Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Drobný úspěch zmiňuje podnikatel Radek z Pardubicka. Splátka hypotéky se mu měla vyšplhat z 16 500 korun na 35 500 korun měsíčně. Nakonec ale dokázal vyjednat slevu o 3,5 tisíce.
Sám to ale jako vítěztví rozhodně nevnímá. „Je to o ničem. Teď jsme na 32 tisících… Hlavně, že když nám dávali úvěr, tak to bylo samé prověřování, jestli na to máme. A teď takový skok,“ říká Radek.
V březnovém článku pardubický podnikatel popsal, že celkově jeho domácnost vydělá kolem 50 tisíc čistého, náklady se ovšem s navýšenou hypotékou pohybují kolem 68 tisíc korun. Už na jaře proto zareagovali, omezili aktivity a vzdali se zamýšlené úpravy domu, aby se mohla sestěhovat babička.
„To nestačilo ani náhodou,“ ohlíží se v červnu za šetřící akcí. Musí proto přikročit k razantnějšímu řešení.
Nejprve ale k další domácnosti pana Petra. Žije nedaleko Prahy a na navýšení splátky ze 30 na 40 tisíc jeho rodina stále čeká. Dojít k tomu má po prázdninách. Petr, který pracuje ve státní správě, ale připouští, že doma kvůli tomu atmosféra houstne.
V předchozím díle popisoval, že jeho žena by ráda rodinu rozšířila o druhého potomka. „Tlačí na druhé dítě, tu nezajímá, že je podělaná doba,“ vysvětloval v březnu.
Aktuálně přiznává, že se oba maximálně snaží situaci zvládnout, tlak je však takový, že dochází k hádkám.
Přečtěte si první díl hypotečního časosběru, v němž domácnosti popisovaly první úvahy, jak chtějí růst splátek řešit:
Třetí domácnost Františka z Libereckého kraje na první pohled čelí nejmenšímu nárůstu o tisícikorunu ze 4600 korun a 5600 korun.
František ale zároveň ze svého platu pomáhá otci v důchodu i sestře v tíživé situaci. A má strach, jak na jeho blízké dopadne vládou ohlášený konsolidační balíček. „Nemám strach o sebe. Ale očekávám, že bude potřeba sestře a otci pomoct víc. Čert ví, jestli neproběhne něco už tenhle rok,“ vnímá velmi citlivě ohlášené vládní kroky.
Sám proto přechází do úsporného režimu a vyčkává, co bude.
Domácnost Radka: Musíme prodat druhou nemovistost
Již zmíněný Radek, podnikatel z Pardubicka, si bral hypotéku na pět milionů korun v roce 2018 s dobou splácení 27 let. Aktuálně ovšem několikrát zmiňuje, že se cítí být v začarovaném kruhu.
V jednom smyslu tak přímo naráží na výše zmíněnou taktiku Františka šetřit a vyčkávat. Jako podnikatel se totiž pokouší zvýšit své příjmy, ale lidé podle něj neutrácí.
„Lidé nekupují, šetří. Bojí se, jsme na třetině toho, co dřív,“ popisuje popuzeně. Na vině jsou podle něj vláda, která se snaží aktuálně šetřit a tím „znervózňuje trhy“, ale i novináři.
„Já jsem z těch pisálků na internetu úplně hotový, jenom samá negativa, jenom strašení lidí,“ zlobí se.
Zatím hypotéku doplácí ze své finanční rezervy. Rozhodl se ale k razantnímu kroku: prodat druhou nemovitost, ve které původně bydlela jeho dcera. Ale i tak narazil.
„Už to nabízím dva měsíce, ale jak lidé nedosáhnou na hypotéky, tak nikdo nekupuje,“ říká s dovětkem, že Pardubický kraj není Praha. Dům se podle svých slov snaží prodávat pod cenou – v okolí se prodávají za 10 až 12 milionů, on cenu stáhl na 8,5 milionu.
„A nic,“ říká zasmušile.
Úkol číslo jedna: zbavit se hypotéky
František se se svojí ženou rozhodl, že na místo rekonstrukcí kuchyně a koupelny využijí peníze k tomu, aby se z hypotéky co nejdříve vyplatili.
V roce 2007 si bral hypotéku na 900 tisíc korun. „Rád bych dvě stě tisíc zkusil dát ještě tento rok a příští rok to spláchnout úplně,“ říká.
K této myšlence došel poté, co si udělal propočty ohledně půjček na případnou rekonstrukci. „A vyšlo mi, že bych zaplatil úplně astronomické částky, že bych zaplatil dvojnásobek toho, co jsem si půjčil. Tak jsem to okamžitě smetl ze stolu,“ říká k nápadu rozšířit si hypotéku.
Petr ze Středočeského kraje v březnu popisoval, že musí vyvolat setkání s bankou a hledat s nimi řešení, když si navýšení hypotéky nemůže dovolit.
Pracuje ve státní správě, má tabulkový plat, jeho žena má zkrácený úvazek. Na příjmech se tak nemají moc v čem posunout. Doma pak využívá maximum úsporných opatření: splachuje dešťovou vodou, má solární panely, topí kamny.
Schůzku s bankou ale do června nestihl. „Nenechám to vyhnít, dám si tu schůzku s bankéřem, ale nemyslím si, že najde nějakou cestu. Nevím, o čem se budeme bavit. Nicméně hledám nějaké řešení a chci dopředu informovat, že s tím budu mít problém,“ říká Petr.
Psychicky se připravuje na různé varianty, které případně od banky dostane. „Nevím, co bude. Jestli mi řeknou, že půl roku vydrží, a budou chtít, abych prodal nemovitost. Nemyslím si, že je to řešení. Ani pro mě ani pro ně, když jsem jim pět šest let splácel třicet tisíc bez problémů,“ snaží se popsat své obavy.
Mezi řečí zmiňuje i to, že doufá, že v podobných případech nenechá vláda rodiny padnout a zachová se podobně jako loni u zvýšených cen za elektřinu a plny.
Jako jediný z respondentů má ale i potřebu se ohradit vůči diskutujícím, kteří se podivovali nad jeho původní výškou splátky i nad tím, že šel v roce 2015 do hypotéky na 8,1 milionu korun. „Už jsem také něco umořil. Nepřijde mi, že jsme megalomani, že jsme blázni a že dobře nám tak,“ říká s tím, že dnes si za osm milionů korun rodina nezvládne v okolí Prahy pořídit ani byt.
Jak se žije v Česku
Seznam Zprávy vyrážejí do měst a obcí, aby zjistily, jak se vám v České republice žije. Zajímá nás, jak zvládáte zdražování, jak bydlíte, jaké máte příležitosti k práci. Celoroční projekt vychází z interních dat datového týmu a průzkumů společnosti IPSOS.
Všechny díly série naleznete ve speciálu „Jak se žije v Česku“.
- Mapa kvality života. Nejlepší a nejhorší místa k žití v Česku.
- Praktické informace a návody na inflaci najdete také v našem speciálu „Jak zvládnout krizi“. S hledáním práce vám pomůže služba Volnámísta.cz.
- Sledujeme nejnovější informace, které se týkají důchodů, bydlení a zdražování.
- Vytvořili jsme pro vás i průvodce Jak ušetřit.
Chcete se do projektu Jak se žije v Česku zapojit? Dejte nám vědět, kde se potýkáte s problémy. Svoje tipy pište na e-mail: pribehy@sz.cz.