Článek
Sršně asijské se v uplynulých letech rozšířily zejména ve Francii, odkud postupně pronikají do dalších států Evropy. V posledních dvou letech byly pozorovány v Německu.
Do Česka zatím nedorazily, podle expertů je to ale otázka času. Dotýká se to především včelařů.
„Včely medonosné jsou pro sršně asijské jako McDonald,“ popsala pro Seznam Zprávy Helena Proková, včelařka a expertka na chování sršně asijské.
„Je to další faktor, který nám výrazně snižuje biodiverzitu – jedno sršní hnízdo zkonzumuje za sezonu 1 milion jedinců hmyzu,“ vysvětlila Proková a dodala, že včely medonosné tvoří 30 až 60 procent jídelníčku tohoto invazního druhu.
Nebezpečí ale představují také pro lidi.
„Jsou agresivnější, útočnější než obyčejná sršeň a útočí ve více jedincích naráz,“ popsala chování sršní asijských Proková. Dodala, že bezdůvodně na člověka neútočí, snadno se ale vylekají náhlých zvuků.
Na rozdíl od sršní obecných, které se lidem spíše vyhýbají a staví hnízda v lesích nebo opuštěných budovách, se jejich asijské příbuzné usídlují blízko zástavby a ve městech. Tam je přitahuje zejména teplejší prostředí. Zhruba 50centimetrové hnízdo dokáží postavit za dva týdny, největší zdokumentované exempláře dosahovaly až jednoho metru.
Kamiony se dřevem
Poprvé byly sršně asijské v Evropě zaznamenány v roce 2004 na jihu Francie, kam se dostaly na nákladních lodích z Číny spolu s dovezenou keramikou. Odtud se rychle rozšířily díky pozemní dopravě – třeba kamionům se dřevem, ve kterém se schovaly.
„Jediné omezení je pro ně nedostatek vody, proto skoro nejdou na jih Evropy,“ vysvětlila Proková. „Zdržují se více na severu, kde na ně není příliš teplo,“ dodala.
V nově osídlovaném evropském prostředí je pro ně výhodou stále se oteplující klima, pomáhá jim ale také dostatek potravy.
Včely pak ohrožují zejména na konci léta a začátkem podzimu. V té době sršně asijské vychovávají budoucí královny, pro jejichž krmení potřebují velké množství bílkovinné potravy. Tu jim zajišťují ve velkém právě včely, které se v tu dobu připravují na zimu.
Vyfotit a nahlásit
Včelaři přitom v posledních letech čelí mnoha dalším problémům.
„Letos jsou dost velké úhyny,“ komentoval pro Seznam Zprávy současnou situaci včelař Petr Texl. „Hlavní viník je varoáza (parazitická nemoc napadající včely – pozn. red.), ale ta s sebou nese ještě další viry,“ uvedl a dodal, že včelstvům uškodila také letošní teplá zima.
Včelaři se proto snaží na invazní druh upozornit a informovat veřejnost. Její zapojení je totiž pro omezení sršně asijské podstatné.
„Pokusit se udělat fotografii a poslat ji orgánům ochrany přírody, které mají v kompetenci sběr dat a analýzu invazních druhů,“ ilustrovala Proková postup, jak se zachovat při nalezení podezřelého hnízda.
Následnou likvidaci hnízda pak zajišťují hasiči. Ti k tomu využívají speciální ochranné obleky, pesticidy nebo přístroje schopné celé hnízdo vysát.
Podle Prokové se zapojení veřejnosti v jiných státech osvědčilo. Dostat populaci sršně asijské pod kontrolu se tak podařilo třeba v Anglii, Belgii nebo Nizozemsku.
Sršeň asijská má několik poddruhů. Ten, který se nyní šíří v Evropě, pochází z jihovýchodních oblastí Číny, Laosu, Nepálu a Bhútánu. Od sršně obecné se odlišuje černým tělem a žlutýma nohama, podle odborníků ji lze ale snadno zaměnit s jinými druhy.
