Článek
Od zrušení elektronické evidence tržeb uplynuly skoro dva roky. Vláda Andreje Babiše ji v roce 2016 zavedla, současný kabinet Petra Fialy o šest let později odhlasoval její zrušení. Z hnutí ANO ale opakovaně zaznívá, že se k EET chtějí vrátit – v nové, modernější i uživatelsky jednodušší podobě.
„Vláda udělala strategickou chybu. Ona ji měla vylepšovat, čemuž bych rozuměl, protože samozřejmě se mění doba a dá se tam mnoho věcí a funkcionalit zlepšit, ale ona udělala to nejhorší, co mohla, to znamená, že to zrušila,“ řekl Seznam Zprávám Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a současně předseda stínové vlády.
Stojí si za tím, že zrušení systému mělo na chod české ekonomiky hned několik negativních dopadů.
„To znamená opět šedá ekonomika, opětovné rozmáhání se švarcsystému, opět výplaty na černo, a to už se vůbec nebavíme o tom, že některé provozovny nepřijímají platební karty, takže jsme banánová republika,“ vyjmenovává Havlíček důvody, proč bylo podle něj zrušení elektronické evidence krokem nesprávným směrem.
Elektronická evidence tržeb
- Elektronická evidence tržeb (EET) či online registrace tržeb je způsob evidence tržeb, kdy jsou údaje o každé transakci obchodníka online posílány na státní správu. Systém se v Česku spustil roku 2016, již dříve byl zaveden v dalších zemích.
- Za rok fungování EET odhadovalo Ministerstvo financí přínos do státního rozpočtu asi okolo pěti miliard Kč navíc, obce tak měly díky EET po jejím náběhu získat zhruba 3,6 miliardy Kč ročně navíc. Tehdejší pravicová opozice ale tato čísla dlouhodobě zpochybňovala.
- 1. června 2016 podala skupina 41 poslanců k Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona o EET. Ústavní soud dne 12. prosince 2017 tento návrh zamítl.
- Co ale Ústavní soud změnil, bylo, čeho se EET týkala. Evidence se od počátku týkala i placení kartou. Podle soudu jsou ale bezhotovostní platby dobře dohledatelné a není důvod je dodatečně registrovat. Od 1. března 2018 tak platba kartou EET nepodléhala.
- Na jednání nové vlády Petra Fialy dne 9. března 2022 bylo schváleno zrušení EET k datu 31. prosince 2022. Návrh i přes snahu opozičního hnutí o zachování alespoň dobrovolné evidence byl přehlasován Poslaneckou sněmovnou a dále podpořen Senátem, kompletní zrušení systému EET tak bylo ke konci roku 2022. Od konce března 2020 do konce roku 2022 bylo EET ale stejně pozastaveno kvůli covidové pandemie.
- Vládní koalici vadila zejména náročnost systému a tlak na podnikatele. „Díváme se na ně jako na předem podezřelé. Musí být 24 hodin online přihlášení a dokazovat státu, že nepodvádějí,” řekl například Jan Skopeček, místopředseda Sněmovny a ekonomický expert ODS.
Koalice je proti
Členové současné vládní koalice si ale i s odstupem necelých dvou let stojí za svým. Podle předsedy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, Ivana Adamce (ODS) jde ze strany hnutí ANO jen o politickou hru. „Mně na EET vadilo nejvíc propojení do centrální databáze, stálo to pomalu víc, než to vyneslo a efekt byl, dodnes vlastně nikdo neví, jaký,“ říká.
„V době digitalizace světa, používání platebních karet, je to podle mě úplně pasé. Je to jenom politická hra. EET byl vždycky jen politický nástroj, jak zahnat zaměstnance proti živnostníkům, nic jiného to nebylo,“ míní poslanec.
Zrušení evidence považuje zpětně za správný krok i místopředseda TOP 09, Michal Kučera. Největší úskalí systému spatřuje v tom, že evidence nebyla provázána s dalšími elektronickými systémy a největší zátěž doléhala na ty nejmenší podnikatelské subjekty.
„Všechno je k debatě, ale podle mě je ten správný směr dneska spíše v maximální podpoře bezhotovostních plateb. To je cesta, na které ty platby jsou evidovány. A současně jde o trend, kterým bychom měli následovat, protože nezatěžuje podnikatele nějakým dalším systémem,“ říká Kučera.
Někteří politici a experti ale ještě před zrušením EET varovali, že se zánikem evidence přibude subjektů, které nepřijímají bezhotovostní platby.
S tím, že by k tomu nakonec skutečně došlo, Kučera nesouhlasí. „Tady se ve veřejnosti vyvolal dojem, že takové ty nejmenší stánky, ti stánkaři, jsou těmi, kteří ohrožují českou ekonomiku. Neohrožují. To jsou prostě lidé, kteří se snaží uživit, nechtějí nic po státu a pracují na sebe,“ konstatuje.
„A ještě je třeba dodat – o jaké dani se, prosím pěkně, bavíme? To často ani nejsou plátci DPH, oni nemají téměř na čem ten stát šidit, to znamená, že tady se z těch stánkařů udělali téměř nepřátelé republiky, ale ty skutečně vážnější problémy, jsou úplně někde jinde. U větších nebo středních podniků už kontrola funguje a je to v pořádku. Z EET byl udělaný nástroj, který spasí českou ekonomiku. Nespasí,“ míní Kučera.
Doba se změnila
Poslanec Ondřej Lochman z hnutí STAN byl jedním z těch, kdo podporoval to, aby využití evidence fungovalo na dobrovolné bázi. S odstupem ale váhá nad tím, zdali má ve státě, kde dominují platby kartou, smysl ho zavádět znovu.
„Já jsem se o tom radil i s IT analytiky a ten systém byl dost neefektivní. I když jsme se dívali na, to, kolik to bylo administrativy pro stát, tak nám to nepřišlo efektivní. To je první věc. Druhá je, že ve světě, kdy digitální operace kartami už dneska dominují, takže většinu ekonomiky máte stejně v systému, takže to bylo tak akorát, jestli máte zavádět další systém, který něco kontroluje nebo ne,“ říká Lochman.
„Takže já mám za to, že je to více o politické symbolice než o tom nástroji a efektivitě, protože svět se od té doby, kdy se to zavádělo, změnil. A je otázka, jestli je to správná cesta, jestli se to už nevyřeší tím, že prostě zákazník bude čím dál tím víc vyžadovat digitální platbu a ten prodejce se tomu přizpůsobí,“ míní Lochman.
Obava podnikatelů o citlivá data
Naopak Michael Kohajda, poslanec KDU–ČSL a člen Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Seznam Zprávám sdělil, že je v tématu EET v budoucnu otevřený diskuzi. Podle něj je ale potřeba myslet na to, aby systém nebyl pro podnikatele přítěží.
„Já si myslím, že největší negativum EET byla vysoká administrativní náročnost pro podnikatele. To znamená, pokud by existoval systém, který tuto administraci nebude vyžadovat, tak si dovedu představit, že je to věc, kterou bych já osobně – teď nemluvím za stranu – prodebatoval,“ říká Michael Kohajda, poslanec KDU– ČSL a člen rozpočtového výboru.
Jednou z otázek by podle něj mohlo být třeba to, zdali by nešlo posílit anonymitu předávaných údajů. „Protože jsem osobně vnímal i velkou obavu podnikatelů, že to předávání informací je tak podrobné, že může být zneužito v obchodním boji. Nebo že mohou utéct informace o tom, komu poskytují jaké plnění,“ zmiňuje.
Vysoké náklady na provoz a obtížně vyčíslitelné přínosy pro státní rozpočet by podle Kohajdy neměly být primárním argumentem.
„Dopočtení nákladů a výnosů pro mě není prioritní. Prioritní je, aby když máme určité daňové povinnosti, tak aby je všichni plnili, jak mají. Takže pro mě je prioritní, aby pravidla, která jsou dána, byla závazná pro všechny a všichni je plnili. Jestli to přinese o tolik víc nebo o tolik méně, tak samozřejmě děláme to i proto, aby to nějaký přínos mělo, ale je to pro mě až sekundární,“ dodává Kohajda.