Policista se chystal obvinit Prymulu ze dvou trestných činů. Žalobce řekl ne

I když žalobci nakonec odložili případ pronájmu prostor pro záložní nemocnici v Letňanech, kterou se vláda rozhodla zřídit na podzim 2020 kvůli rostoucí covidové pandemii, policisté mířili k tomu, že v kauze obviní tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymulu.

V úředním dokumentu, který Seznam Zprávy získaly, vyšetřovatel Tomáš Hádek popsal, že podle získaných důkazů je Roman Prymula v souvislosti s pronájmem v Letňanech podezřelý z dvou trestných činů: z porušení povinnosti při správě cizího majetku a ze zneužití pravomoci úřední osoby. Jde o trestné činy, za něž jsou trestní sazby od dvou do dvanácti let vězení.

Podle policisty Hádka zaplatil kvůli Prymulovi stát za nájem prostor firmě podnikatele Pavla Sehnala přes dvacet milionů korun, i když pro zřízení nemocnice existovala i nabídka společnosti PPF, která by poskytla prostory pro polní nemocnici zadarmo.

„Policejní orgán má za prokázané, že Roman Prymula zapříčinil, že částka odpovídající sjednanému nájemnému, tedy 20 504 000 korun, byla z veřejného rozpočtu vynaložena zbytečně, neboť zcela srovnatelnou nabídku co do využitelnosti a vhodnosti prostor od skupiny PPF ignoroval a odmítl, přestože věděl, že pokud by této nabídky využil, tak by na pronájem prostor nemusely být vynaloženy žádné náklady,“ napsal vyšetřovatel Hádek v dokumentu.

Do případu však zasáhl obvodní státní zástupce pro Prahu 2 Tomáš Svoboda, který měl na věc jiný názor. Právě na jeho pokyn musel policista Hádek tento týden případ polní nemocnice odložit.

Nové detaily kauzy přináší už zmíněný čtrnáctistránkový dokument. Policista v něm nejen popisuje své důkazy, ale také vysvětluje, proč je pro něj výpověď Romana Prymuly k případu nevěrohodná a proč považuje za účelové argumenty, jimiž bývalý ministr svůj postup vysvětluje.

V dokumentu najdeme i podrobnosti přibližující, jak pronájem v Letňanech vznikl.

„Umístění polní nemocnice byla sólo akce Romana Prymuly, který celé téma umístění nemocnice víceméně přede všemi zatajil,“ uvedl policista Hádek. Dále také tvrdí, že se Roman Prymula s podnikatelem Sehnalem předem dohodl. K prvnímu kontaktu, jak dokládá policie, mezi nimi došlo na začátku října 2020.

„Policejní orgán má za to, že o umístění polní nemocnice do Letňan bylo rozhodnuto dopředu a že mezi Romanem Prymulou a Pavlem Sehnalem existovala dohoda, že pokud se bude stavět, tak v Letňanech,“ píše policista Hádek.

Když se však Seznam Zprávy Romana Prymuly ve čtvrtek ptaly na detaily, mimo jiné řekl, že nechápe, proč se policie zajímala přímo o něj.

„Nevím, proč podezřívali právě mě, ale podával jsem vysvětlení. Vím, že se diskutovalo, jaká byla cena, ale s tím jsem já mnoho společného neměl,“ uvedl bývalý ministr.

Jak policie zadokumentovala, jednání o stavbě polní nemocnice se uskutečnila během října.

Roman Prymula nejprve 7. října při příležitosti poskytnutí daru deseti milionů korun od Nadace PPF jednal s členem představenstva PPF Vladimírem Mlynářem. Jak policista uvedl, oba při výslechu řekli, že spolu v ten den také pravděpodobně mluvili o bezplatném poskytnutí O2 areny pro výstavbu polní nemocnice.

O tři dny později však podle policie poslala nabídku na poskytnutí pro polní nemocnici do Prymulova kabinetu zástupkyně Sehnalovy firmy. Šlo o prostor o velikosti 9200 metrů čtverečních.

Věci, jak je popisuje policista, se pak daly do pohybu. A to když 15. října poslal tehdejší premiér Andrej Babiš tři e-maily, u nichž byl Roman Prymula mezi adresáty. Uvádíme je ve znění, jak je zaznamenal policejní dokument a lze z nich vyčíst, že vláda považovala tehdejší situaci za velmi vážnou.

První přišel v 5:51 ráno: „.. dobre rano ty nemocnice nahradni musite zacit stavet hned to je fakt katastrofa AB,“ stálo v něm.

Další odeslal premiér pět minut poté. Zněl: „Ty narusty jsou katastrofalni dostaneme nabidku na 4000 posteli které je potreba ihned koupit a pripravit mista kde budou umistenymeli by zacit stavet od soboty extremne to specha AB.“

A v posledním z 5:59 Andrej Babiš mimo jiné psal: „…je potřeba to ihned nakoupit a zacit stavet nahradni nemocnice ministr to vi je to extremne urgentni AB.“

Roman Prymula pak - jak píše policie - okamžitě kontaktoval Pavla Sehnala. Ten mu podle jeho slov řekl, že je k dispozici 30 tisíc metrů čtverečních, kde by mohlo být až 2500 lůžek pro pacienty s covidem-19.

Ve stejný den v 9:34 hodin však přišel Prymulovi také mail od Roberta Schaffera, ředitele společnosti Betsport ze skupiny PPF. Uvedl v něm mimo jiné, že se z ranních zpráv dozvěděl, že chce stát vybudovat další lůžka pro pacienty, a tak po dohodě s Vladimírem Mlynářem nabízí prostory v O2 areně a také v O2 universum.

Robert Schaffer také uvedl, že by měli k dispozici v O2 areně 5400 metrů čtverečních, v O2 universum asi 6000 tisíc metrů čtverečních a další tisíce metrů chodeb, šaten a dalších místností. K dispozici by měli také velkokapacitní moderní kuchyně.

Roman Prymula však policii řekl, že tento prostor nebyl vyhovující. Podobně se vyjádřil také pro Seznam Zprávy. „Já jsem ale dostal informaci, že tento prostor úplně nevyhovoval,“ prohlásil.

Vyšetřovatel navzdory tomu došel k závěru, že prostory, které nabízela PPF, byly vhodnější. „Opak je pravdou, O2 v mailu nabídla větší prostor než v danou dobu oficiálně nabízelo ABF. Krom toho O2 nabídlo tamní velkokapacitní kuchyni, což by jistě představovalo nejsnazší způsob zajištění stravování pro personál nemocnice,“ napsal policista Hádek.

Že byly prostory v O2 areně a O2 universum vhodné, potvrdil podle dokumentu policii také představitel Agentury vojenské zdravotnictví Tomáš Dědák, který si byl obě místa prohlédnout společně s pracovnicí Prymulova kabinetu 15. října večer. Dědák uvedl, že právě pracovnici Prymulova kabinetu řekl, že prostor O2 areny je stejně jako ten v Letňanech vhodný a nemocnice by se do obou prostor vešla klidně několikrát.

Policista píše, že Roman Prymula u výslechu řekl, že armáda sdělila, že prostor O2 je malý a že se tam polní nemocnice ani zdaleka nevejde.

„V rámci jeho výpovědi vznikl zásadní rozpor v jeho tvrzeních, konkrétně vyjádření, že o umístnění do Letňan se rozhodlo poté, co byl vyloučen prostor O2, což časově vůbec nekoresponduje s tím, kdy prohlídka O2 proběhla. K tomuto se vyjádřil tak, že již z mailové nabídky PPF plynulo, že prostor je velikostně nevyhovující,“ uvedl vyšetřovatel do dokumentu.

K podpisu smlouvy se Sehnalovou firmou byl nakonec pověřen šéf Fakultní nemocnice Bulovka Jan Kvaček. Policie uvádí, že se v den podpisu ještě tehdejšího ministra Prymuly ptal na cenu pronájmu, která byla 29 korun za den za metr čtvereční. Prymula mu na to, jak píše policie, řekl, že Sehnalova společnost chtěla původně třikrát více.

Ve stejný den byla pak smlouva podepsána. Celkové nájemné bylo 20 504 000 korun. Když pak několik dní nato společnost PPF napsala na twitteru, že nabídla své prostory, ozval se podle policie premiér Babiš SMS zprávou řediteli Kvačkovi.

„Proč se nejednalo s O2 arenou?“ ptal se Babiš Kvačka. Ten mu podle vyšetřovatele jen odpověděl, že netuší. Roman Prymula ve své výpovědi řekl, že si nepamatuje, že by se premiér na jednání s PPF ptal.

Tato SMS pak podle policie také dokládá, že Babiš nebyl nijak aktivní v tom, kde by nemocnice měla být. „Tuto záležitost zjevně začal řešit až poté, co se mediálně prezentovalo, že O2 podala nabídku, které nebylo využito,“ uvedl vyšetřovatel Hádek.

Jak bylo zmíněno, policista na základě svých zjištění dospěl k závěru, že se Roman Prymula dopustil trestných činů.

Případ však dopadl jinak, a to poté, co se k němu vyjádřil po prostudování spisu žalobce z Prahy 2 Tomáš Svoboda. V pokynech pro vyšetřovatele mimo jiné napsal, že v době, kdy bylo rozhodnuto o nutnosti vybudovat co nejrychleji záložní polní nemocnici, existovala jediná nabídka. A to právě od Sehnalovy firmy.

Vladimír Mlynář podle žalobce sice policii sdělil, že se o bezplatné nabídce na prostory pro nemocnici bavili s Prymulou na začátku října, nebyl si ale podle žalobce jistý a e-mail s nabídkou PPF z 15. října pak podle něj žádné údaje o bezplatné nabídce neobsahoval. Oficiálně ji PPF - jak dále píše žalobce - zveřejnila až 20. října, kdy už ale nemocnice v Letňanech stála.

„Za současného stavu důkazního materiálu proto ve věci neshledávám podezření ani z nedbalostního trestného činu,“ uvedl Svoboda a přikázal policii, aby celý případ odložila.

Provoz záložní nemocnice byl ukončen loni v únoru. Celkové náklady na její provoz se vyšplhaly ke sto milionům korun, aniž přijala jediného pacienta.

Podle žalobce Svobody je poškozeným v této kauze Ministerstvo zdravotnictví, protože náklady za provoz platilo. „Proti usnesení může podat stížnost,“ doplnil žalobce Svoboda.