Pod Ještědem už zasněžují. Zaplatíme to všichni, kritizují zastupitelé

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Stejně jako loni začal Skiareál Ještěd s přípravami na lyžařskou sezonu už v první půlce října. Z ekologických důvodů schytal kritiku i loni, letos ale kvůli cenám energií mnohem důraznější – na sociálních sítích, kde se sněhem pochlubili, ale i ze strany některých libereckých politiků. V době energetické krize považují mnozí lidé sníh v říjnu za zbytečný luxus.

„Na to, že provozovatel skiareálu naprosto ignoruje klimatickou změnu, jsme si zvykli. Ale že ignoruje i energetickou krizi a válku na Ukrajině, to už je podle mě další argument pro to, že to není podnikatel, který chápe, jak funguje svět,“ říká Jindřich Felcman, zastupitel za Zelené v Liberci.

Skiareál, jejž provozuje firma Tatry Mountain Resorts miliardáře Igora Rattaje, chce využít výhody, kterou oproti jiným areálům má. Díky speciálnímu zasněžovacímu zařízení dokáže vyrábět technický sníh bez ohledu na venkovní podmínky, a nemusí tak čekat na to, až začne mrznout.

Předpověď počasí totiž zatím nenasvědčuje tomu, že by teplota měla klesat k bodu mrazu, a v oslovených skiareálech počítají se zahájením zasněžování nejdříve v půlce listopadu.

„V ničem se to letos neliší od postupu zasněžování, který jsme zvolili minulý rok, takže žádná senzace na Ještědu se nekoná,“ uvedl pro Seznam Zprávy Jakub Hanuš, ředitel skiareálu. „Stejně tak jako například bazény nebo jiná sportoviště potřebují pro zabezpečení svého provozu a obživu elektrickou energii, stejná situace platí i pro lyžařské areály,“ nabízí srovnání.

Zastupitel Felcman upozorňuje, že výrobu sněhu ve výsledku platí všichni, neboť předpokládá, že i skiareál využije cenový strop na energie.

„Teď to všichni dotujeme z našich daní, protože spotřebovávají elektřinu a budou využívat úplně stejné cenové stropy na drahou elektřinu jako všichni ostatní. Jako firma teď navíc neplatí poplatek za obnovitelné zdroje energie,“ dodává Felcman.

Ředitel Hanuš ale popřel, že by areál měl nárok na zastropované ceny. Vzhledem k tomu, že je firma součástí nadnárodního holdingu, nemůže se podle něj spolehnout na zastropované ceny energií pro malé a střední velkoodběratele. „Vynaložené prostředky - nejen na zasněžování - jdou tedy čistě z našich zdrojů, a nikoliv ze státních dotací,“ říká.

Od začátku měsíce října podle něj areál dokonce přešel na spotový nákup elektrické energie. „Nemáme tedy fixně danou cenu, se kterou bychom mohli alespoň střednědobě plánovat, a jsme odkázáni na aktuální tržní podmínky. Na druhou stranu, konkrétně v posledních dnech je cenová hladina elektrické komodity poměrně příznivá, takže toho využíváme především v těch hodinách, kdy je cenová hladina nejníže,“ doplňuje ředitel skiareálu Hanuš.

Jaromír Baxa, ekonom, který zasedá v zastupitelstvu za Liberec otevřený lidem (LOL), reagoval na zasněžování ještě ve chvíli, než areál odmítl, že by využíval zastropovaných cen. Vládní opatření označil za příliš plošná. „Vůbec nedávají reálnou motivaci k tomu, aby se šetřilo s energií. Zatímco lidem říkáme, aby si ztlumili topení, tak skiareál v klidu vyrábí sníh, což není úplně něco, co by nyní byla největší nutnost,“ domnívá se Baxa.

Provozovatel skiareálu Tatry Mountain Resorts, který vlastní řadu skiareálů i na Slovensku, v Rakousku a Polsku, není terčem kritiky poprvé. Podle Jaromíra Baxy totiž nepřistupuje k okolí a lokálnímu prostředí ohleduplně už dlouhodobě, což Jindřich Felcman dokládá na konkrétní zkušenosti z jednání o výstavbě dvou nových lyžařských sjezdovek.

„Když se otevírala nová sjezdovka, tak se uzavíralo memorandum s ekologickými spolky, kde se provozovatel zavázal, že nebude areál rozšiřovat. Neuběhl ani rok a přišli se záměrem dvou dalších sjezdovek. Z našeho pohledu to proto není důvěryhodný partner a teď se ukazuje, že je to i partner, který je nechápavý z pohledu toho, co je to udržitelný rozvoj,“ uzavírá Felcman.

Začít zasněžovat mohou na Ještědu i v plusových teplotách díky speciálnímu zařízení Snowfactory, které sníh vyrábí pomocí ledových vloček. Podle technických specifikací výrobce zařízení spotřebuje 0,55 litru vody za sekundu, což při celodenním provozu odpovídá spotřebě 47 tisíc litrů vody.

„Pokud bych to měl zjednodušit, tak Snowfactory je takový kontejner, uvnitř kterého je mrazicí válec, který vyrábí led. Z toho se pak ukrajují šupinky, ty jsou dále foukány na hromadu a z té se to následně distribuuje dál na sjezdovky. Je to sice energeticky náročné, ale funguje to i v plus dvaceti stupních,“ vysvětluje Marek Paulíček, vedoucí střediska Svatý Petr ve Skiareálu Špindlerův Mlýn.

V oblíbeném krkonošském středisku se ale začne zasněžovat až v polovině listopadu, jelikož pro spuštění jejich zasněžovacího systému jsou potřeba teploty pod bodem mrazu – nejméně čtyři až pět stupňů pod nulou.

Stejně je tomu i ve Skiareálu Harrachov, kde také plánují začít zasněžovat až v půlce následujícího měsíce během prvních mrazivých period. Oproti areálu pod Ještědem totiž využívají na výrobu sněhu standardní sněžná děla.

„Oni mají led, ten vydrží více než sníh, ale klasické zasněžování pomocí sněžných děl dává v našich podmínkách smysl tak od půlky listopadu,“ vysvětluje Vlastimil Fejtek, provozní náměstek areálu.

Podle Fejtka je navíc v kontextu rostoucích cen energií i elektřiny cílem areálu zasněžovat co nejméně a maximálně využít přírodního sněhu. „Chtěli bychom maximum sněhu, asi jako všichni ostatní, udělat už letos, protože v letošním roce jsou náklady na sníh daleko menší, než budou po Novém roce, pak už to bude napínavé,“ připouští s tím, že se zároveň může stát, že lyžařská sezona letos bude o něco kratší.

Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření ředitele Skiareálu Ještěd Jakuba Hanuše.