Článek
Rozner se podle verdiktu dopustil zpochybňování genocidy, když tábor v roce 2017 označil jako „neexistující pseudokoncentrák“. Rozner už dříve odmítl, že by chtěl popírat holokaust Romů, tvrdí, že jen kritizoval vysokou odkupní cenu vepřína stojícího u pietního místa v Letech.
Výrok Rozner podle obžaloby pronesl na sjezdu SPD, když mluvil o rozhodnutí vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL o odkoupení vepřína za zhruba 451 milionů korun. Návrh kabinetu předložilo Ministerstvo kultury v čele s tehdejším ministrem Danielem Hermanem (KDU-ČSL).
„Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako třeba pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ řekl podle žalobce Rozner. Státní zástupce tvrdí, že Rozner tak veřejně relativizoval nacistické zločiny a zpochybňoval utrpení osob romského etnika.
Rozner dnes zopakoval, že výroku lituje. „Nikdy jsem nepopíral romský holokaust,“ řekl dnes soudu. Poukázal na to, že výrok pronesl před pěti lety, od té doby se podle něj na jeho osobu i rodinu koná „mediální štvanice“. Policie chtěla Roznera obvinit už v roce 2018, měl ale poslaneckou imunitu a Sněmovna ho ke stíhání nevydala. Loni v říjnu Rozner ve volbách poslanecký mandát neobhájil a o imunitu přišel.
Ve vyjádření k podané obžalobě, které v březnu před Roznerovou výpovědí přečetla soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 Helena Strandová, bývalý poslanec mimo jiné uvedl, že slovem „neexistující“ myslel, že tábor v době vyřčení výroku už neexistoval, k pojmu „pseudokoncentrák“ pak odkázal ke znaleckému posudku Historického ústavu Akademie věd ČR, podle kterého údajně tábor v Letech nebyl koncentračním táborem.
Strnadová v dubnu při odůvodnění rozsudku, který dnes odvolací soud potvrdil, odmítla Roznerovu obhajobu ohledně pojmu „pseudokoncentrák“. Uvedla tehdy, že je nerozhodné, jak se tábor formálně jmenoval. Pokud by soud přistoupil na to, že genocida byla prováděna jenom v koncentračních táborech, zpochybnil by podle Strnadové zemřelé při pochodech smrti či v Terezíně, který také formálně nebyl koncentračním táborem.
Odvolací senát ale dnes nesouhlasil s částí rozsudku obvodního soudu, v níž Strnadová připustila, že Rozner mohl skutečně slovem „neexistující“ myslet něco, co opravdu nyní neexistuje. „Výrazem neexistující obžalovaný zpochybňoval jakoukoli, tedy i historickou existenci tábora v Letech,“ konstatovala dnes soudkyně odvolacího senátu Kateřina Ctiborová.
