Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Přístup okresních soudů ke stanovování výše výživného na dítě se stále poměrně výrazně liší. S nadsázkou lze říct, že u některých mají větší zastání rodiče pobírající výživné – podle statistik jde stále typicky o matky – a jinde platící rodič.
Vyplývá to z detailních dat, které má redakce Seznam Zpráv k dispozici od Ministerstva spravedlnosti.
Nejvíc platí rodiče v Praze
Klíčový ukazatel přitom není samotná výše částky výživného, která je vyšší typicky v bohatších regionech, kde jsou větší příjmy, ale podíl výživného na příjmech platícího rodiče. Fakticky tedy, jak velkou část svého příjmu má rodič na dítě posílat.
Nejvyšší částky posílají rodiče na své děti v Praze, kde průměr přesahuje pět tisíc korun, v Brně-městě, Olomouci, Českém Krumlově, Berouně nebo Kolíně přesahuje čtyři tisíce korun.
Nejvyšší podíl výživného na příjmu je v Praze 7 s 14,93 procenta. Přes 13 procent přesáhl podíl v dalších pražských částech, ovšem k 13 procentům se blíží podíl i v Kutné Hoře (12,94 procenta) nebo v Uherském Hradišti (12,93 procenta).
Podívejte se, kolik se v průměru platí u vás:
Podíl výživného na příjmech u naprosté většiny soudů v posledních deseti letech klesal. Jde o data porovnávající první rozhodnutí o výživném. V Bruntále ovšem naopak rostl, a to o 0,64 procentního bodu – z 11,47 procenta v roce 2014 na 12,11 procenta v roce 2023. Velmi mírně rostl podíl i v Opavě a v Ústí nad Labem.
U několika soudů nejsou data o podílech za rok 2014 nebo 2023 dostupná. Jde o soudy v Kutné Hoře, Praze 9, Praze-západ a Brně-venkov. Do porovnání je proto nezapočítáváme, přestože Praha-západ vykazuje trend, že by zde fakticky mohlo dojít k největšímu nárůstu podílu výživného na příjmech rodiče.
Vyjádřeno v korunách nejvíc rostlo výživné v Chebu, a to z 2037 korun v průměru za rok 2014 na 4160 korun v roce 2023. Nejméně pak za posledních deset let rostlo výživné v Jeseníku, a to o 559 korun z 1904 na 2463 korun.
Podíl výživného klesá
Minulý týden upozornil průzkum Klubu svobodných matek mezi 1424 samoživiteli na to, že 63 procentům respondentů se za dobu pobírání výživného částka nezvedla. A přes 85 procent dotázaných zároveň uvedlo, že současná výše výživného nepokrývá základní potřeby dětí.
Data, která Ministerstvo spravedlnosti Seznam Zprávám poskytlo, ukazují, že ročně se rozhodne o zvýšení výživného u vyšších tisícovek žádostí. Od roku 2014 do roku 2023 tak evidují celkově 84 850 úspěšných žádostí o zvýšení. Pro porovnání za stejné období soudy přiznaly 268 680 nových vyživovacích povinností.
Celorepubliková data zároveň ukazují, že průměrný podíl výživného na příjmu rodiče fakticky klesá. V roce 2014 představoval 13,51 procenta, v roce 2023 11,57 procenta, jde tedy o propad bezmála dvou procentních bodů.
„V podstatě jdou data v ruku v ruce s výsledkem našeho průzkumu. Na jednu stranu, jestli roste plat, tak má být člověk více schopný ustát zvyšující se nákladové položky, ale je pravda, že podle mě by tam mělo být i vyšší valorizované výživné,“ podotýká ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. Její spolek proto volá pro automatickém růstu výživného.
Už loni vydaná studie Legal Data Hubu Právnické fakulty Univerzity Karlovy analyzující data o výživném za období let 2013 až 2021 ukazuje, že soudy se při rozhodování odchylují od doporučující tabulky, jak by mělo být vysoké výživné, kterou vydává Ministerstvo spravedlnosti.
„V roce 2021 soudy ukládaly v mediánu o 16 procent nižší výživné, než doporučovala tabulka, z toho u povinných otců byl rozdíl 15 procent a u povinných matek až 27 procent,“ popisují autorky studie v souhrnu svých zjištění.
Pro Seznam Zprávy autorky studie – Magdaléna Řeháková a Kateřina Kršňáková – doplnily, že soudy mohou při rozhodování zohledňovat další skutečnosti, které v datech nejsou zaznamenány. „Například péče o další děti z předchozích vztahů, nebo právě zapojení povinného do péče o dítě, ale i další skutečnosti,“ uvádí autorky.
