Podivný kopec za vsí „vydělal“ stamiliony. Nelegálně, úřady jsou bezzubé

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Severně od Prahy, na silnici z Líbeznice do Neratovic, je po levé straně odbočka na obec Předboj. Někdejší malá osada se - stejně jako mnoho dalších v okolí hlavního města -, za uplynulých dvacet let výrazně rozrostla do okolních polí. Rodinné domky se tak západně od obce přiblížily na čtvrt kilometru k někdejšímu lomu. Kámen se tu těžil ještě před několika málo lety. Místní samospráva je přesvědčena, že nelegálně.

Nicméně jáma o rozloze téměř dvou hektarů a hloubce odpovídající čtyřpodlažnímu domu během posledních pěti let zmizela. Zavezli ji. A naopak na jejím místě vysoko nad okolní terén vyrostl robustní, podlouhlý kopec. Ze silnice není kvůli bujným křoviskům a košatým stromům příliš vidět, i když se tyčí do výšky pětadvaceti metrů.

Halda ukrývá desítky tisíc tun stavební suti, vybagrované zeminy, kamení, cihel, tvárnic, kusů betonu, tašek, obkladaček, ale také asfaltu, kabelů, skla a dalšího staveništního nepořádku. Jde o takové množství uloženého materiálu, že by jeho zákonná likvidace vyšla na stamiliony korun.

Takových hald je podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) po republice nespočetně. Pakliže Seznam Zprávy v minulých měsících popisovaly nelegální odpad, který se do republiky vozí z Německa či Itálie, toto je podle inspektorů úplně jiná úroveň. Nelegální byznys, v němž se točí miliardy.

A také za něj padají nejvyšší pokuty. Když už se tedy inspekci podaří jednotlivé případy rozkrýt. Míst, kam lze suť ukládat, přitom ubývá, naopak staveb spojených s demolicí starých domů neubývá, ba některé roky dokonce přibývá.

Často však zůstává uložená sankce jen číslem, které na firmy, často založené jako takzvaně „schránkové“, více méně nijak nedopadne. Raději se pošlou do likvidace. Trestních stíhání je minimálně, navíc soud může aktéry trestat maximálně rokem vězení.

„Nastěhovali jsme se sem v roce 2020 a v podstatě to, co je nahoru, tak tehdy byla díra dolů,“ popisuje zaměstnankyně firmy, která sídlí poblíž umělého kopce. Poukazuje právě na fakt, že dříve byl na pozemku lom, kde se až do dvanáctimetrové hloubky těžil kámen.

„Pak to najednou začali zavážet a tam, kde byla díra do pekla, je teď sjezdovka. Ještě před pár měsíci tu všude byly náklaďáky, párkrát dokonce zablokovaly příjezdovou cestu a stály až na hlavní silnici. Šéf několikrát volal policii,“ dodává žena, která si nepřeje zveřejnit jméno.

Postupné vršení kopce suti a výkopového materiálu sledoval ze zahrady i devětasedmdesátiletý stavař Petr Kopečný.

„Nejvíc rostl vloni na podzim. V září, říjnu. Najednou tam jezdil kamion za kamionem. Vyrostlo to astronomicky, tak o pět metrů. Koncem října jsem to počítal. Na zahradě jsem seděl od osmi do dvanácti a pak od dvou do čtyř a na haldu najelo padesát tater,“ popisuje ruch v místech, kde za komunismu stál takzvaný palpost neboli palebné postavení protiletadlové dělostřelecké baterie.

Petr Kopečný léta pracoval jako stavbyvedoucí, posléze vlastnil firmu, která stavěla rodinné domy. Když před 16 lety bylo kvůli rozlehlé vile třeba vykopat pět metrů hluboké základy, za zbytnou zeminu musel na skládce zaplatit přes 30o tisíc. Od té doby ceny ještě narostly. Vystudovaný stavař tvrdí, že tedy sám vidí, jak velký byznys se mu před očima odehrává.

„Jeden kamion může odvézt tak 15 tun, krát padesát tatrovek, krát zhruba 900 korun za tunu. Jen za ten jeden říjnový den tedy někdo vyinkasoval tři čtvrtě milionu korun. A to je jen střízlivý odhad,“ počítá.

U sebe doma rozkládá na stole obsah šanonu plného dokumentů. Po onom říjnovém dnu začal se stížnostmi obepisovat úřady: obec, kraj, Českou inspekci životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí, psal i přímo ministrovi.

„Trápí mě to neskutečné hyzdění krajiny a také lhostejnost lidí, kterým je úplně jedno, že jim tu u nosu roste obrovský kopec bordelu bůh ví s čím. Zastaví to někdo?“ klade si řečnickou otázku.

Dva měsíce před tím, než se obrátil na úřady, se nelegální skládkou začala na podnět sousední obce Bašť, na jejímž katastru se někdejší lom nalézá, zabývat Česká inspekce životního prostředí. Šetření na místě skončilo v srpnu 2024. Paradoxně hned poté se podle zdejších lidí zavážení ještě zintenzivnilo.

Místostarostka obce Bašť Lucie Caltová prošla archivy, vyžádala si dokumenty a zmapovala historii černé skládky. Podle jejího hrubého odhadu leží na haldě 380 tisíc tun stavební suti. Inspektoři ČIŽP stanovili, že zákonné uložení tuny tohoto odpadu vyjde na zhruba 1250 korun. Prostým výpočtem se tedy jedná o částku kolem půl miliardy korun.

„Nic, co se tam během těch let odehrálo, není povolené,“ zdůrazňuje Lucie Caltová. Vše podle ní začalo v roce 2007, kdy firma Ziter, která je dnes v likvidaci, představila plán na stavbu nákupního a multifunkčního centra.

„Povolení dostali dodatečně a to jen na terénní úpravy. Místo výstavby základů obchoďáku začali s masivní těžbou kamene. To všechno pod rouškou oněch terénních úprav,“ popisuje místostarostka, civilním zaměstnáním právnička na ČVUT.

A ukazuje inzerát, v němž v polovině roku 2011 společnost nabízela pozemek k prodeji a uváděla jej jako důl, kde je kámen těžený do hloubky čtyř metrů. Vytěžen prý tehdy byl materiál za 15 milionů korun a zbývalo ještě vytěžit kámen za dalších 30 milionů.

„Zcela prokazatelně si tedy vlastník pozemku udělal z povolení k terénním úpravám obchodní činnost na těžbu kamene a v některých místech dosáhl hloubky až dvanácti metrů,“ popisuje Caltová, co vyčetla z dokumentů. Stojí v nich i to, že stavební úřad v nedaleké Líbeznici, pod nějž Bašť spadá, léta firmě Ziter povolení k terénním úpravám opakovaně prodlužoval.

Těžba kamene na bývalém polpostu skončila kolem roku 2018. Místostarostka ukazuje fotografie ze serveru Mapy.cz. Na první je vidět vykutaný lom, na druhé je již zatopený.

„Vzniklo nám tam takové krásné přírodní jezero. Asi by bylo dobré i na koupačku,“ komentuje fotografie trpce. Jenže firma měla jiné plány. V roce 2019 začala vodu z jámy odčerpávat do potoka a do okolních polí.

„Toto vypouštění považujeme za neoprávněné a nesouhlasíme s umístěním zařízení sloužícího k vypouštění na pozemcích ve vlastnictví obce Předboj, které bylo vybudováno jakožto ‚černá stavba‘ bez vědomí a souhlasu obce,“ stěžovala si tehdy obec na příslušné odbory Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi či líbeznickém stavebním úřadu.

„Než došlo k vyšetření a rozhodnutí, tak voda odtekla a policie případ odložila,“ doplňuje Caltová.

Odčerpání vody mělo důvod: Zavést jámu stavebním odpadem.

V listopadu 2020 podaly okolní obce Předboj a Bašť podnět k České inspekci životního prostředí a měsíc nato inspektoři přišli na kontrolu. Podle dokumentů, které mají Seznam Zprávy k dispozici, konstatovali, že objem navezeného materiálu je 12 tisíc kubických metrů, ale firma Ziter jim nedodala žádná potřebná povolení.

„K tomuto množství zemin se měly vztahovat požadované doklady včetně doložení jejich kvality. Žádné takové doklady vinou nespolupráce společnost Ziter nepředložila, v důsledku čehož nemohla být kontrola provedena v plném rozsahu. ČIŽP udělila firmě pokutu 200 tisíc korun za neposkytnutí součinnosti,“ píše se v protokolu o kontrole.

Proti pokutě se společnost odvolala k Ministerstvu životního prostředí. Marně.

„Inspekce správně brala v úvahu, že pokuta má být v takové výši, aby byl viník přestupku napříště motivován k dodržování zákona,“ píše se v odůvodnění, proč ministerstvo odvolání odmítlo.

Pokuta motivační zjevně nebyla. Ve firmě se vyměnilo vedení, sídlo se přesunulo na virtuální adresu a Ziter skončila v likvidaci. Do bývalého lomu, který už ale provozovala jiná společnost, jezdily náklaďáky s odpadem dál.

Další podněty kvůli neoprávněnému zavážení pozemků neznámým materiálem řešil už i stavební úřad v Líbeznici.

„Provozovatelé černé skládky se měnili, takže se třeba stalo, že v květnu 2023 vyzval úřad k zastavení činnosti, ale výzva byla adresována firmě, která už skládku neprovozovala,“ popisuje místostarostka Bašti.

Podruhé přišli inspektoři ČIŽP na kontrolu v srpnu 2024, jak už bylo zmíněno. Skládku v tu dobu provozovala společnost Green Flats. Halda mezitím narostla z minus dvanácti metrů na deset metrů nad terénem. Inspektoři následné zkoumání omezili na období od ledna 2022 do srpna 2024, kdy Green Flats prováděla na pozemku činnost. Podařilo se jim prokázat neoprávněné uložení 45 tisíc kubíků odpadu, což odpovídá zhruba pěti metrům výšky.

„Výše poplatků za uložení na legální skládce by činilo 101,25 milionu korun,“ píší inspektoři v protokolu.

Inspekce tentokrát kontrolu ukončila a udělila pokutu za neoprávněné nakládání s odpady ve výši 4,5 milionu korun. Firma se odvolala a Ministerstvo životního prostředí i v tomto případě odvolání zamítlo.

V odůvodnění ministerstva stojí, že firma nemá žádné povolení k ukládání odpadů, že tvar tělesa navážky jednoznačně vylučuje, že by se jednalo o odpad k dalšímu zpracování a že jednatelka firmy Marianna Šafránková neprojevila ani náznak součinnosti.

Z veřejných zdrojů lze vyčíst, že společnost Green Flats - jako předešlé firmy, které skládku u Bašti provozovaly, je jen schránka na virtuální adrese. Podle ČIŽP navíc bez zaměstnanců a bez majetku.

Jednatelku Mariannu Šafránkovou požádaly Seznam Zprávy o rozhovor. „Co vás to zajímá? Já to budu recyklovat. Víc vám o tom nic říkat nebudu,“ sdělila pouze a hovor ukončila.

Ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček zdůrazňuje, že právě v oné větě „bude to recyklovat“ se skrývá podstata problému, na který jsou úřady často krátké.

„Tento případ je skoro modelový. Společnost Green Flats sice měla povolení k provozu mobilní recyklační linky, takže tam dodavatelé mohli legálně odpad vozit, ale společnost neměla povolení ho tam trvale ukládat a tvořit deponie,“ vysvětluje vcelku banální modus operandi fungování černých skládek.

I u Bašti byla podle zainteresovaných úředníků recyklace jen fikce. V podstatě nic, co by druhotné využití materiálu připomínalo, se nekonalo. „My tomu říkáme předstírané využití odpadu, Potěmkinova vesnice a rozhodně to je případ pro policii,“ upozorňuje šéf inspekce Bejček.

Jaký efekt má pro firmu, která podle inspektorů inkasovala za ukládání nelegálního odpadu stamiliony pokuta 4,5 milionu korun?

„Fakt, že prošla takhle vysoká pokuta i přes odvolací řízení, je pro nás relativně úspěch. Na druhou stranu je klidně možné, že společnost zanikne, pokutu nezaplatí a ten dopad může být nulový. Tak je holt nastavena legislativa,“ krčí rameny Petr Bejček.

Jistou nadějí je pro něj vyšetřování policie, která stíhá fyzické osoby, tedy opravdové příjemce peněz z nelegální činnosti. Skládku v Bašti prověřují hospodářští detektivové z územního odboru Prahy venkov - východ.

„V únoru letošního roku bylo ze strany zástupců obce Bašť podáno trestní oznámení, které následně bylo postoupeno policii. Kriminalisté na začátku března zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu neoprávněného nakládání s odpady dle § 298/2 trestního zákoníku. Kriminalisté se v současné době seznamují se spisovým materiálem ČIŽP a provádí potřebné úkony trestního řízení,“ napsal Seznam Zprávám policejní mluvčí Pavel Truxa.