Článek
Slouží dvanáctihodinové směny stejně jako třeba zdravotníci, klienti bývají na jejich péči často zcela odkázáni. Dana Búriková redakci Seznam Zpráv přiblížila, jak vypadá její den jako pečovatelky v Alzheimer Home Jihlava.
Každé ráno klientům pomáhá s ranní hygienou, umyje je a obleče, potom je nakrmí a věnuje se s nimi různým aktivitám. Večer se procedura v opačném gardu opakuje, v noci se navíc musí držet pohotovost. Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku, proto většina klientů potřebuje péči neustále.
Kromě toho je třeba občas obejmout a pohladit. „Práce v sociálních službách je náročná jak po psychické, tak po fyzické stránce. A vždy ji dělají lidé, které ta práce baví. Neznamená to ale, že si nezasloužíme férové odměnění,“ dodala Búriková.
Vedle svojí běžné práce pečovatelky je také předsedkyní Odborové organizace Alice, která zastupuje další pracovníky v sociálních službách. Organizace tento týden uzavřela kolektivní smlouvu s poskytovatelem dlouhodobé péče Alzheimer Home patřící pod skupinu Penta Hospitals. Zaměstnanci z oboru si totiž dlouhodobě stěžovali na platové podhodnocení.
Blýská se na lepší časy
Nová smlouva teď zaručuje nárůst mezd v průměru o šest až osm procent pro 1473 lidí. Platy se jim tak zvednou zhruba o dva tisíce korun, doteď brali v průměru 24 tisíc měsíčně.
Smlouva také reaguje na petici zaměstnanců, ve které volali po lepších pracovních podmínkách. „Tato kolektivní smlouva je průlomová, co se týče sektoru soukromé péče v České republice. Výsledek považujeme za úspěch. Problém není jen u nás, všichni sociální pracovníci jsou nedocenění,“ uvedla pro Seznam Zprávy Búriková.
Smlouva měla tři hlavní body, které pro zaměstnance byly stěžejní. „Prvním pilířem pro nás byla hlavně dobrá komunikace odborů se zaměstnavatelem. Šlo nám hlavně o to, aby zaměstnanci dostávali veškeré informace včas a mohli se k nim vyjádřit. Potom jsme chtěli zlepšit bezpečnostní podmínky a na závěr nám šlo o zvýšení mezd,“ dodala předsedkyně odborové organizace.
V Alzheimer Home Jihlava, kde pracuje, vznikla první podobná kolektivní smlouva před rokem a půl. Ta se ale vztahovala pouze na tento dům, pracovní výhody chtěli odboráři zajistit pro zaměstnance ve všech třiceti dvou Alzheimer Home centrech po České republice. Vytvořili proto petici, ke které se přihlásilo tři sta pracovníků těchto zařízení. Nasbírali i přes tisíc podpisů široké veřejnosti.
„Jednání bylo složité, ale korektní. Došli jsme ke kompromisnímu řešení, které neohrožuje ekonomickou stabilitu našich domovů a umožňuje důstojný růst mezd zaměstnanců,“ shrnula to personální ředitelka skupiny Penta Hospitals Alice Švehlová.
„Nejvíce kritická pro nás byla absence jakékoliv komunikace. Neměli jsme možnost se vyjádřit ke změnám, které se zavedly. Pohled zaměstnanců je přitom důležitý. Zaměstnanců je v sociálních službách strašně málo. A byli jsme v situaci, kdy bychom se museli udřít, nebo by péče neodpovídala takovým standardům, jakým by měla,“ vysvětila Búriková.
S nedostatečnou komunikací vedení Alzheimer Home ale nesouhlasí. „Když někdo přijde s konkrétním problémem, snažíme se ho řešit. Ta kolektivní smlouva je toho důkazem. Vždy hledáme řešení, aby naši zaměstnanci byli spokojení. Nedomnívám se, že by z naší strany byl jakýkoliv komunikační blok,“ informoval mluvčí Penta Hospitals CZ Vladislav Podracký, pod kterou domovy spadají.
U podpisu nové kolektivní smlouvy byl také Jesse Wilderman, který je Senior Coordinator světové odborové organizace UNI Global. Centrála zastupuje na dva miliony zaměstnanců v sociálních službách po celém světě.
„Přestože je práce v oblasti péče nesmírně důležitá, lidé pracující v sociálních službách po celém světě čelí řadě problémů, jako je nedostatek personálu, nízké mzdy a vysoká fluktuace. Díky spolupráci se zaměstnavatelem Alzheimer Home je tato dohoda prvním krokem k řešení naléhavých problémů v odvětví péče,“ uvedl k tomu v tiskové zprávě.
Problémy zvýraznil covid
Organizace Alice se snaží o zlepšení pracovních podmínek a zvýšení ohodnocení práce pečujících. Podnětem k jejímu vzniku bylo covidové období v roce 2020, které zhoršilo už tak špatné podmínky sociálních pracovníků.
Jak covid poznamenal práci zdravotníků
„Sociální péče je nepostradatelná pro společnost, a proto věříme, že si důstojné podmínky zaslouží nejen příjemci naší péče, ale také všichni, kteří tuto náročnou práci vykonávají,“ myslí si Búriková.
Sama zažila situaci, kdy její kolegové z práce odcházeli kvůli velkému vypětí a špatným platovým podmínkám. „V Alici chceme i zvýšit prestiž práce v sociálních službách. Naši klienti jsou lidé, kteří se o sebe nedovedou postarat. Polovina klientů je na nás závislá na sto procent. Lidé se domnívají, že tuhle práci dělají lidé, kteří nemají jinou možnost. Ale tak to není, já svoji práci miluji a pro klienty bych udělala vše,“ dodala.
S nízkými platy se potýkají i další centra. „I u nás je to problém, zaměstnanci nám odcházejí. Sociální pracovníci zejména v soukromých službách jsou platově podhodnoceni,“ popsala ředitelka Domova Alzheimer Darkov Leona Seberová.
Špatné pracovní podmínky provází celou sféru sociálních služeb. Další organizací, která bojuje za zlepšení podmínek, je Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče.
Málo peněz berou i jinde
„Dlouhodobě se snažíme řešit nejen pracovní podmínky, ale také platové odměňování zaměstnanců v sociálních službách. Řešíme na celostátní úrovni nastavení personálních standardů, aby zaměstnanci nebyli přetěžováni a dodržovaly se právní předpisy bezpečnostní ochrany při práci. Snažíme se o lepší zařazení zaměstnanců do platových tříd,“ uvedla předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková.
Odboráři psali i ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL). Vadí jim, že se od 1. ledna letošního roku nezvýšily platové tarify, a tak nedošlo k navýšení platů zaměstnanců. V dopisech žádají o znovuotevření této problematiky.
S ministrem se mají setkat v květnu, kde to chtějí také řešit.
„Momentálně chceme dále tlačit na vládu, aby se celkově změnily podmínky v sociálních službách. Chystá se novela zákona o sociálních službách. Chtěli bychom tam protlačit některé body, které by nám jako zaměstnancům v sociálních službách hodně pomohly. Například stanovení počtu klientů na jednoho pečovatele v pobytových službách. Dnes existuje pouze doporučení,“ doplnila k tomu ještě Búriková.
