Starosty ohrožených obcí zaskočily tabulky, podle kterých se situace zlepšila

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Počet obcí ohrožených sociálním vyloučením se v posledních pěti letech snížil téměř o polovinu – z 336 v roce 2016 na 175 v loňském roce. Vyplývá to z Indexu sociálního vyloučení, který v září publikovala Agentura pro sociální začleňování působící pod Ministerstvem pro místní rozvoj.

Většinu oslovených starostů obcí, kterých se změna k lepšímu týká, to však překvapuje. Nemyslí si, že by se u nich situace zásadně změnila.

Absolutně nejvíc si podle indexu polepšila obec Tis u Blatna (má 1 bod) v Plzeňském kraji. V měřené škále si odepsala 13 „černých“ bodů a přesunula se z kategorie těch „nejrizikovějších“ obcí mezi naprosto bezproblémové.

Pro starostu Jana Křepelku (BEZPP) je to překvapení. „Nevím, nevidím důvod, proč by to takhle mělo být. Situace je stabilní a stejná. Můžete mi upřesnit, co to znamená?“ reaguje starosta. Po objasnění, jaké faktory hrají v posuzování roli – nezaměstnanost či exekuce, začne popisovat, že v obci je největší problém právě s nezaměstnaností.

„Musí se dojíždět za prací a to navazuje na automobil a řidičský průkaz,“ říká starosta a líčí, že v posledních letech se změnilo to, že jedna tamní paní začala pracovat na živnost a dva lidi obec sezonně zaměstnává.

Starosta zhruba 150hlavého Rusína na Bruntálsku (z 12 bodů na 6) Radek Bezděčík (BEZPP) je zase překvapený, že jeho obec byla původně vyhodnocena jako riziková – problémy se sociálním vyloučením totiž neřešili.

„Nemáme v obci vůbec žádnou ubytovnu, ani v minulosti jsme neměli,“ říká. Obec na hranici s Polskem má ale problém se službami. „Paní zavřela obchod. Snažíme se držet aspoň hostinec,“ dodává starosta.

V Indexu sociálního vyloučení dopadl Rusín stejně jako obec Hora Svatého Šebestiána v Ústeckém kraji (z 13 bodů na 6) .

Tamní starostka Lenka Štelcichová (BEZPP) říká, že pocitově se obec problému sociálního vyloučení zbavuje. „Dělala se finanční informovanost ohledně zadlužování, aby lidé problémy řešili,“ tvrdí a rovnou dodává, že osvěta s finanční gramotností potřebuje dlouhodobější projekt.

Index sociálního vyloučení pracuje s pěti indikátory možných problémů. Jedná se o počet dlouhodobě nezaměstnaných lidí, počet příjemců příspěvku na živobytí a příspěvku na bydlení, počet osob v exekuci a počet žáků, kteří nedochodí základní školu.

Každý z těchto pěti indikátorů je vyhodnocen v rozsahu jednoho až šesti bodů. Obec tak může celkově získat maximálně 30 bodů. Za loňský rok se to „podařilo“ Obrnicím v Ústeckém kraji a na druhém místě se umístilo město Šluknov s 27 body.

Do kategorie „nejvyšší riziko sociálního vyloučení“ jsou pak zařazeny obce a města s 12 a více body. Jak už bylo zmíněno, těch bylo v loňském roce 175. Naopak nejmenší riziko mají jen obce s žádným nebo jedním bodem – těch bylo loni přes 3 600.

Města a obce, které vykázaly za posledních pět let značný pokles v indexu, tedy zlepšení (v bodech):

Zdroj: Agentura pro sociální začleňování a dopočet redakce

Agentura pro sociální začleňování o indexu mluví jako o nástroji, díky kterému lze dobře zacílit podporu lokalitám, které jsou problémy zatížené. „Jedná se o nástroj umožňující zhodnotit celkovou míru zátěže sociálním vyloučením primárně v jednotlivých obcích Česka,“ vysvětluje smysl indexu Radka Vepřková, vedoucí oddělení výzkumu a evaluace v agentuře.

A doplňuje, že do výsledku promluvila vedle hospodářského růstu i přísnější regulace nebankovních poskytovatelů půjček, snadnější možnost oddlužení i to, že v roce 2016 dosáhlo na příspěvek živobytí více lidí než v roce 2020, a to kvůli pomalejšímu navyšování životního minima.

„V roce 2021 se pak začaly ve sledovaných indikátorech projevovat důsledky epidemie a proti ní přijatých opatření, znamenající celkové snížení ekonomického růstu a kvality života obyvatel – mírně narostl počet domácností pobírajících příspěvek na živobytí a dlouhodobě nezaměstnaných bylo v porovnání s rokem 2019 evidováno o zhruba 50 tisíc více,“ dodává Radka Vepřková, že loni už se trend začal otáčet.

V tiskové zprávě k výsledkům Indexu za loňský rok nástroj chválí i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), pod kterého Agentura pro sociální začleňování spadá. „Pro boj s aktuální krizí způsobenou válkou na Ukrajině, která bez pochyby zvýší tlak na růst sociálního vyloučení, je nutné vycházet právě i z dat, která agentura v rámci ministerstva dlouhodobě shromažďuje a analyzuje. Usilujeme o to, aby podpora obcí byla co nejcílenější a veřejné prostředky byly investovány efektivně.“

Radka Vepřková vysvětluje, že index má informativní funkci, ale zároveň má pomoci v rámci dotací z Operačního programu zaměstnanosti plus zacílit pomoc do nejvíce zasažených měst.

Index ovšem letošní situaci v obcích nezachycuje a vystihuje situaci před válkou na Ukrajině a skokovým zvyšováním cen.

Například Praze, která si během letošního roku stěžuje, že zažívá ve srovnání s dalšími kraji neúměrný nápor uprchlíků, se tak podařilo v aktuálním Indexu sociálního vyloučení vystoupit ze skupiny nejrizikovějších – v roce 2016 měla 12 bodů, loni o jeden bod méně.

Oslovení starostové ale mluví spíše o hře s čísly. Třeba Staré Křečany na Šluknovsku se z „problémových“ 13 bodů v roce 2016 dostaly na osm bodů v roce 2021.

Podle tamního starosty Františka Moravce (BEZPP) jsou ale podobné ukazatele ve chvíli vydání zastaralé. „Než se to publikuje, tak se to dokáže operativně hodně změnit,“ říká.

V jeho obci se prý situace se sociálním vyčleňováním zlepšovala a postupně stabilizovala, ovšem jen do covidu. „I když máme opatření a sociální programy, tak se nám zase patologické jevy zvedají. Nezaměstnanost, dluhová problematika, migrace. A co se týče drog, tak to letí nahoru úplně nehorázně,“ podotýká starosta František Moravec. A už vůbec podle něj nelze odhadovat, co udělá současné zdražování.

Radek Bezděčík z Rusína pak rovnou říká, že jde o „papírové shrnutí“.

Mezi největší skokany patří i město Mimoň. Z 15 bodů v indexu město v Libereckém kraji kleslo na tři body. Ještě v roce 2020 mělo 11 bodů. „Tady je zaměstnanost pod třemi procenty. To je důvod, myslím. Ale je to dlouhodobé, tady je nezaměstnanost nízká už tak deset let,“ snaží se odtušit důvody starosta Petr Král (ANO).

Index ale mohl ovlivnit i údaj o počtu žáků, kteří nedochodili základní školu. Během dvou posledních covidových let se totiž kvůli distanční výuce jejich počet snížil. To potvrzuje i Radka Vepřková z agentury. „Ano, předčasných odchodů bylo v posledním sledovaném školním roce 2020/2021 opravdu o zhruba 500 méně, než je průměr předcházejících let, a z poznatků agentury vyplývá, že situace je do značné míry důsledkem změny přístupu vzdělávacího systému ke školnímu neúspěchu za epidemického stavu,“ dodává.

Oslovení odborníci na sociální vyloučení berou hlavní zjištění indexu, tedy že počet obcí ohrožených sociálním vyloučením klesl téměř o polovinu, s rezervou.

„Reálně zůstaly problémy stejné, formální indikátory mohou klesnout,“ říká Jan Klusáček, analytik iniciativy Za bydlení. Vysvětluje, že indikátory vypovídají o realitě jen omezeně.

„Smysl je v tom ukázat mapu a porovnat části republiky, a to rozhodně platí,“ zastává se však indexu.

Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi chválí, že je index jasný a pro výzkumníky srozumitelnější v kontrastu s dříve vypracovávanými mapami sociálního vyloučení. „Ano je to výkop, ale ještě je potřeba sledovat, jestli index odpovídá skutečnosti,“ poznamenává Zieglerová a volá po tom, aby se data kombinovala s terénní prací.

Dodává, že vyplacené dávky a nezaměstnanost nemusí přesně vystihovat situaci v dané obci – například proto, že někteří pracují načerno a naopak ne všichni, co mají nárok na dávky, je skutečně pobírají.

Sociolog Karel Čada, který pracoval na mapě a analýze sociálně vyloučených lokalit, zase mluví o tom, že práce agentury vystihla, že se celkově zlepšila ekonomická situace před nástupem covidu, zejména pak zaměstnanost se zvýšila. Situace v samotných sociálně vyloučených lokalitách se ale příliš nezlepšila. „Je to populace, která je extrémně vystavená výkyvům pracovního trhu. Není to pro firmy první volba a zároveň je to první volba, když se zaměstnanců zbavují,“ říká Karel Čada.