Vaňková popisuje, že v tomto volebním období už další navýšení rodičovského příspěvku není reálné. „Do příštího období bychom rádi prosazovali některá opatření prorodinné politiky, včetně pravidelné valorizace rodičovského příspěvku,“ zmiňuje.

Současně mluví o tom, že Starostové a nezávislí vnímají jako cílenější nástroj zvyšování daňové slevy na dítě, jež u nízkopříjmových rodin přechází do bonusu. Poslankyně stejně tak zdůrazňuje předškolní péči pro nejmenší děti.

„Když bude mít pečující rodič možnost vracet se dříve do práce, protože bude mít zajištěnou péči, pak si může rodičovský příspěvek dočerpat výrazně dříve ve větších měsíčních částkách,“ konstatuje Pavla Pivoňka Vaňková.

Stínový ministr práce za hnutí ANO Aleš Juchelka rovnou popisuje, že mají ve vládním programu navýšení rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun.

„To, že se ušetřily dvě miliardy je opravdu velká částka. Značí to, že máme nejvyšší propad porodnosti v historii českých zemí. To se odrazí na všech dalších agendách, jako je průběžný důchodový systém, mělo by se opravdu začít dělat něco s porodnosti, s osvětou rodičovství,“ říká Juchelka a zdůrazňuje, že základem je bydlení.

„Jednou z mých základních vizí do budoucna je, že máme celou řadu center pro rodinu a sociální péči, které by podle mého názoru měly fungovat jako rodinná centra při jakékoliv rodinné záležitosti,“ myslí si stínový ministr.

Oslovené odbornice z praxe přitom popisují, že v Česku chybí pro rodiny systém podpory.

„Je to o komplexním přístupu a podpoře ještě před tím, nebo když se rozhodují páry o tom, jestli budou dítě mít, nebo ne,“ říká Irena Přibylová, ředitelka neziskové organizace Síť pro rodiny.

Zmiňuje, že o komplexní změnu přístupu se má snažit vznikající zákon o ochraně dětí a podpoře rodin. „Aby byla síť organizací, které budou schopné edukovat a pracovat s jednotlivci a páry, kteří se rozhodují, jestli budou mít potomka,“ zmiňuje.

„Na zákoně o ochraně dětí a podpoře rodin pracujeme. Není to, že by to usnulo. Je to velká systémová změna, která se nedá stihnout dodělat za pár měsíců. Ale chci mít zákon v letošním roce hotov v paragrafovém znění,“ uvedl k tomu na dotaz Seznam Zpráv začátkem února ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Lucie Ryntová z Aperio, společnosti podporující zdravé rodičovství, pak obecně vyjmenovává řadu bodů, jež by mohly rodičům pomoci. Prvně zmiňuje dostupnější bydlení – od zvýhodněných hypoték po obecní byty s dostupným nájmem. U rodičovského příspěvku vyzdvihuje valorizaci dle inflace, stejně tak zmiňuje i státní příspěvky na volnočasové aktivity dětí.

„V Rakousku mají všichni rodiče nárok na přídavek na dítě do 18 let věku, v případě studia až do 24 let věku. Výše přídavku se liší podle věku dítěte a je pravidelně valorizována,“ popisuje Ryntová s tím, že příspěvek začíná na 200 eurech měsíčně u nejmenších dětí a postupně roste až na 259 eur měsíčně u dětí nad 19 let.

Ryntová pak dodává, že univerzální přídavky vyplácené všem rodinám bez ohledu na příjmy jsou i v Německu, Francii nebo ve Švédsku.