Na vlčí hlídce. Slovenské plány vyvolávají obavy i v Česku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Každé setkání je jedinečné. Stál jsem na lesní cestě. Najednou jsem viděl, že z boku něco šustí,“ popisuje ochranář Michal Bojda.

V té chvíli tušil, že je na stopě vlčí smečce s novými členy. „Najednou ke mně přišlo několikaměsíční vlče asi na čtyři metry. Čmuchalo a vůbec mě nezaregistrovalo. Ale všimlo si malé větve přede mnou a začalo ji odklízet,“ vypráví o pozorování, které stihl natočit i na video.

Stoupáme po lesní stezce v západní části Javorníků na česko-slovenském pohraničí. Jsme v revíru takzvané „Makytské“ smečky. „V zimě čítala sedm členů. Na jaře beze sněhu už nejsou takové podmínky pro stopování. Někteří mladí jedinci už mohli vlčí rodinu opustit,“ doplňuje Bojda k současné situaci.

Pro Mendelovu univerzitu v Brně i Hnutí Duha mapuje pohyb velkých šelem v Beskydech. Zároveň už 20 let patří do takzvaných vlčích hlídek, které i s pomocí stovek dobrovolníků zjišťují detaily ze života těchto zvířat.

Vlk se po sporadických návštěvách z poloviny 90. let znovu zabydluje v české přírodě. Podle hrubých odhadů Agentury ochrany přírody a krajiny žije v tuzemsku asi 300 těchto šelem ve 30 až 40 smečkách.

Přesto teď ochránci přiznávají starosti. Slovenská vláda totiž od ledna povolila na svém území odstřel více než 74 vlků. Vyhláška je vyřadila ze seznamu chráněných živočichů a lze je lovit od 1. září do 15. ledna. Lovci jich za první půlku ledna zabili přes dvacet a na podzim plánují další odstřely.

„V příští sezoně už bude plná doba lovu. Pak komise stanoví další kvótu,“ avizoval už dříve na sociálních sítích státní tajemník slovenského Ministerstva životního prostředí Filip Kuffa (SNS)

Odborníci to kritizují. Ochranáři kvůli tomu napsali dopis ministerstvům životního prostředí a podali stížnosti k Evropské komisi. „Nebyly dostatečně vyhodnoceny efekty odlovu na českou populaci, jejíž jedinci zacházejí i na slovenskou stranu a tam mohou být loveni,“ zdůrazňuje Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity. Specializuje se na velké šelmy a pracuje jako odborný garant pro Hnutí Duha - Šelmy.

Slovenská vláda argumentuje zájmy tamních zemědělců. Vlk podle nich v roce 2023 způsobil škody v přepočtu za 13,5 milionů korun na lesní zvěři, kozách či ovcích.

Obavy z bratislavského rozhodnutí doléhají i sem - do klidu jedlovo-bukového lesa. Michal Bojda zdůrazňuje, že vlci logicky neznají státní hranice. „Pohybují se po hřebenech. Někdy jdou zalovit na naši stranu, někdy na slovenskou. Je důležité, aby ochrana byla konzistentní na obou stranách hranice. Odlov je nesmysl,“ upozorňuje.

Podle něj žádná renomovaná studie nepotvrdila, že by vlci významně snižovali počty hospodářských zvířat. Naopak říká, že odstřel naruší strukturu vlčích smeček a mladší jedinci pak mohou hledat nejsnadnější zdroje obživy v méně chráněných ohradách.

Pokračujeme po turistické značce. Zvířata často migrují po hřebenových cestách, kudy běžně chodí turisti. Den předtím po delší době sucha zapršelo. Díváme se do blátivých míst. „Tohle je podezřelé, ale ne každá stopa je vlk,“ ukazuje Bojda na otisk v kaluži.

Vlčí stopy mají 9 až 10 centimetrů na délku. Tyto šelmy chodí v takzvané čáře. Kladou otisky zadních nohou do tisku předních stop. Vzdálenost stop čítá kolem 120 a 140 centimetrů.

V jarní krajině beze sněhu, který uchová stovky stop, obnáší naše mapování i - pro laika - „přízemnější“ činnost.

„Tohle bude vlčí trus. Často jsou v něm pozůstatky ulovené zvěře. Kosti, chlupy, někdy to vypadá jak ustříhnuté dredy. Máme první nález. Vyfotím to, odeberu vzorky do zipového sáčku a zaznačím GPS souřadnice,“ vysvětluje.

Vzorky pravidelně putují do laboratoří Karlovy či Mendelovy univerzity. Experti z DNA vlků poznají jejich genetické dispozice, příbuzenské vztahy a taky jídelníček. Ochránci tak s pomocí vzorků argumentují slovenské vládě. „Hospodářská zvířata tvoří jen několik procent potravy. Vlci většinou loví jeleny, teď na jaře divoká prasata a selata i na mnoha místech přemnoženou spárkatou zvěř,“ vysvětluje Bojda.

Na pár kilometrech nacházíme ještě několik hromádek. „Vlčí aktivita je tu velká. Z hlídek víme, že smečka zachází ke Vsetínu i slovenskému Púchovu,“ objasňuje náš průvodce.

Vlk je plaché zvíře, aktivní hlavně v noci. A při našem hlasitém povídání by byla náhoda jej v krajině zahlédnout. A tak kontrolujeme alespoň fotopasti. Jedna z nich je dobře ukrytá mezi stromy. Prošli jsme kolem ní bez povšimnutí. „Má pohybové čidlo. Když zaznamená podnět, spustí desetisekundový záznam videa,“ říká Bojda a problikává asi šest desítek nahrávek.

Postavy procházejících turistů po chvíli střídá kýžený úlovek. Majestátní vlk, který se na okamžik dívá přímo do hledáčku.

Podle Bojdy se v oblasti Beskyd a slovenských Kysucí pohybuje asi šest vlčích rodin.

Vlčí pár z Makytské smečky tady žije poslední tři roky. Loni se poprvé rozmnožil. „A co je zajímavé, že k vlčímu páru se přidal ještě jeden dospělý vlk samec. Nejdřív jsem myslel, že je to vlčice, která pomůže s výchovou. Je to taková zvláštnost. Může to být třeba bratr toho vůdčího samce. To nám třeba napoví genetika,“ reaguje Bojda.

Ochránci upozorňují, že jednoho z vlků Slováci ulovili také na slovenské straně Javorníků. „Je možné, že to mohl být vlk z některých našich smeček,“ říká Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity.

Mezinárodní úmluvy ochrany živočichů mají jasná pravidla. Třeba u stavby apartmánů či nových silnic se posuzuje jejich vliv na zvířata. „Je paradoxní, že tento fatální zásah od slovenské vlády není nijak mezinárodně posouzený. Odlov je několik kroků zpět,“ zdůrazňuje Bojda.

„Slovensko by mělo postupovat v souladu s evropskou legislativou. Pokud střílí vlka, což mohou, tak by měli vyloučit vliv na oblasti, ve kterých je tento druh předmětem ochrany, což platí i pro evropsky významnou lokalitu Beskydy,“ dodává Kutal.

Nové údaje o současném stavu beskydských smeček ochránci shromáždí na konci dubna.

„Budeme usilovat o to, aby minimálně oblast západně od slovenské řeky Kysuce zůstala s celoroční ochranou vlka,“ doplňuje Bojda.