Policie monitoruje schvalování útoku na sítích. Vyřeší je, až „bude čas“

Policie se přednostně zabývá výhrůžkami, že by někdo mohl napodobit čtvrteční útok na filozofické fakultě. Monitoruje ale i vyjádření, která čin schvalují, případně podněcují k násilí.

Šéf krajského ředitelství v Praze Petr Matějček uvedl, že policie sleduje veškeré výhrůžky i další prohlášení.

„Pokud bude někdo čin schvalovat a podobně, my to monitorujeme a máme přehled. Až nastane čas, tak ti, kteří to dělají, budou řešeni,“ uvedl Matějček.

Přednost ale aktuálně mají výhrůžky, které mohou bezprostředně znamenat další nebezpečí či ohrožení. Takových výhrůžek zaznamenala policie vícero. Policistům se například ozval člověk, že si chce vzít ze střelce příklad.

„Nám se podařilo do ranních hodin osobu ztotožnit, byla nasazena zásahová jednotka a tato osoba byla zajištěna,“ uvedl Matějček.

Matějčkův náměstek pro službu kriminální policie a vyšetřování Vojtěch Motyka pak uvedl, že i on sám dal pokyn, aby podobné jevy byly monitorovány.

Podle trestního zákoníku mohou spadat pod paragrafy schvalování trestného činu, podněcování k němu nebo šíření poplašné zprávy. Policie vedle toho publikovala jeden z příkladů, který na sociálních sítích zaregistrovala.

Pisatelka ve svém příspěvku tvrdí, že „-11 gender ukrofilních sluníček z FFUK“ není špatné skóre. Policie k tomu připsala, že „pisatelé těch nejhorších zvěrstev budou mít příležitost svoje hrdinství ukázat i v rámci trestního řízení.“

V souvislosti s vyhrožováním policejní prezident Martin Vondrášek během dne doplnil, že policie zadržela ještě další tři konkrétní lidi. Policisté řeší i čtrnáctiletého školáka z Olomouckého kraje, který tvrdil, že vystřílí školu.

Další výhrůžky mířily na rodinu střelce. Po čtvrtečním útoku prověřovala policie sedm případů oslavování střelce.

V případě šíření poplašné zprávy, kdy do věci vtáhne policii, hrozí pachateli odnětí svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákaz činnosti. V případě, kdyby žalobci a následně soud uznal, že tak jednal za zvlášť vážné situace, trest vězení může stoupnout až na osm let.

Za podněcování k trestnému činu pak hrozí až dva roky vězení a za jeho schvalování až jeden rok. Stejný trest pak čeká i toho, kdo pachatele nebo osobu jemu blízkou odmění nebo odškodní za udělený trest, nebo na takovou odměnu nebo odškodnění pořádá sbírku.

Výroky na sociálních sítích jsou brány vážněji než jen jako neškodné komentáře. Například v době, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, vydal Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž prohlášení, ve kterém upozornil na dva paragrafy z českého trestního práva, které se kříží s ústavně danými právy na svobodu slova, ale ke kterým chce v diskuzi o konfliktu na Ukrajině přihlížet.

Jedním z nich bylo právě „schvalování trestného činu“, druhým „trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia“. Chtěl tak zdůraznit, že i slovním projevům chce dodat na vážnosti.

K březnu letošního roku padlo v souvislosti s podporou ruské agrese devět trestů a 38 obvinění. Pouze jediný z odsouzených šel do vězení, a to aktivista Patrik Tušl. Jemu přitížily další trestné činy, kterých se v souvislosti s agresivními výpady na sítích dopouštěl.