Policejní snipeři na odstřel prasat? Má to důvod, hasí aféru šéf veterinářů

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Policejní snipeři v Libereckém kraji odpočítávají poslední dny rozsáhlé šestitýdenní akce proti šíření afrického moru prasat. Odstřel vzbudil řadu nesouhlasných reakcí, hlavně od myslivců. Podle veterinářů, kteří si výpomoc desítek policistů skrze nařízení vlády vyžádali, takový zásah nemusí být zdaleka poslední.

„Když po vyhodnocení této akce usoudíme, že měla význam, tak ji uděláme znovu. Mandát od vlády platí na dva roky,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Ve čtvrtek skončil pátý týden preventivního odstřelu, Semerád jej navzdory mnoha výtkám hájí. „Policejní střelci zatím usmrtili 32 prasat (rozhovor vznikl ve středu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozn. red.). Mám informace, že myslivci ulovili 40 prasat. Jsme přesvědčení, že akce svůj význam má,“ doplňuje šéf, který podle svých slov přímo v lese na záběrech z dronů sledoval další desítky prasat v hustém porostu.

Když zmiňujete bilanci, byla účast policejních sniperů ve třech honitbách na severu Čech opravdu nutná?

Policisté změnili poměr černé zvěře, která se tam loví. Z těch 32 kusů je 12 nad 80 kilo. Tohle se myslivcům od března nedařilo, i když bylo zástřelné zvýšené na 10 tisíc korun. Podle odborníků z České zemědělské univerzity má význam lovit bachyně k zamezení šíření nákazy.

Velká část myslivců s tím nesouhlasí. Co říkáte na jejich argument, že se zbylí jedinci bez vodicí samice rozprchnou a pak hůře najdou?

Ano, tlupy se po odlovu chovají jinak, ale na dronech vidíme, že neodběhnou úplně jinam. Naopak je tu prostor poblíž odlovené bachyně umístit pasti. I ve Zlíně (tam policisté poprvé pomáhali s odlovem černé zvěře v roce 2017 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozn. red.) se ukázalo, že bez vůdčí bachyně nejsou ostatní kusy tak obezřetné a nalezou do nich.

A nepotvrzuje 70 zastřelených prasat za pět týdnů námitky mysliveckých spolků, že odhady černé zvěře v daných honitbách byly nadhodnocené?

V úterý jsem sledoval záběry z dronů. Nalétal ke skupině 20 až 30 prasat. Jsou tam zmapované i jiné tlupy. Takže v začátku akce v honitbách určitě bylo více jak 150 prasat. Bez ohledu na to si sami místní stěžovali, že jim divočáci přišli třeba až na zahradu.

Jak se vám jako veterináři dívá na fotky zmrzačených zvířat, která podle myslivců nebyla odborně dosledovaná a mohla se trápit, než uhynula?

Probírali jsme to. Policista v jednom případě měl za to, že prase zastřelil. Ono se zvedlo, odběhlo a našlo se po týdnu uhynulé v oblasti u potoka. To je jediný případ. Může se to stát i myslivcům. Ideální by bylo se tomu vyhnout, ale nelze říct, že se taková věc může přihodit jen policistům. Je to vůči nim nefér.

Opakovaně zaznívají odkazy na první podobnou akci na Zlínsku před sedmi lety. Nicméně tam byl mor u prasat prokázaný a populace se pohybovala na menším prostoru. Je tedy adekvátní srovnávat ty dva zásahy?

Zdůrazňuji, že tady nebylo cílem střílet nakažená prasata. To byl záměr, ne omyl. Potřebujeme zabránit šíření nákazy v doposud zdravé populaci. Policisté neběhají náhodně po celém území, vytipovali jsme konkrétní místa. Víme, že na severu Libereckého kraje se mor vyskytuje. Prasata postupně hynou a potřebujeme snížit populaci v pásmu, kam se mor ještě nedostal. Pokud pronikne do středních Čech nebo do Ústeckého kraje, tak to výrazně zkomplikuje situaci tamním chovatelům domácích prasat.

Jsme přesvědčení, že tahle akce význam má. Dovedu si představit, že pokud bychom to neudělali a mor se výrazně šířil, tak se všichni budou ptát: Proč jste předem situaci neřešili? Finanční dopady mohou být při šíření daleko horší. Na Slovensku mor zasáhl chov 25 tisíc prasat. Když vyčíslíte ztráty, jste řádově úplně jinde.

Někteří myslivci namítají, že se Česko akcí chtělo předvést kontrolorům z Evropské unie a ukázat, jak bojuje s hrozbou prasečího moru. Co vy na to?

Určitě ne. Takto to nefunguje. Audit kontrolorů půjde po úplně jiných věcech. Je jim jedno, jaké složky populaci prasat snižují. Budou se ptát na proškolování, informování místních lidí i samospráv. Evropskou komisi tato akce momentálně vůbec nezajímá.

Odmítáte tedy tvrzení myslivců, že akce byla obří, zbytečná a neplní svůj účel?

Podle mě plní. Po skončení akce ji zanalyzujeme. Ze strany naší komunikace, ze strany Ministerstva zemědělství či policie. Podklady, které získáme, dáme k dispozici myslivcům a všem, kteří o to projeví zájem. Na základě analýzy také vyhodnotíme, jestli policisté budou střílet i v jiných lokalitách. Není to hurá akce. A pro všechny je náročná.

Emoce vedly až k bizarním akcím, kdy myslivci močili na vnadiště a jeden z nich vysypal do lesa prací prášek.

Vždycky můžete udělat protiakci, ale na tomto nic rozumného není. To udělá jen hlupák. Sypání prášku na praní do krmiště je týrání zvířat, pokud to sežerou. To přece není normální. Na jednu stranu se mluví o dohledávání zvěře, přitom se stane tohle.

Myslivcům vadí, že jste s nimi akci předem více neřešili. Měli jste je víc zapojit?

Vychází se jen z půlhodinové tiskové konference, na níž nevystoupili. Od začátku výskytu prasečího moru v Česku všechny krajské veterinární správy píší zápisy. Jen letos došlo na 24 jednání s myslivci a od září jich bylo 13. Nakonec sami potvrdili, že to projednávali. Při každé změně mimořádných veterinárních opatření dostali myslivci vysvětlení, co a proč se mění a jaké to bude mít dopady na myslivecká sdružení.

Z čeho tedy podle vás pramení kritika od myslivců?

Přítomnost policejních ostřelovačů byla braná jako konkurence, nebo důkaz, že to myslivci dělají špatně. To přece není o soupeření. Na druhé straně policisté dostanou příkaz: Střílejte ty největší kusy. Naopak v Česku je spousta naháněk, kde se bachyně neloví.

Proč tedy podle vás bylo nutné vyžádat takovou speciální akci?

Nemoc se už šíří dál v populaci v Libereckém kraji. Proto jsme rizikovou oblast čtyřikrát posouvali do vnitrozemí. A bylo potřeba danou populaci prasat snížit. Ministerstvu zemědělství jsme už v červenci předložili návrhy na řešení situace. Bylo jich více –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ větší osvěta, možné doplnění plotů nebo pachových ohradníků. Jedno z opatření bylo pomoct myslivcům nasazením policejních odstřelovačů, které jsme použili už v roce 2017.

Dané honitby jsme vybrali, protože kraj, město Jablonec a nakonec také uživatelé honiteb vyhodnotili, že tam populace narůstá. To nám ukazují údaje za tři honitby, kde nyní střílí policisté. Předtím tam bylo loveno velice málo prasat.

Ale říkáte, že v roce 2023 po rozšíření moru v Libereckém kraji už došlo ke zvýšenému odlovu.

Jenže hustota populace byla nadále vysoká. Loni v listopadu Jablonec vyhlásil mimořádný odlov, protože jim divoká prasata likvidovala nehonební pozemky. Myslivci dělají výkon práva myslivosti a chovají se jako hospodář. Do určité míry populaci prasat snižují, ale chtějí ji udržet. Neloví bachyně.

Sami říkají, že jsou zájmová organizace a nemají čas každý den chodit lovit. Také proto jsme podnikli řadu opatření, včetně náhrad. Bez odběru vzorků bychom nikdy nemohli vyplácet zástřelné. (Jmenuje řadu náhrad, které uživatelům honiteb náleží). I pro Státní veterinární správu je to mnoho práce navíc, ale bereme ji jako náš úkol. Musíme dělat vše proti šíření moru.

Mimochodem, veterinární správa už má vyúčtované, na kolik ji akce vyjde?

Všechno to děláme jako součást našeho rozpočtu. Náklady mohou být o něco vyšší z hlediska pohonných hmot. Jsou to tisícikoruny, které vynaložíme navíc. Za zástřelné a nálezné jsme letos v této oblasti vyplatili myslivcům pět milionů korun, což je okolo 20–⁠⁠⁠⁠⁠⁠25 tisíc žádostí myslivců.

Na vybavení policistů má jít z rozpočtů Ministerstev vnitra a zemědělství celkem 14 milionů korun. Nicméně když jsme se doptávali, ukázalo se, že výběrová řízení nejsou ukončená a nová technika či střelivo se na tuto akci vůbec nepoužije. Z pohledu instituce, která si snipery povolala, jsou to dobře vynaložené peníze?

Ano, z toho pohledu bylo sdělení nešťastné. Pokud člověk nezná všechny souvislosti, tak si jen řekl, že akce stála 14 milionů. V době, kdy se o akci jednalo, zaznělo, že policie bude obnovovat vybavení sniperů. Proto také stále běží výběrové řízení. A protože se také dohodlo, že vybavení poslouží pro střílení prasat, tak se Ministerstva vnitra a zemědělství dohodla, že si částky podělí. I bez prasečího moru by si policie vybavení nakoupila. Je to jejich profesionální vybavení s výjimkou střeliva, které musejí používat na černou zvěř.

Takže za vás jsou peníze –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i když zadotují vybavení až na další akce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vynaložené správně?

Nevidím v tom problém. Bylo to nešťastně komunikované. Není to tak, že by se na přání veterinární správy musely nakoupit zbraně a vybavení za takovou částku. A možná to nakonec bude dodané za jinou částku. To ukáží až výsledky výběrových řízení.

Už jste naznačoval, že je prasečí mor velká hrozba pro Česko. Lze odhadnout, jak se nákaza bude šířit?

Riziko se snažíme minimalizovat. Jsme rádi, že myslivci v ostatních oblastech Libereckého kraje loví. Bylo uloveno asi 1100 prasat a některá jsou pozitivní. Dva roky se nám nákazu daří držet v tamním kraji. Nicméně vidím, že se mor v Polsku přibližuje ke Královéhradeckému kraji. Vnímáme to jako obrovskou hrozbu i z jiných stran. A doposud hovoříme o přirozeném šíření. Pořád je tu riziko přenosu z nezpracovaného masa. Nechceme se s tím naučit žít. Motivujeme myslivce, aby právě teď snižovali populaci. Ne, z hlediska plánu odlovu, ale kvůli riziku moru.

Nejdřív jsme se obávali, že bude mor za chvíli v polovině republiky. Co děláme, zatím k úspěchu vede. Ale připravujeme se na to, že se mor může objevit i jinde.

Takže máme očekávat další policejní akce v jiných honitbách?

Mohou být už příští rok. Když po vyhodnocení této akce usoudíme, že měla význam, tak ji uděláme znovu. Mandát od vlády platí na dva roky.

Je něco, co do případných dalších akcí změníte?

Určitě se poučíme z komunikace. Krátká tisková konference není ideální. Byť jsme hovořili s uživateli daných honiteb a nebylo to na poslední chvíli. Musíme si lépe vše vysvětlit. Stále tu akci vnímám jako pomoc, ne jako konkurenci nebo nahrazování myslivců.