Hlavní obsah

Podmínka pro komunistu Skálu platí, popíral masakr v Katyni

Foto: Seznam Zprávy

Josef Skála.

„Cítím obrovskou hořkost,“ řekl soudu jednasedmdesátiletý Josef Skála. Podle něho je „uložení trestu za projevení svobody slova velkým precedentem pro celou republiku“.

Článek

Odvolací soud potvrdil bývalému místopředsedovi KSČM Josefu Skálovi osmiměsíční podmíněný trest za popírání válečného zločinu - masakru polských válečných zajatců v Katyni. Zkrátil mu ale zkušební dobu, a to z pěti let na 1,5 roku.

Muž, který chtěl kandidovat na prezidenta, se musí ve stanoveném období chovat řádně, jinak se mu uložená podmínka přemění na vězení. Verdikt je pravomocný. Skálu přišlo k zasedání podpořit několik desítek sympatizantů.

„Musíme souhlasit s obžalovanými v tom, že názor na to, kdo může za katyňský masakr, se historicky opravdu vyvíjel. Od devadesátých let do současné doby je už ale výklad historicky ustálený,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu pražského městského soudu Hana Chaloupková.

Původně uloženou pětiletou zkušební dobu - což je maximální délka, kterou lze u podmíněného trestu uložit - označila za naprosto nepřiměřeně přísnou. V tom se shodla i se státní zástupkyní, která sama navrhla zkušební dobu zkrátit. „S výší samotného trestu jsme nehýbali, protože byl ukládán jen dva měsíce nad spodní hranicí zákonné sazby,“ doplnila soudkyně.

Skála mluvil o precedentu

„Cítím obrovskou hořkost,“ řekl soudu jednasedmdesátiletý Skála. Podle něho je „uložení trestu za projevení svobody slova velkým precedentem pro celou republiku“.

Skálovi příznivci se v jednací síni i na chodbě chovali disciplinovaně a respektovali, že do síně se dostala jen ta část z nich, na kterou ráno zbyla zhruba dvacítka vstupenek. Nesouhlas s verdiktem slovně projevili až po skončení zasedání. Posílená justiční stráž tak nemusela nijak zasahovat.

Stejný trest jako Skála si vyslechli i dva spoluobžalovaní - amatérský historik Juraj Václavík a Vladimír Kapal ze Svobodného rádia. Rádio musí výrok odsuzujícího rozsudku zveřejnit na internetu.

Trojice vinu odmítala. Kapal dnes řekl, že proces považuje za politický. Václavík prohlásil, že soud i státní zastupitelství je záměrně kriminalizovalo a zastrašovalo. Za trestný čin popírání genocidia hrozilo všem obžalovaným až tříleté vězení.

„Všechno je trošičku jinak“

Skála, Václavík a Kapal zpochybňovali v diskusi zveřejněné v létě 2020 to, že katyňský masakr spáchali Sověti. Podle uznaných historických faktů stála za masakrem v roce 1940 sovětská tajná policie NKVD.

Kapal v pořadu například uvedl, že „všechno je trošičku jinak, než se nám snaží v současné době namluvit“.

Skála zase řekl, že na vytváření nacistické legendy o NKVD od počátku spolupracovala exilová polská vláda a že tuto verzi zrežíroval nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. Exhumaci tisíců těl z hromadných hrobů označil za údajnou.

Hovořilo se také o tom, že masové popravy v terénu do hromadných hrobů byla čistě německá metoda. Kapal následně záznam rozhovoru nahrál na kanál YouTube, kde má video aktuálně zhruba 16 000 zhlédnutí.

Poměrně kategorické výroky

Předsedkyně odvolacího senátu dnes označila přednesené výroky za „poměrně kategorické“.

Muži ve své obhajobě zdůrazňovali, že nepopírali ani nezpochybňovali samotný katyňský masakr, ale že polemizovali s tím, kdo za něj nese odpovědnost. Skála tvrdí, že každá věta, která od něj zazněla, má oporu ve veřejně dostupných zdrojích.

Skála, jenž za minulého režimu podle dostupných zdrojů vystudoval i žurnalistiku a přednášel filozofii na Univerzitě Karlově, se už dříve před obvodním soudem prezentoval jako historik. Zmínil, že sepsal dvě monografie na téma druhé světové války.

Připustil, že přímo katyňským masakrem se v nich nezabýval, zkoumal ale prý souvislosti. Řekl, že do dané debaty nepřišel hlásat dogmata, ale podnítit diskusi a seznámit publikum s „novými zjištěními“. Doplnil, že jeho pohled na historii je alternativní, ale že ho vždy uplatňoval striktně v mezích zákona. Nikdy dříve nebyl stíhaný, ostatní dva odsouzení také ne.

Skála, který je označovaný za stalinistu, se chtěl ucházet o post prezidenta republiky. Nesehnal ale dostatek podpisů od občanů. Před druhým kolem prezidentské volby se setkal s kandidátem Andrejem Babišem (ANO), což předseda opozičního hnutí Babiš následně v médiích bagatelizoval.

Související témata:

Doporučované