Policie má být vidět, ne měřit rychlost za bukem, říká policejní prezident

Martin Vondrášek se stal od prvního dubna novým policejním prezidentem. Že to bylo tři a půl měsíce po nástupu nové vlády, je vlastně taková česká klasika: ačkoli podle zákona je šéf policie nezávislý a vláda ho nesmí odvolat, pravidelně se po každých volbách vedení policie mění.

Martin Vondrášek na začátku svého mandátu tvrdí, že si od politiků drží odstup. Pokud by u něj zkoušeli vyzvídat detaily z citlivých kauz, odpovědí prý bude: „Nezlobte se, neumíme, nemůžeme sloužit.“

Jaký úkol vám dal ministr vnitra Vít Rakušan? Co od vás očekává?

Vždycky, když se objeví sousloví „politické zadání“ ve vztahu k policii, budí to emoce. Je samozřejmě nepřípustné, aby se to vztahovalo k trestnímu řízení, k nějaké kauze. Na druhou stranu je dobré si přečíst paragraf pět zákona o policii, kde je napsáno, že policejní prezident zodpovídá za činnost policie ministru vnitra. A že ministr vnitra vytváří podmínky pro činnost policie. Máme čtyři společné priority. Pan ministr zaprvé chce, aby policie byla vidět, měla proaktivní přístup k plnění svého poslání a pokud možno nepřekvapovala zpoza buku naše občany, ale aby působila především preventivně.

Co znamená, že nebudete za bukem?

Viditelnost policie znamená zajistit co největší objem fondu pracovní doby venku na úkor služebny. S viditelností souvisí dohled nad bezpečností silničního provozu. Dá se dělat buď viditelný, nebo skrytý. Je potřeba obojí. Ale shodli jsme se, že budeme preferovat ten viditelný.

To znamená, že radarem nebudete měřit rychlost někde ze skrytu?

Ano. A třeba už v této době nakupujeme vozidla v policejním provedení, ale s měřící technikou, což v minulosti nebylo obvyklé. Jde o rámcovou smlouvu na nákup 70 vozidel BMW řady 5, kdy 40 z těchto vozidel je v barevném provedení policie a zbývajících 30 v civilním.

Ale vyberete míň na pokutách.

Vybereme míň, ale primárním úkolem té policie není vybrat co nejvíc. Nýbrž zajistit nižší následky dopravních nehod.

A ty další tři úkoly od ministra vnitra jsou jaké?

Zadruhé transparentnost. Policie by měla být otevřená společnosti a srozumitelně komunikovat. Nemůžeme být transparentní v oblasti neveřejného trestního řízení a dalších specifických činností. Veřejnost ale musí vědět, co dělá policista, proč to dělá. Třetí zadání je profesionální policie. Aby policista jednak měl znalosti o systému policejního vzdělávání a aby měl nějakou zkušenost a v konkrétní situaci zvolil správný postup. Dneska na každém místě visí nějaká kamera, lidé si nás s oblibou natáčí na mobilní telefon. Když v takové situaci udělá policista chybu, vrhá to špatné světlo na celý sbor.

A konečně autorita. Občas slýcháme: podívejte se do Německa, do Rakouska, jakou tam má policista autoritu. U nás šla významně nahoru, ale já jsem hodně pokorný a vím, že stačí dva přešlapy a důvěra je ta tam.

Kdy policie bude takhle vypadat?

Dal jsem si na to pět let, protože ředitel bezpečnostního sboru má podle zákona mandát pět let, maximálně dvakrát po sobě.

Před vaší kanceláří visí portréty bývalých policejních prezidentů. Je vidět, jak se v posledních letech střídali s každými volbami – přestože policejního prezidenta politici podle zákona nesmějí odvolat. Plánujete s vědomím, že už tady za tři roky, po dalších sněmovních volbách, nemusíte být?

Jsem přesvědčen, že období, které je uvedeno v zákoně, by se mělo dodržovat a jsem přesvědčen, že by se policejní prezident neměl měnit v souvislosti se změnou politické situace. A tím zajistíte kontinuitu, zajistíte nestrannost. Patřil jsem mezi lidi, kteří přemlouvali generálmajora Jana Švejdara, aby setrval jako policejní prezident, protože si myslím, že by se personální obsazení téhle pozice nemělo měnit v souvislosti s volebním cyklem.

Ale nepovedlo se. Pan Švejdar řekl, že cítí, že ho ministr Rakušan ani vláda ve funkci nechtějí.

Mě to mrzí, ale nepřísluší mi jeho rozhodnutí komentovat. Po několikáté říkám, že více než tři roky práce statutárního zástupce generálmajora Švejdara pro mne byly velice šťastné roky u policie.

Říkal jste, že policie a policejní prezident musejí být odolní vůči politickým tlakům. Znělo to, jako kdybyste v minulosti něco takového zažil.

Ne, že by se v minulosti zasahovalo do práce policie v nějaké míře, která by byla nad rámec zákona. Jenom říkám, že znám pár takových případů, které nedopadly dobře.

Takže stalo se za těch osm let na policejním prezídiu, že vám politici zavolali: „Neděláte na tomhle případu? Jako to vypadá s vyšetřováním?“

Že se to v čase stane a stává, to prostě je fakt. A dost často je to tím, že si ten dotyčný ani neuvědomuje, že chce po tom policistovi něco, co by policista neměl dělat. Prostě uvažuje stylem: „A proč mi nemůžete říct, co mě zajímá?“

Takže se vám to v minulosti stalo.

Už jsem vám na otázku odpověděl.

Mluvil jste o respektu k policii. Nesouvisí i s tím, kolik je u policie nástupní plat? Činí 26 tisíc, po třech letech se policista dostane průměrně na 36 tisíc.

Jako policie jsme na začátku možná s platem méně atraktivní. Po třech letech služby se ale vykonává takzvaná služební zkouška a služební poměr se překlápí z doby určité na dobu neurčitou. Takže mladí lidé, kteří zároveň přemýšlejí do budoucna, vědí, že jejich ohodnocení je po čase velmi slušné. A hlavně policie nabízí neuvěřitelné množství příležitostí. Jste dobrý v IT? Pojďte dělat analytiku nebo správce sítě. Jste chemik? Pojďte zkoumat drogy. Jste balistik? Pojďte na zbraně. Mě pak trošku mrzí, když někdo říká: „On ten skladník ve velkoskladě má víc než policista.“

Teď jste mi to sebral.

A já jsem z toho pak úplně říčný. Ano, je tady nějaký nástupní plat, ale ten se po roce dramaticky mění. Zaprvé policista jde po roce do vyšší tarifní třídy, dostává se zpravidla do směnného provozu, což je dalších deset procent nahoru, a už se na něj vztahují i vyšší zvláštní příplatky. V posledních dvou letech se nám významně zvýšil zájem o práci u policie, než tomu bylo dříve. Ale protiváhou jsou odchody. A ty se v poslední době mírně zvýšily.

Odcházejí vám starší a zkušení. Po 15 let služby jim vzniká nárok na doživotní rentu a oni si spočítají, že je to pro ně výhodné. Takže jak je chcete udržet?

Na začátku května mám poradu se všemi krajskými řediteli. Pouze na tohle téma. Budeme se ptát, jestli využíváme všechny motivační nástroje. Protože když člověk, který ve dvaceti letech přijde k policii, za dalších dvacet se naučí pracovním návykům, udělá si jazykovou průpravu, udělá si vysokou školu, získá nějakou zkušenost třeba i s řízením lidí, avšak ve čtyřiceti letech ještě zdravý a produktivní odejde od policie, je to ztráta.

Co tedy policistu po dvaceti letech udrží ve službě?

Když policista bude vyhořelý, bude naštvaný na svého šéfa, my mu neumožníme nějaký rozvoj nebo změnu služebního působiště, řekne si: „Proč bych tu byl?“ Proto jsem si zadal analýzu a posouzení všech motivačních faktorů a chceme se bavit o tom, zda není potřeba nějaká zásadní změna.

Právě rušení nebo snížení výsluh je téma, které dokáže policii spolehlivě rozhodit a způsobit vlny odchodů. Plánujete, že renty nějak omezíte?

Je potřeba si říci, že zaprvé výsluhy, které policisté pobírají po patnácti a více letech, vyplývají ze zákona. Kdokoliv se začne bavit o nastavení výsluhových náležitostí, musí garantovat, že směrem do minusu se nedotknou již sloužících policistů. Nastupovali k policii za určitých podmínek, kterým jako zaměstnanci státu věřili.

Služební zákon by se měl podle prohlášení vlády aktualizovat v roce 2024. Je už starý, má kupu oblastí, které potřebují nutně změnu. Pracovní skupina, která vznikla na Ministerstvu vnitra, má za úkol v polovině letošního roku předložit věcný záměr změn zákona. A má zakázáno od ministra vnitra, který to už několikrát deklaroval, řešit otázku výsluhových náležitostí.

Zmínil jste, že policie by pod vaším vedením měla být zdrženlivá při komentování živých kauz. Protože soud pak může obviněného osvobodit, což mu nevrátí zkažený život. Ale nezní otázka jinak: jestli nemá mít policie odvahu stíhání zastavit, když jí nestačí důkazy na odsouzení? Viděli jsme to na desetiletém stíhání bývalé ministryně obrany Parkanové, kterou soud loni očistil.

Pane redaktore, když my zahajujeme trestní stíhání, děláme to pod dozorem státního zástupce. Není to alibismus. Prostě pánem toho přípravného řízení trestního je státní zástupce. Když už státní zástupce řekne, že trestní stíhání je důvodné, a dokonce se rozhodne podat obžalobu, pak policie do toho už nemá jak zasahovat.

Pořád platí, že spousta policistů čeká, až jim přijde trestní oznámení. Místo aby sami hledali, kde se děje zločin. Že je to problém, opakovali všichni policejní prezidenti. Co s tím uděláte?

Máte pravdu minimálně v tom, že nejen u služby kriminální policie vyšetřování, ale také u služby pořádkové, dopravní a cizinecké policie, by se měla hodnotit efektivita. Měla by se nastavit nějaká kritéria hodnocení. Je to moje hned druhá priorita po personální stabilizaci. Jedno z kritérií bude právě podíl – v naší hantýrce – trestných činů vyhledaných oproti trestným činům oznámeným. Toto hodnocení efektivity jednotlivých služeb chceme dělat čtvrtletně. Když půjde křivka vyhledané kriminality dolů, budu se ptát: „Proč jste vyhledali dvacet procent trestných činů před třemi lety a letos jenom deset? Vysvětlete mně to.“

Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman opakovaně ve svých výročních zprávách kritizoval fungování Národní centrály proti organizovanému zločinu, která vyšetřuje politiky, úplatky, nejtěžší hospodářské zločiny nebo terorismus. S tím, že útvar o 900 lidech nejde uřídit, a proto nemá lepší výsledky. Myslíte si to také?

Teď asi z mojí odpovědi nebudete mít radost. Ale do 31. března jsem byl statutárním náměstkem policejního prezidenta a odpovídal jsem za uniformovanou policii. Takže já neměl v oblasti kriminální služby žádnou kompetenci. To není alibismus, jen konstatování.

Právě v březnu ukončila činnost pracovní skupina Reforma, z níž vzešla první otázka – jestli má, nebo nemá vzniknout Národní kriminální úřad. Druhá otázka – jestli nejsou dva výkonné celorepublikové útvary, tedy NCOZ a Národní protidrogová centrála, moc, nebo naopak málo. Mám nějaký svůj názor, ale chci, aby rozhodnutí padlo do konce května. Neřeknu vám teď, jestli to rozhodnutí bude populární. Hlavně chci, aby bylo věcně správné, když se dají proti sobě plusy s minusy, slabé a silné stránky, příležitosti a ohrožení.

Posledních patnáct let se mluví o tom, že policisté jsou zavalení papíry. Že trvá strašně dlouho, než sepíší jednu „vloupačku“. Vy jste říkal, že jste fanoušek technologií. Bude se policie víc digitalizovat?

Já jsem tady mluvil celkem dlouze o mobilní bezpečné platformě, která opravdu umožňuje policistovi udělat na ulici většinu úkonů, které donedávna musel dělat po příjezdu na služebnu. Promiňte, ale pro mě je daleko milejší policista, který si „hraje“ s mobilním telefonem v uniformě u auta na ulici, než který sedí v kanceláři.

Teď například realizujeme projekt lokalizačních záznamových zařízení. Což je projekt, v rámci kterého je snímáno všechno před a za policejním autem. A dále dokumentováno, včetně průběžné lustrace registračních značek. Další oblastí jsou bezhotovostní platby, dnes je umožňuje jen dopravní policie.

Myslím, že pokud chceme jít s dobou, ať už jde o správní poplatky na cizinecké policii, na odborech pro zbraně a bezpečnostní materiál nebo o pokuty uložené pořádkovou policií, měli bychom je standardně nabízet.

Takže kdy policie řekne nějakému výtržníkovi na ulici: „Budete platit pokutu kartou, nebo hotově?“

Můj kolega má ambici zavedení bezhotovostních plateb u dalších služeb do konce letošního roku. Já si myslím, že to je ambice optimistická. Ale i kdyby se to podařilo v průběhu dalšího roku, tak by to byl úspěch.

Máte informace, že mezi statisíci uprchlíků, kteří do republiky míří, mohli proniknout nějací rizikoví lidé?

Předně musím říci, že zajištění bezpečnosti v schengenském prostoru je postaveno na dodržování pravidel na vnější hranici. Tuto zodpovědnost má ve vztahu k Ukrajině Polsko, Slovensko a řekněme Maďarsko – a mají to hrozně těžké.

Když už někdo splní podmínky vstupu do schengenského prostoru, pak už nemá mít žádné jiné bariéry volného pohybu.

Takže ano, určitě se tím zabýváme. Zejména kolegové z Národní centrály proti organizovanému zločinu, také kolegové ze zpravodajských služeb a provádí se řada opatření k tomu, abychom měli přehled, kdo se v České republice pohybuje a zda je nebo není nebezpečný.

Můžete popsat ta opatření?

Nemůžu. Ale obávám se, že opravdu největší tíha odpovědnosti je na té hranici a ta nebyla postavená na to, že tam přijde čtyři miliony tři sta padesát tisíc lidí jen na hraniční přechody od 24. února do středeční půlnoci.

Jinými slovy, riziko je jen už v tom množství lidí?

Přesně tak.