Článek
Zatímco odborní asistenti na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity brali loni průměrně ani ne 43 tisíc korun měsíčně, učitelé na základních školách o sedm a půl tisíce více.
Učitelé učitelů, tedy ti působící na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, měli loni jen o pár stovek více, než je běžné u absolventů, kteří jim projdou rukama a nastoupí na základní škole. Ještě hůře vycházejí ve srovnání se středoškolskými učiteli, ti si oproti odborným asistentům na fakultě vydělají v průměru dokonce o 1500 korun více.
I proto se dohromady 13 převážně filozofických fakult zapojí do úterního protestu Hodina pravdy za důstojné podmínky pro univerzitní výuku humanitních a společenských věd.
V posledních letech Ministerstvo školství dorovnávalo platy pedagogů na základních a středních školách, což odborníci z vysokých škol podporují. Protestem ale chtějí upozornit, na koho všeho ministerstvo zapomnělo. Proto si organizátoři z vysokých škol vybrali k protestu symbolicky Den učitelů připadající na 28. března. Během úterý budou v osmi městech Česka probíhat demonstrace, happeningy i vzdělávací a kulturní akce.
„Nejlépe jsou na tom samozřejmě profesoři, těch je u nás ale minimum oproti jiným fakultám. Problém se ale týká hlavně plošného personálu, tedy asistentů, odborných asistentů, kdy jejich mzda se pohybuje na úrovni nekvalifikovaných profesí,“ popisuje pro Seznam Zprávy proděkan pro vnější vztahy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Petr Bilík, na které pracovníky podfinancování vysokého školství nejvíce dopadá.
„I přesto, že se celý dosavadní život věnují formování akademické kariéry, je jejich nástupní plat okolo třiceti tisíc. To podle nás není důstojné,“ doplňuje Bilík.
I v tabulce výše uvedený platový průměr na humanitních fakultách výrazně nadhodnocují pracovníci s vyšším platem. Velká část odborných asistentů tak pobírá ještě o deset tisíc méně.
„Germanistka s doktorátem, která pracuje jako asistentka, pobírá 29 400 hrubého, což je minimální zaručená mzda,“ popisuje jeden příklad předseda Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl.
Podle něj plat u hranice minimální zaručené mzdy nepobírají jen asistenti a odborní asistenti, ale i někteří docenti. Profesoři se na nejméně podporovaných fakultách nedostanou ani přes 50 tisíc korun, jde přitom o nejvyšší akademickou hodnost.
V budoucnu tak podle zástupců humanitních a společenskovědních oborů hrozí, že učitelé na humanitních fakultách budou chybět a nutně dojde k omezování výuky.
„Univerzity tak ztrácejí nadějné mozky na počátku jejich vědecké kariéry, protože nezřídka odcházejí za lepšími podmínkami například do regionálního školství,“ přidává zástupce akademického senátu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Stanislav Bárta.
Není asistent jako asistent
Účastníci plánovaného protestu také upozorňují na to, že se platy pracovníků vysokých škol výrazně liší napříč fakultami. Pokud zůstaneme na Masarykově univerzitě, tak rozdíl mezi průměrně nejštědřeji placenými odbornými asistenty z Fakulty informatiky a těmi z Farmaceutické fakulty, která figuruje na úplném chvostu srovnání, je propastných 38 tisíc korun měsíčně.
„Průměrný plat na Filozofické fakultě se na jednotlivých pozicích v roce 2021 pohyboval zhruba od 60 do 75 % celouniverzitního průměru,“ dodává statistiku i za ostatní pracovní pozice Bárta.
Ještě vyšší nepoměr platů panuje na největší české vysoké škole Univerzitě Karlově. Odborný asistent na Fakultě sociálních věd si loni průměrně přišel na 82 540 korun měsíčně, oproti tomu na Husitské teologické fakultě dosáhl platu pouze 35 849 korun.
Vysokoškoláci si přitom loni přišli podle Informačního systému o průměrném výdělku na 68 475 korun měsíčně. V Praze byla tahle částka ještě o 11 tisíc korun vyšší. V takové konkurenci nemají vysoké školy jako zaměstnavatelé šanci.
Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) chce o navýšení prostředků v rozpočtech vysokých škol jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) v úterý. Ve středu by pak o návrhu měla debatovat vláda.
„Rádi bychom zastavili rozevírání nůžek mezi financováním regionálního a vysokého školství tak, abychom se dostali zpátky k 18 procentům,“ řekl ministr Balaš. V současné době jde vysokým školám 12 procent z celkového rozpočtu Ministerstva školství.
Podle zástupců Filozofické fakulty Univerzity Karlovy podfinancované fakulty ke stabilizaci situace letos potřebují dodatečných 1,4 miliardy korun. ČTK ale informovala, že rozpočet univerzit by se měl mimořádně navýšit o 901 milionů korun. Dospěla k tomu pracovní skupina, kterou ke mzdové politice na vysokých školách sestavilo Ministerstvo školství.
Letos se v rozpočtu počítá pro vysoké školy s 30,9 miliardy korun určených na vzdělávání. To je o 2,3 miliardy víc než loni, další peníze mohou školy čerpat z dotací na výzkum a vývoj. Tento nárůst pokryje ale sotva polovinu inflace za rok 2022. Prakticky je tak rozpočet meziročně o 7 procentních bodů nižší.
