Článek
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhli obžalovat brněnského soudce, který se podle nich pokusil činit sexuální nátlak na nezletilou dívku. Soudce od minulého roku čelí také obvinění ze zneužití pravomoci úřední osoby, ohrožování výchovy dítěte a z trestného činu výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií. Soudce vinu odmítá.
O návrhu obžaloby na osobu v postavení „speciálního subjektu“ dnes na policejním webu informoval mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Deník N uvedl, že jde o brněnského soudce, stíhaného kvůli pokusu o sexuální nátlak na nezletilou a dalších trestných činů.
Podle informací ČTK obviněný působil u Krajského soudu v Brně. S dívkou si údajně dlouhodobě psal a následně ji i navštěvovat. „Spisový materiál s návrhem na podání obžaloby byl již předán na Okresní státní zastupitelství v Břeclavi, které ve věci vykonávalo v rámci přípravného řízení dozor,“ dodal Ibehej.
Od poloviny loňského roku je soudce postaven mimo službu. Na podzim podala kvůli případu tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) na soudce kárnou žalobu. V případě odsouzení by mu za údajný sexuální nátlak hrozil podle Deníku N rok až pět let vězení.
„Připadám si jako ve zlém snu“
Soudce se podle vyšetřovatelů předloni v létě dostal k nezletilé dívce prostřednictvím svého povolání. Následně si s ní začal dopisovat přes sociální sítě a dívku také opakovaně navštěvoval, a to i přes upozornění lidí z jejího okolí, že to není vhodné. Muž se posléze údajně pokusil dívku donutit k sexu, k čemuž ale nedošlo. Soudce loni Deníku N potvrdil, že obviněný je, odmítl ale, že trestné činy spáchal.
„Sám nevím, co za tím je. Nic takového jsem neudělal, připadám si jako postava z románu Franze Kafky. Nevím, co si o tom myslet, připadám si jako ve zlém snu. Na nikoho jsem nikdy sexuální nátlak nedělal. Co nashromáždila policie, se nezakládá na pravdě. Víc k tomu říkat nechci, pro mě je to dlouhodobá noční můra,“ sdělil soudce.
Případem brněnského soudce se budou primárně zabývat kriminalisté a trestní justice, teprve později by teoreticky mohlo přijít na řadu kárné řízení. V kárném řízení se mohou soudci zodpovídat i z prohřešků, které nedosahují intenzity trestného činu. Nejčastěji jde o průtahy, ale důvodem může být i nevhodné chování, které ohrožuje pověst justice a důvěru veřejnosti v nezávislé soudní rozhodování. Nejpřísnějším postihem v kárném řízení je zbavení taláru.
