Článek
„Když je stres, tak dítě nejlépe uklidníte pohádkou. Většina rodičů při ní zvládne vypnout a dítě se uklidní,“ tvrdí autorka Pohádek pro lepší den Sandra Dražilová Zlámalová. Ve chvíli, kdy se ve zprávách objevily informace o válce na Ukrajině, rozhodla se napsat knížku pohádek pro ukrajinské děti.
„Oni museli opustit svůj domov jen s batůžkem a rodiče nevědí, co bude. V tu chvíli jen tak pohádku nevymyslí,“ míní spisovatelka. Rozhodla se proto, že pomůže tím, co podle sebe umí nejlépe, a to psaním pohádek.
Pohádkový ukrajinsko-český slovník chtěl podle svých slov napsat i Petr Březina. Jeho původní myšlenka vydat bilingvní učebnici se rychle proměnila v multimediální projekt, do kterého se zapojilo mnoho českých a ukrajinských umělců. Na pozadí klasických českých příběhů, kde bojuje dobro se zlem, chce ukrajinským dětem pomoci naučit se česky.
„Z knížky, která měla být jazykovým návodem, je dílo, které bude mluvit a bude se i hýbat,“ řekl Seznam Zprávám. Autor spolupracuje s herci z Divadla Pod Palmovkou, kteří pohádky namlouvají, a současně vzniká i animovaný seriál.
Pohádky má Březina už napsané, jsou převyprávěné do ukrajinštiny a teď shání financování. Na webu darujme.cz spustil sbírku, ve které by chtěl vybrat 300 tisíc korun. „Primární hranice je nastavena pro tři tisíce výtisků. První distribuce knih bude ve Středočeském kraji a v Praze,“ řekl spisovatel.
Prvního září by pak měly české děti předat knížky svým novým spolužákům. „S radnicemi se domluvíme, kolik nastoupí ukrajinských dětí, přes ředitele nebo zástupce dostaneme do škol knížky a domluvíme se, kdo z českých dětí by chtěl spolužákovi knížku předat. Říkám tomu ‚kamarádi kamarádům‘,“ vysvětlil. Důležitá je podle něj jejich integrace a získání přátel.
Vytížení překladatelé
Texty pro ukrajinské děti vydává i časopis Kamarádi. Autoři sesbírali ukrajinské pohádky ze starších čísel a nejprve z nich poskládali pracovní listy. Potom urychleně vydali tištěný časopis, protože zjistili, že pouze digitální verze nestačí. „Časopisy bylo potřeba vydávat v krizových centrech, kam uprchlíci chodili,“ vysvětlila Sevda Kovářová z redakce časopisu Kamarádi. Připravit celé vydání jim trvalo jeden a půl dne.
„Nejprve jsme spolupracovali s lidmi, kteří se podílí na vydávání našeho časopisu, ale pak jsme zjistili, že to nestačí. Nestačí nám jakýkoliv Ukrajinec, potřebujeme, aby ovládal ukrajinštinu i písemně, aby ovládal pravopis, ale také aby měl dobrou úroveň češtiny,“ dodala.
Na svém webu také nabízí online hry a kvízy sloužící k rozšíření slovní zásoby. Pro ukrajinské texty chyběli překladatelé, ale v tuto chvíli na přepisu již pracují. Také přeložili svou nedávno vydanou knihu Vyprávění o symbolech České republiky, která bude asi za měsíc k dispozici cílové skupině.
Kniha Vyprávění o symbolech České republiky
Pohádkový příběh Ivony Březinové seznamuje děti s tematikou státního znaku, vlajky, hymny a daších státních symbolů. V knize se objevují staré české pověsti i historické fakty. Autorka se snaží seznámit mladého čtenáře s českými reáliemi a také podpořit integraci dětí s odlišným mateřským jazykem.
Dražilová Zlámalová našla překladatelku pro svou knihu pomocí Facebooku. „Je to paní, která vystudovala ukrajinštinu, a zároveň rozumí česky,“ sdělila spisovatelka. „Já jsem tedy večer napsala pohádku, ona ji ráno přeložila a grafička nakreslila obrázek. Pohádky vznikly za necelých pět dní,“ dodala autorka Pohádek pro lepší den.
Pro Čechy i Ukrajince, knihovníky nebo učitele
Mnoho podkladů pro Čechy i Ukrajince nabízí rozcestí Knihovny Ukrajině. „Primárně je projekt myšlený pro Čechy, kteří dělají akce pro ukrajinské děti, a pro knihovníky, ale přerostlo to v platformu pro kohokoliv,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí Městské knihovny v Praze Lenka Hanzlíková.
Pohádky, příběhy, hry, omalovánky a mnoho dalších tipů si nejprve lidé sdíleli v knihovnické facebookové skupině. Poté přišla myšlenka, zda by nešlo vytvořit jednotnou platformu. „Projekt vznikl přes týden a funguje měsíc. Postupně se to nabaluje a vznikají nové podklady,“ potvrdila Hanzlíková. Tvůrci je hodnotí a vybírají podle citu a toho, jaký je zdroj. Kvalita je mnohdy totiž podle Hanzlíkové různorodá.
„Část věcí se teď překládá i do ukrajinštiny, aby se v materiálech vyznali i kolegové, kteří vedou dětské adaptační skupiny,“ řekla Hanzlíková a doplnila, že plánují projekt dále rozvíjet, například o webináře.