Článek
Pomyslný klub osob pobírajících důchody 50 a více tisíc korun - tedy vyšší než je průměrná mzda - se podle nejnovějších dat České správy sociálního zabezpečení rozšířil o 227 „členů“.
V prosinci 2024 bralo důchod víc jak 50 tisíc korun 1505 osob, na konci roku 2023 to bylo 1278 lidí.
Podrobněji: O 207 osob se rozšířily řady důchodců pobírající 50 až 59 999 korun. Přibylo taky 20 lidí pobírajících penzi v pásmu 60 až 69 999 korun. Meziročně stejný poté zůstal počet důchodců, kteří dostávají od státu přes 70 tisíc korun, jde o 93 osob.
Zveřejněná data ČSSZ o počtech důchodců v jednotlivých výplatních pásmech ovšem odhalují jeden plošný trend: mezi českými penzisty je více osob, které mají nadprůměrný důchod, než těch, kteří mají průměrné a podprůměrné penze.
Celkově pobíralo na konci roku starobní důchod 2 366 799 osob. Z toho na nadprůměrný důchod od 21 tisíc korun a více dosáhlo 1 247 941 osob, což je meziročně o téměř 120 tisíc osob více.
Naopak počet lidí, kteří mají důchody do 20 999 korun, v čase klesl. V roce 2024 jich bylo 1 118 858, což je o téměř 123 tisíc osob méně než v roce 2023.
Podle oslovených odborníků se tak do důchodové statistiky propisuje vliv rostoucích mezd. „Rostou důchody, a to znamená, že i segment nejvyšších důchodů se zvyšuje, odpovídá to růstu průměrné mzdy,“ popisuje Pavel Trenda, který se zabývá optimalizací důchodů ve skupině Optimální důchod.
Martin Kohoutek, důchodový poradce pracující pod značkou Důchod správně, zase vypichuje, že podobně jako u výdělků se i u důchodů začnou lidé více rozdělovat. „Asi bude více bohatších důchodců a i víc chudších důchodců,“ konstatuje Kohoutek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí pak zmiňuje dva důvody: nově přiznávané důchody jsou vyšší a zároveň zásadní roli hrají pravidelné valorizace. „Je třeba připomenout, že v posledních letech penze opakovaně rostly,“ uvádí mluvčí ministerstva Jakub Augusta.
Vysoké důchody? Bez přesluhování nemožné
Růst počtu takzvaných „superdůchodců“ pobírajících nad 50 tisíc korun ovšem nelze vysvětlit pouze vyššími příjmy během pracovní aktivity. V samotném výpočtu přiznaného důchodu jsou zapracované takzvané redukční hranice – na výdělek nad čtyřnásobkem průměrné měsíční mzdy se tak třeba nepřihlíží vůbec.
„V normálním důchodovém věku na důchod kolem 40 tisíc dosáhnou skutečně jen vysoce příjmové skupiny osob a nad 50 tisíc korun je to už bez přesluhování nereálné,“ zmiňuje Pavel Trenda.
Na enormně vysoké důchody tak mohou lidé dosáhnout jedině tak, že i po dosažení důchodového věku dál pracují bez toho, aby současně čerpali důchod.
„Za každé tři měsíce máte nárok na procentní výměru 1,5 procenta navíc. Za rok můžete získat do procentní výměry šest procent. Teoreticky si můžete navýšit procentní výměru o 12 procent za dva roky, o 18 procent za tři roky, a to už je docela znát,“ vysvětlil v lednu pro Seznam Zprávy František Boháček, ústřední ředitel ČSSZ.
Podle šéfa České správy sociálního zabezpečení ale i lidé, kteří přesluhují, častěji sáhnou po druhé možnosti – nechají si důchod zpětně doplatit.
„Velká část klientů funguje tak, že nechtějí důchod hned od nároku, pracují a pak přichází na okresní správu a zvažují, jestli vzít vyšší důchod v pozdějším termínu, nebo jestli chtějí doplatek od nároku. Většinou berou doplatek,“ konstatoval František Boháček.
Tisíce důchodců pobírají jen minimum
Rozepsaná data o počtech důchodců podle vyplácených penzí ovšem odhalují ještě jeden potencionálně nebezpečný trend.
Roste počet osob, které pobírají velmi nízké důchody pod pět tisíc korun. Takových osob bylo ke konci roku 2024 přes devět tisíc a meziročně jich přibylo 309.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí jde ovšem výhradně o osoby pobírající takzvaný dílčí důchod. „Jedná se o penze vyplácené z českého systému jen částečně, přičemž daná osoba je příjemcem důchodu i ze zahraničí. Jde o státy EU nebo země, s nimiž má Česká republika uzavřenou smlouvu o sdílení sociálního zabezpečení,“ vysvětluje mluvčí Jakub Augusta s dovětkem, že v českém systému jinak nebylo loni možné vyplácet důchod nižší než 5 170 korun, což představuje součet základní výměry a minimální procentní výměry.
