Policejní evidence zrychluje zásahy při útoku. Je v ní přes tisíc míst

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve středu napadl šestnáctiletý mladík nožem dvě ženy v obchodní zóně v Hradci Králové. Obě na následky rozsáhlých zranění zemřely. Ve stejný den policisté v Plzni zadrželi studenta, který plánoval vraždit.

Obchodní centra, stejně jako školy či veřejné akce, patří mezi takzvané měkké cíle - tedy místa, kde se shromažďuje velké množství lidí, ale nejsou speciálně chráněna. Policie tato místa eviduje v systému karet měkkých cílů, což je databáze zahrnující základní informace.

„Díky systému je samotný zásah efektivnější a rychlejší,“ řekl Seznam Zprávám tiskový mluvčí Policie České republiky David Schön. V rozhovoru také popsal, jaké jsou u měkkých cílů hrozby a jak se na zásah v těchto místech policie připravuje.

Co jsou to měkké cíle? Jaká místa či objekty se do nich řadí?

Měkkým cílem je – zjednodušeně řešeno – místo, na kterém se schází větší množství lidí a které není nijak více chráněno. Jde například o obchodní centra, školy, ale i o různé veřejné akce, jako jsou adventní trhy či koncerty.

Před jakými trestnými činy je třeba měkké cíle chránit?

Při trestné činnosti páchané na měkkých cílech hovoříme nejčastěji o útoku, který ohrožuje zdraví a život lidí. Může jít o aktivního střelce. Z minulosti lze připomenout třeba případy, kdy řidič vjel do davu autem. V podobných situacích pak hovoříme o ochraně měkkých cílů a zásahu policie v této souvislosti.

Jak funguje celkový systém ochrany měkkých cílů? Jakou roli v něm hraje policie?

Bezpečnost měkkých cílů je primárně na jejich provozovatelích. Pokud pořádají například koncert, je na nich, aby zajistili ochranku nebo jinou pořadatelskou službu, která bude lidi na místě usměrňovat. Zajistit by měli také bezpečnostní opatření, například správné označení východů.

Policie nastupuje ve chvíli, kdy se do tohoto místa dostane pachatel, například agresivní člověk, který na účastníky akce útočí. Zásah tedy začíná ve chvíli, kdy jsou lidé v ohrožení. Samozřejmě je dobré policii předem o pořádání podobných akcí informovat. Bezpečnostní složky tak vědí, v jakých prostorech se bude pořádat, případně kdo je odpovědnou osobou.

Kam se mohou provozovatelé měkkých cílů či pořadatelé akcí obrátit, pokud chtějí zajistit bezpečnost konkrétního místa?

Pro tyto případy existuje speciální bezplatná linka 800 255 255. Pokud se provozovatel na tuto linku obrátí, získá například informace o nejlepších postupech, jak na místě zajistit bezpečnost. Zároveň se tak s policií propojí a zásahové složky budou vědět, kde se měkký cíl nachází a kam v případě, že bude potřeba použít silové prostředky, vyjet.

Ministr vnitra Vít Rakušan v rozhovoru pro Seznam Zprávy zmínil, že policie disponuje takzvaným systémem karet měkkých cílů. Můžete mi přiblížit, jak tento systém vypadá?

Systém karet měkkých cílů je elektronická databáze, kde jsou zaznamenány informace k budově nebo místu, kde se bude konat nějaká akce. Každý měkký cíl má svou kartu se základními informacemi, například jak prostory vypadají či kde jsou vchody. Zahrnuje také kontakty na odpovědné pracovníky.

Databáze policistům předem poskytuje důležité informace o měkkých cílech. V případě, že musí na některém z nich zasahovat, tak vědí, do jakého prostoru budou vstupovat a kde jsou případně riziková místa. Díky tomu je samotný zásah efektivnější a rychlejší.

Kdy a proč systém karet vznikl? Jaká místa v této databázi evidujete?

Systém začal vznikat po prvních útocích na měkké cíle v Česku, mezi které patří například střelba v restauraci v Uherském Brodě, ke které došlo v roce 2015. Vzhledem k tomu, že je velmi těžké predikovat, kde a kdy by mohlo k trestnému činu dojít, je pro policii velmi důležité mít přehled o jednotlivých měkkých cílech.

Dnes systém obsahuje přes tisíc měkkých cílů. Jsou tam například školská zařízení, sportovní haly či obchodní cesta. Databázi dále rozšiřujeme a snažíme se naši připravenost na podobný zásah neustále zlepšovat.

Existují další systémy či postupy, jak měkké cíle chránit?

V dnešní době, kdy jsou všude kamery, často využíváme například záznamy z těchto zařízení. Záběry z míst, kde se měkký cíl nachází, jsou tak dostupné na internetu či skrze aplikace a my je pak dokážeme využít k plánování případného zásahu a dalších opatření v okolí. Samozřejmě je to trochu dvousečné, pokud jsou tyto informace veřejně dostupné, může je využít i potenciální pachatel.

Jak jsem již zmínil, bezpečnost měkkých cílů je primárně v rukou jejich provozovatelů. Pořádáme proto preventivní školení, kterých se účastní například vzdělávací zařízení nebo firmy. V rámci těchto kurzů můžeme lidem ukázat, jak se zachovat v případech, jako je například útok nožem nebo střelnou zbraní. Podstatným v podobné situaci je pravidlo „Utíkej, schovej se, bojuj!“. Informace o tom, jak se v podobných situacích zachovat, máme i na našich webových stránkách.

Zmínil jste, že při ochraně měkkých cílů používáte i veřejně dostupné informace. Pracujete také se sociálními sítěmi?

Ano. Sociální sítě jsou velký fenomén a policie je na nich sama aktivní. Dokážeme z nich získávat podstatné a důležité informace, které mohou pomoci při odhalování trestné činnosti, užitečné jsou třeba i při pátrání po osobách. Lidé toho na sebe na sociálních sítích prozrazují hodně, což nám může pomoci.

Plánujete do budoucna nějaká zlepšení v ochraně měkkých cílů?

Snažíme se ochranu měkkých cílů neustále posouvat a zlepšovat, policisté pravidelně trénují, aby byli na případný zásah připraveni. Pečlivě sledujeme zásahy kolegů ze zahraničí. Kdykoliv se někde ve světě něco stane, tak naši metodici událost důkladně prozkoumají a jsou tak schopni nové trendy ze zahraničí aplikovat do kroků české policie.