Článek
Předseda lidovců Marian Jurečka by mohl mít – byť s opravdu velkou nadsázkou – z pohledu zákona o střetu zájmu podobný problém jako bývalý premiér Andrej Babiš (ANO).
Jak totiž uvedl ve svém majetkovém přiznání, působí jako předseda KDU-ČSL ve firmě Nový hlas, která pro lidovce vydává zhruba pětkrát do roka interní zpravodaj. Takže může být v podezření, že – byť formálně – porušuje ustanovení zákona o střetu zájmů.
„Dochází k porušení zákona o střetu zájmů, nicméně společenská škodlivost takového jednání je nízká,“ uvedl vedoucí analytik protikorupční společnosti Transparency International Milan Eibl.
Spolupracovníci ministra Jurečky navzdory pohledu analytiků protikorupční organizace porušování zákona odmítají.
Právě Transparency International však v minulých letech opakovaně paragrafy zákona zkoumala, když podávala kvůli porušení zákona podnět k případu Andreje Babiše kvůli tomu, že je ovládající osobou v několika mediálních společnostech. Takže podle TI zákon o střetu zájmů Babiš – v tomto případě opravdu závažně – porušuje.
Jak úřady řešily Babišův případ
Kvůli porušení zákona o střetu zájmů přitom úřady již opakovaně řešily případ bývalého premiéra Andreje Babiše. Úředníci z Černošic, pod něž spadá město, kde má trvalé bydliště, loni dospěli k závěru, že Babiš sice podle zákona vložil svoji společnost Agrofert do svěřenského fondu, ale navzdory tomu je premiér nadále ovládající osobou ve společnostech Londa, Stanice O a Mafra. Ty provozují vysílání Rádia Impuls, televizní stanice Óčko nebo vydávají několik novinových titulů. Loni mu za to udělili pokutu 250 tisíc korun. Babiš se ale proti tomu odvolal. A Středočeský kraj s jeho argumentací souhlasil a pokutu pro Babiše zrušil.
Zákon o střetu zájmů v nynější podobě uvádí, že poslanec, senátor nebo člen vlády nesmí provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Za porušení zákona hrozí pokuta až do výše 250 tisíc korun.
Novela zákona, která už několik týdnů leží ve Sněmovně a kvůli obstrukcím opozice zůstává neprojednána, pro poslance, senátory nebo členy vlády ještě více zpřísňuje anebo zcela znemožňuje angažmá v mediálním podnikání. Nejenže by nesměli provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk, ale nově by ani nesměli mediální firmy převádět ani na osobu blízkou či do svěřenského fondu.
To jsou změny, které se dotýkají Babišova mediálního podnikání. Zároveň však novela přináší i ustanovení, které se týká případu Mariana Jurečky. Účast na vydávání stranických periodik by politikům usnadnila – v případech, že jde o vydávání novin, časopisů či zpravodajů právě pro politické strany nebo hnutí.
Ministr Jurečka na titulní stránce stranické tiskoviny.
Ministr Jurečka v minulých dnech nenašel prostor, aby osobně svou možnou kolizi se zákonem o střetu zájmů vysvětlil.
Jeho mluvčí z Ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová uvedla, že byl zaneprázdněn důležitějšími úkoly, a k tomu za ministra řekla, že v žádném střetu zájmů není.
Uvedla dokonce, že si lidovci nechali udělat kvůli tomu analýzu. „Podle právní analýzy KDU-ČSL to není střet zájmů,“ uvedla ministrova mluvčí Davidová.
Mluvčí KDU-ČSL Lucie Ješátková pak potvrdila, že analýza existuje.
„Na základě našeho právního výkladu ve věci periodika Nový hlas, kde jediným společníkem je KDU-ČSL a pan ministr je jejím předsedou, jsme přesvědčeni, že pan ministr nenaplňuje střet zájmů. Pan ministr není vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je vydavatelem periodického tisku,“ uvedla Ješátková.
Podle ní Jurečka tento údaj ve svém přiznání uvedl omylem. A jak dále napsala, bude také brzy opraven. „V této věci jsme nicméně oslovili Ministerstvo spravedlnosti jako gestora zákona o střetu zájmů, aby nám k tomuto konkrétnímu případu dalo rovněž stanovisko,“ doplnila Ješátková.
I politici vládní koalice otevřeně naznačují, že zákon o střetu zájmů není v současné podobě pro případy účasti politiků na vydávání stranických periodik zcela komfortní. A že novela má věc napravit.
„Opravuje chybu, že by striktně řečeno nemohla politická strana vydávat svoje malé noviny pro členy a příznivce kampaně,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který se na přípravě zmíněné novely také spolupodílel.
„Jde spíše o mezeru v legislativním nastavení, což dokazuje i předkládaná novela zákona, která již tuto situaci explicitně řeší,“ podotkl pak už citovaný analytik Transparency International Milan Eibl.
Co uvedl Marian Jurečka v majetkovém přiznání.
Změna v zákoně konkrétně počítá s tím, že politici budou moci působit ve firmách, které vydávají časopisy nebo zpravodaje pro politické strany nebo hnutí. A již jim za to nebude případně hrozit žádný postih.
I když totiž by totiž postavení Mariana Jurečky ve stranické vydavatelské společnosti mělo, jak říká analytik Eibl, „nízkou společenskou škodlivost“, měly by ho teoreticky úřady řešit.
Co uvádí zákon o střetu zájmů a jak se změní?
V současné době se v zákoně uvádí, že „veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 (poslanec, senátor, člen vlády atd.) nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku“.
Vládní koalice chce však do novely přidat za tuto větu formulaci, v níž se píše: „To neplatí v případě, kdy je vydavatelem periodického tisku politická strana, politické hnutí nebo politický institut, právnická osoba jimi ovládaná, nebo právnická osoba ovládaná územním samosprávným celkem, anebo pokud je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku právnická osoba, která nemá povinnost vyhotovit výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví“.
Městský úřad v Přerově, pod jehož správu patří místo Jurečkova trvalého bydliště, však zatím nezjistil, že by se něčím zabývat měl.
„Přestupky na úseku střetu zájmů oznamuje příslušnému úřadu Ministerstvo spravedlnosti, po kontrole údajů uvedených veřejným funkcionářem do registru oznámení. K dnešnímu dni oznámení na Mariana Jurečku neevidujeme,“ uvedla mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
Podle ministerstva však mohou úřady zahájit řízení samy. „Správní orgány mají povinnost zahájit řízení o každém přestupku, který zjistí, bez ohledu na to, jak jej zjistí,“ napsal mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Zároveň doplnil, že se to týká jen případů, kdy po předběžném posouzení věci dojdou k závěru, že se přestupek stal a kdo za něj odpovídá.
