Hlavní obsah

Poslanec Richter ke střelbě: Nemluvím jako politik, ale táta, co měl štěstí v neštěstí

Foto: Profimedia.cz

Jan Richter.

aktualizováno •

AKTUALIZUJEME. Tragická střelba na Univerzitě Karlově se dostala na jednání Poslanecké sněmovny. Poslanec Jan Richter, jehož slova schůzi iniciovala, popsal chvíle nejistoty, kdy nevěděl, co se stalo s jeho dcerou.

Článek

Poslanci zahájí dnešní schůzi projednáním okolností prosincové tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jako první si vzal slovo poslanec Jan Richter (ANO), na jehož podnět má být bod zařazen.

„Prosím, vnímejte, že nemluvím jako politik, ale mluvím jako otec. Jsem táta, který při tom neštěstí měl štěstí, protože moje dcera žije a já doufám, že po rehabilitacích se vrátí zpět do života a bude dál chtít pomáhat lidem, kteří mají hendikep řeči,“ začal svůj proslov Richter. Dodal, že nechce kritizovat práci IZS, ale spíše popsat své pocity a zkušenosti.

„Chci popsat, jak se mnou cloumalo, když jsem volal na číslo, které nikdo nezvedl, jak minuty byly vteřiny, jak lidé viseli na ochozu, jak jsem se tam dostal a první policisté mi nebyli schopni říct, co se děje,“ uvedl poslanec. Upozornil, že k zasahujícím policistům a lékařům cítí vděčnost, neboť od lékařů slyšel, že to, že jeho dcera žije, je zázrak.

Všechny složky vyzval k určité sebereflexi. „Je jasné, že takový zásah nemůže proběhnout bez chyb, i já jsem byl policista, není to jednoduchá práce, je to rozhodování v okamžiku. Ale právě proto, že se ty chyby vytvořily, i v kontextu s případy před tím je potřeba se z toho poučovat a připravit legislativu a vše pro to, aby se situace neopakovaly nebo se eliminovaly,“ uvedl Richter.

Příběh se smutným koncem

Poslancům přednesl také příběh rodiny jednoho zemřelého studenta, se kterou je od minulého týdne v kontaktu. „Mám od nich svolení o jejich příběhu mluvit,“ řekl a popsal, jak bylo pro mimopražskou rodinu složité zjistit si informace o jejich příbuzném, o kterém jen věděli, že se v době střelby na fakultě nacházel.

„Bratr toho studenta sháněl intervenci, kontakty, telefony, volal na krizovou linku, nikdo mu nic neřekl. Nakonec sám z mediálních výstupů zjistil, kam se pacienti odvážejí, udělal si seznam nemocnic, obvolával je, marně. Až se v noci dopátral toho, že jeho bratr leží ve vojenské nemocnici. Nechtěli mu říct žádné informace, ale tlak na personál byl tak silný a důkazy nezvratné, kdy jim popisoval, kde má jakou jizvu, aby ztotožnili, že je to opravdu rodina a ne někdo cizí, tak mu řekli, že on tam je a oni tam v noci jeli,“ uvedl Richter.

Dodal, že příběh rodiny skončil bohužel smutně.

Ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (STAN) před jednáním Sněmovny uvedl, že nehodlá opozici ani slovem bránit, aby tento bod dnes zařadila na jednání Poslanecké sněmovny. Vyzval však k tomu, aby byla diskuze věcná, citlivá a nezraňující.

„Tato debata není určena jen nám, toto není politické hřiště. Vzpamatováváme se, budíme se z toho šoku, který jsme jako společnost utrpěli. Pokud je debata vedena věcně a korektně, ne ve snaze o politické zisky, je potřebná. Ale měli bychom si dát pozor, abychom stylem debaty a výroky nezraňovali ty, kterých se dotkla nejvíce,“ uvedl Rakušan. Dodal, že od opozice je zcela legitimní žádat o zařazení tohoto bodu.

Pomoc pro 1685 lidí

Posléze na plénu Rakušan popsal, jak probíhala krizová intervence nejen ze strany policie, kterou od počátku Richter kritizoval. „Podařilo se nám během několika hodin shromáždit 47 interventů, kteří působili v nemocnicích po celé Praze, kam byli pacienti dopraveni. Dále byla intervence u rodin. Interventi byli přítomni u všech oznámení úmrtí, intervence proběhla i u rodiny v Klánovicích,“ popsal.

Uvedl, že se posléze zapojilo 172 odborníků, kteří provedli více než tisíc telefonátů a přes 600 osobních intervencí. „Během prvního týdne jsme se dostali na rekordní počet – 1685 osob dostalo nějakou oficiálně poskytnutou krizovou intervenci či psychologickou intervenci. Ti, kteří postupovali svojí cestou, ve statistikách nejsou. Policie ještě týž večer zveřejnila krizovou linku, tu postupně nahradily linky organizované Národním centrem duševního zdraví, ta pomoc dodnes neskončila,“ dodal Rakušan.

Postup policie už v minulém týdnu řešil bezpečnostní výbor Sněmovny, kde Richter se svojí kritikou vystoupil. A to nejen jako politik, ale především jako otec, protože jeho dcera byla při střelbě těžce zraněna.

Doplnili jsme o vyjádření Jana Richtera a aktualizovali o stanovisko Víta Rakušana.

Doporučované