Shoda na růstu platů od září stále není. Podívejte se, jak by se mohly zvýšit

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Úterní schůzka odborů a zástupců vlády měla napovědět, jakým způsobem se od září zvýší platy pracovníků veřejného sektoru. Finální dohodu ale obě strany nenašly, znovu se sejdou zítra v devět hodin ráno. Do té doby chtějí udělat nové propočty.

„Rozhodně je pro nás neakceptovatelná nula,“ řekl po jednání šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula k růstu platů od příštího měsíce. Zároveň připomněl, že míra nejistoty je vysoká a proto jsou některé odborové svazy ve stávkové pohotovosti.

Odbory požadují pro pracovníky ve veřejné sféře a službách navýšení platových tarifů o 10 procent od září.

Vláda má naopak na stole škálu možností. Vyhláška, kterou má ve středu projednat, pracuje jak se zářijovým růstem o sedm, tak o deset procent. Premiér Petr Fiala (ODS) ale naznačuje, že se přidávat nemusí vůbec, protože státu na to chybí peníze.

Redakce Seznam Zpráv se pokusila s pomocí plošných údajů o platech nastínit požadavky odborů konkrétněji.

Podkladovým zdrojem je robustní Informační systém o průměrném výdělku, který si nechává zpracovávat externě Ministerstvo práce a sociálních věcí. Redakce vychází z dat o průměrných platech za rok 2023.

Platy jsou očištěné o odměny, příplatky a náhrady, kterých se nemá navyšování týkat. Základní plat ovšem stále může být mírně zkreslený například i tím, že se do něj promítá jiný propočet výdělku během dovolené. Zároveň tak ale lépe ilustruje realitu platu v průběhu roku.

Současně zatím nejsou dostupná data o platech v roce 2024, samotné základní tarifní tabulky ovšem zůstávají stejné jako v roce 2023.

Zvýšení platových tarifů o deset procent by například pro knihovníky znamenalo měsíčně o zhruba 2600 korun více. Pro kuchaře placené státem o více než dva tisíce navíc, u zdravotních sester o 2800 korun a učitelů na druhém stupni by se výplata zvýšila o téměř 3100 korun.

Projděte si orientační výpočty pro vybrané profese:

Ve středu se má vláda zabývat návrhem vyhlášky z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí, která zpracovává úpravu tarifních platů pro bezmála 360 tisíc zaměstnanců veřejné sféry a pracuje s již zmíněnými variantami sedmi a deseti procent nárůstu.

Premiér Petr Fiala (ODS) v nedělním rozhovoru pro televizi CNN Prima News ovšem uvedl, že na růst od září nejsou finance.

„My ty peníze nemáme a není to tak, že bychom špatně hospodařili. Mimořádná rezerva slouží pro mimořádné situace a my jsme ji na mimořádné situace použili. Všem připomenu heslo Liberty, stát převzal zodpovědnost za situaci, která tam nastala,“ vysvětloval v neděli premiér.

Odbory naopak na přidání od září trvají s argumentem, že první měsíce letošního roku Česko ještě trápila vysoká meziroční inflace – v lednu podle Českého statistického úřadu dosahovala 9,4 procent.

„Pořád usilujeme o to, aby se od 1. září platové tarify zvedly. Požadujeme deset procent, ale jsme připraveni jednat o rozumném návrhu vlády, že to nebude deset, ale malinko méně. Lidé si to zaslouží,“ řekl pro Seznam Zprávy předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.

Zároveň předseda odborů připouští, že je z vládních signálů zaskočený. „Na jednu stranu vláda ukazuje po dvou třech jednáních cestu, ministr Jurečka dokonce jde do meziresortního jednání vlády s variantami sedm a deset procent a pak se najednou na jednání dozvíme, že nejsou peníze,“ vypráví Bednář.

Právě ministerstvo práce vedené zmíněným Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) už koncem července i formou tiskové zprávy informovalo o navrhovaném zvýšení tarifních platů.

Projděte si příklady růstu platů podle MPSV:

Premiér v televizním rozhovoru argumentoval i tím, že nechce, aby se na oko pracovníkům přidalo do tarifů, ale zároveň se jim stejné peníze vzaly z flexibilní složky platu.

„Víte, co se nesmí stát? Já navýším tarify, ale nemám na to peníze, takže logicky musím někomu, kdo má nadtarifní mzdu, třeba osobní příplatek za to, že pracuje dobře, tak mu ho musím sebrat,“ vysvětloval Fiala.

Podle Bednáře jsou ale tarify jistota. „Pan premiér to takto postavil, ale právně je velmi složité vzít vám osobní příplatek, musí to mít zdůvodnění. Ale samozřejmě jsou ohroženy třeba odměny, které mají někteří zaměstnanci. Na druhou stranu jako zaměstnanec jsem radši, když to mám každý měsíc na účtu, než čekat, jestli mi zaměstnavatel odměnu dá, nebo ne,“ popisuje odborář.

Důvodová zpráva k návrhu na zvýšení základních platů odhaluje ještě jeden nelichotivý fakt: řada tabulkových tarifů je aktuálně pod úrovní minimální mzdy, nebo pod úrovní nejnižší zaručené mzdy.

Konkrétně se aktuálně čtvrtina – 50 ze 192 - tarifů nachází pod hranicí minimální mzdy. A fakticky je v těchto tarifech zařazeno 56 064 pracovníků.

Pokud by se tarify zvedly o 10 procent, stále by podle zprávy přiložené k návrhu zbývalo 34 tarifů, které by zůstávaly pod úrovní minimální mzdy, která je pro letošní rok nastavená na 18 900 korun.

Jak rostly platy mezi roky 2019 a 2023:

Začátkem srpna pak Seznam Zprávy upozornily na to, že přestože papírově platy rostou, fakticky ztrácí kvůli inflaci na hodnotě a reálně odměna tak ve veřejné sféře několik let po sobě klesá.

Na tento fakt narážel i premiér Petr Fiala. „Je potřeba zvýšit platy ve státní sféře, na tom je shoda. Jak moc, to uvidíme, musíme se podívat na to, jak budou vycházet čísla státního rozpočtu na rok 2025,“ uvedl.

Aktualizovali jsme o výsledek dnešního jednání mezi zástupci odborů a vlády.