Podívejte se, jak vypadá obnovená kolonáda v Květné zahradě v Kroměříži

Pochozí terasa přibyla na střechu kolonády v Květné zahradě až v 80. letech minulého století. Přesto si už bez ní návštěvu tohoto unikátního raně barokního parku mnoho lidí nedokáže představit. Nabízí totiž vyhlídku na celou zahradu a hlavně jeden z nejfotogeničtějších pohledů na tuto památku a na ústřední pavilon – rotundu.

Dva roky se však bez ní museli návštěvníci obejít. Kvůli špatnému technickému stavu totiž horní část kolonády vyžadovala rekonstrukci. „Údržba terasy byla velmi pracná, každým rokem bylo potřeba ji pečlivě odborně zkontrolovat. Řada prvků už tam byla netradiční, když tam přibyly s cílem udržet funkčnost,“ vysvětluje kastelán Květné zahrady Zdeněk Novák.

Rekonstrukce kolonády, která zabírá celou jednu stranu zahrady, začala na sklonku roku 2020 a skončila letos v dubnu. Vyžádala si přes 30 milionů korun a kromě opravy terasy spočívala v kompletní renovaci krovu, střešní krytiny a balustrády. Poslední podobné opravy se zde dělaly naposledy v 80. letech minulého století, kdy sem právě přibyla vyhlídková terasa.

Při opravách se nenašlo nic mimořádného, ale pro památkáře a provozovatele zahrady bylo zajímavé vidět odkryté stavební detaily. Na dřevěných částech se například našly nápisy a tesařské značky z konce 19. století. Celý postup prací se nyní detailně zaznamenával.

„Máme pečlivé nákresy a záznam všech kroků, které jsme v rámci obnovy prováděli, což může být důležité pro další generace,“ nastiňuje Zdeněk Novák.

Terasa s dřevěným roštem zabírá asi polovinu střechy kolonády. Vstupuje se na ni úzkým točitým schodištěm z pravého konce při čelním pohledu na stavbu. Jak na místě ověřily Seznam Zprávy, při větším počtu návštěvníků je nutné počítat s kratším čekáním u dolního i horního vstupu.

Terasa kolonády je po obnově přístupná od 29. dubna. Pro návštěvníky je to dle kastelána letos největší tahák. Právě květen je podle něj také nejlepší k návštěvě zahrady pro lidi, kteří ji chtějí vidět co nejsytěji zelenou. Zvláště upozorňuje na citrusy, které jsou letos v mimořádně dobrém stavu a právě kvetou i plodí.

Jen ornamentální květinové výsadby letniček nyní k vidění nejsou, pro ně je nejlepším obdobím červenec a srpen. Pro děti jsou po celou sezonu atraktivní bludiště ze živých plotů.

Oficiální otevření terasy kolonády se chystá na 26. května, k příležitosti 25. výročí zápisu kroměřížského zámku a zahrad na seznam UNESCO. Na tento den jsou naplánované komentované prohlídky. Zároveň se ve dnech 25. a 26. května koná v kroměřížském zámku odborná konference, věnovaná právě výročí zápisu do UNESCO. Pro její účastníky i pro veřejnost se 25. května v 19.30 hodin uskuteční v rotundě Květné zahrady koncert smyčcového komorního orchestru Collegium Giovane.

Spodní část kolonády, arkádová chodba se sochami, ještě na opravu čeká. „Záměr máme z loňského roku, ale cesta vzhledem k tomu, že je to národní kulturní památka a na seznamu UNESCO, bude zdlouhavá. Letos to nebude. Teď zahajujeme první rozbory povrchu a stavu omítek, jestli někde nejsou například malby pod stávající omítkou,“ vysvětluje kastelán Novák.

Zásadní proměnou prošla Květná zahrada před několika lety, s ukončením v roce 2014. Renovovaly se skleníky a některé zanedbané a dlouho nepřístupné části zahrady. Od té doby jsou obnovené Pstruží rybníčky, barokní voliéra zvaná Ptáčnice na ostrůvku uvnitř biotopu, pestrobarevně kvetoucí Holandská zahrada nebo kopec s králičími norami. Ve velkém skleníku u vstupu je k dispozici kavárna. Kvůli větší náročnosti však tato rekonstrukce nezahrnovala obnovu kolonády a rotundy.

Kroměřížský zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou je zapsaný na seznamu památek UNESCO od roku 1998.

„Spouštěcím momentem zápisu na seznam byla právě Květná zahrada, protože byla nejvíc průchozí vzhledem ke své autenticitě. Už od druhé poloviny 18. století se do ní nijak zvlášť nezasahovalo a bylo možné ji opravit do původního stavu,“ popisuje Zdeněk Novák. Zahrada je díky zachovalosti výjimečná v širším evropském i světovém kontextu a ovlivnila vývoj budování dalších parků na Moravě.

Veškeré opravy včetně rekonstrukce kolonády usnadňují i rytiny ze 17. století. Nizozemský grafik Justus van der Nypoort na nich pečlivě zaznamenal zahradu krátce po založení včetně mnoha detailů. „Jsou to v uvozovkách takové fotky, které zachovaly autenticitu,“ pochvaluje si kastelán. Další dobové rytiny vypracoval rakouský kartograf a topograf Georg Matthäus Vischer.

Květnou zahradu založil ve třetí čtvrtině 17. století olomoucký biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Kroměříž patřila k olomouckému biskupství, později arcibiskupství, jako letní sídlo. Ve městě zpustošeném třicetiletou válkou se biskup rozhodl vybudovat nový zámek a zahradu, ale protože u zámku nebylo dost vhodných ploch, Květnou zahradu zřídil za hradbami na jihozápad od města. Podzámecká zahrada přibyla až později.

S návrhem zahrady ve stylu italského raného baroka začal italský architekt Filiberto Lucchese a po jeho smrti projekt dokončil Švýcar Giovanni Pietro Tencalla. Inspirací byly pro biskupa i oba architekty pozdně renesanční a barokně klasicistní zahrady ve Francii, Itálii, Nizozemsku a Německu. Právě spojením vlivu těchto dvou stylů je zahrada unikátní. V 19. století přidal nový klasicistní hlavní vstup se dvěma skleníky a čestným dvorem architekt Anton Arche.

Po rozvoji Podzámecké zahrady sloužila ta Květná dlouho spíš jako produkční kuchyňská zahrada pro zámek. Až v 50. letech minulého století stát přistoupil k obnově její okrasné funkce. Rostlinné výsadby v části s kolonádou a rotundou, tak jak vypadají dnes, podle barokních vzorů navrhl známý pražský architekt Pavel Janák. Ten vystřídal různé moderní styly a ke konci kariéry se zabýval úpravami památek včetně Pražského hradu. Od 60. let se o zahradu staral architekt Dušan Riedl.