Článek
Tři měsíce času by měli dostat váleční uprchlíci, kteří v Česku stále zůstávají v pro ně bezplatném nouzovém ubytování, na to, aby si našli nový příbytek.
Proplácení kompenzací ubytovatelům za nouzové bydlení by totiž podle vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na konci června.
„Nadále by bezplatně mohly v nouzovém ubytování zůstat pouze osoby zranitelné. To znamená rodiče malých dětí a osoby se zdravotním postižením nebo osoby v seniorním věku,“ reagoval Jurečka na dotaz Seznam Zpráv.
„Vůči všem ostatním by dosavadní míra podpory – a to, že je bezplatná – měla skončit. To znamená, že tito lidé by si měli snažit najít bydlení,“ dodal ministr.
O změnách v dávkách pro Ukrajince by mělo být jasno nejpozději 1. dubna. A od toho okamžiku budou mít uprchlíci čtvrt roku na hledání trvalejšího bydlení.
Jen prvních 150 dní
Rozpracovaná legislativa také pracuje s tím, že na nouzové ubytování by měli nově příchozí uprchlíci nárok prvních 150 dní.
Jurečka zdůraznil, že se stát bude snažit podporovat válečné uprchlíky, aby si našli vlastní bydlení, na jehož financování se budou podílet.
„Příspěvek pro solidární domácnost rozšíříme i o právnické osoby s určitými parametry. Tato forma podpory je ale výrazně nižší než částka, kterou stát vyplácí v rámci kompenzací poskytovatelům nouzového ubytování,“ uvedl.
Odkazuje tak na to, že kompenzace pro ubytovatele nouzového ubytování představují až 350 korun za osobu a den, tedy zhruba 10 500 za osobu na měsíc. Solidární příspěvek naproti tomu představuje 3000 až 5000 korun za osobu na měsíc v závislosti na tom, zda jde o spolubydlení nebo poskytnutí samostatného bydlení.
Příspěvek pro solidární domácnosti a kompenzace ubytovatelům
Domácnosti, které poskytly ubytování válčeným uprchlíkům aktuálně můžou čerpat podporu od státu, která se liší podle počtu ubytovaných i poskytnutého prostoru.
Pokud ubytovaná osoba sdílí ubytování s žadatelem o příspěvek jde o příspěvek 3000 korun za osobu a měsíc. Maximálně lze takto žádat 9000 korun za tři a více osob.
Při samostatném bydlení uprchlíků má žadatel nárok na jiné sazby. Za jednu osobu pět tisíc korun za měsíc, za dvě osoby devět tisíc korun, za tři 12 tisíc korun, za čtyři 14 tisíc korun a za pět a více 15 tisíc korun.
Kompenzace pro poskytovatele nouzového ubytování se vyplácí na základě písemné smlouvy s krajem a jsou zaměřené spíše na právnické osoby a velkokapacitnější ubytování.
Za poskytnutí nouzového přístřeší, čímž je myšleno například přespání v tělocvičnách či jiných prostorách, které nejsou určené k ubytování, náleží poskytovatelům kompenzace 300 korun za osobu a noc.
Stejná částka se proplácí i poskytovatelům nouzového ubytování, pokud jde o krajské či obecní zařízení.
Soukromníci mají nárok na 350 korun za osobu a noc.
Bydlení může hledat až 70 tisíc lidí
Původní připravovaná úprava přitom počítala s tím, že nouzové bydlení přestane většině uprchlíků proplácet už od jara. Vůči tomu se ale v rámci legislativního procesu ohradila řada odborníků i připomínkových míst.
Odborníci zdůrazňují, že je potřeba vyřešit trvalejší bydlení pro velké množství lidí – odhaduje se až 70 tisíc.
„Kromě hrozby zvýšené míry bezdomovectví se obáváme také eskalace obchodu s chudobou, nelegální práce a vykořisťování, které se již v malé míře především vůči ženám objevilo,“ ohrazovalo se proti původnímu plánu Sdružení místních samospráv ČR.
„S velkou pravděpodobností by nastal naprostý chaos v systému ubytování osob s dočasnou ochranou,“ upozorňovala obdobně i Asociace krajů ČR.
Oddálení konce podpory nouzového bydlení na konec školního roku oslovení odborníci stále vnímají ostražitě.
„Bude skutečně záležet na tom, jak bude definované ta zranitelná skupina, které se bude nouzové bydlení dál proplácet,“ vysvětlila Klára Boumová z Charity České republiky s dovětkem, že se například řeší, jestli matka s pětiletým dítětem bude či nebude brána za zranitelnou osobu.
„I tak jsou tři měsíce krátká doba. Hlavní problém skutečně stále spočívá v tom, že se to bude týkat velkého množství lidí najednou,“ dodala Boumová. Pozitivně vnímá to, že se případné stěhování z nouzového bydlení odehraje až se začátkem prázdnin a děti uprchlíků tak alespoň budou moci dokončit v lokalitě školní rok.
Blanka Tollarová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty zase zdůraznila, že zatím jde stále o ústní návrhy úprav legislativy, které neviděli v písemné podobě. „Kapacitně to nevychází, bytů není tolik,“ vyjádřila své obavy. Za vhodnější by považovala dávku zohledňující situaci uprchlíků a jejich příjem, kterou by lidé mohli využít jak na bydlení v bytech, tak případně i v nouzovém ubytování.
Jana Ouředníčková, provozní pražského hostelu, který nouzové ubytování válečným uprchlíkům poskytuje, hodnotí posun konce financování na červen pozitivně. „Aspoň, že budou ty prázdniny,“ řekla. Kritizuje myšlenku, že by stát nechal na ubytovatelích a uprchlících, aby se domluvili, za jakých podmínek by případně mohli dál bydlet ve stejných prostorech. „Aby se dohodli s ubytovateli v době, kdy nám 3,5krát rostou výdaje na energie, to je absolutní nesmysl. Nemůžeme jim dát nějaké speciální ceny,“ uvedla.
Ouředníčková se obává i praktické otázky, jak se uprchlíci o konci nouzového ubytování dozvědí, kdo jim to bude oznamovat. „Vadí mi, že při tvorbě těchto zákonů nekomunikují s lidmi z praxe,“ podotkla.
