Vyhřívací lampy v hospodě? Žhavého mraku si dýchnete jednou a končíte, říká hasič

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Požár restaurace v severočeském Mostě se řadí k nejtragičtějším v samostatné české historii. Plameny za sebou nechaly šest mrtvých a osm zraněných.

Jak k požáru došlo? Potvrzené to zatím není, nicméně vyšetřovací verze, která je podle policie nejpravděpodobnější, zní asi takto: Převrhla se plynová lampa, která vyhřívala dřevěnou přístavbu k restauraci, a v důsledku původního požáru následně explodovaly propanbutanové lahve.

Samotná exploze však podle znalce přes požární ochranu Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy Václava Kratochvíla není tím hlavním problémem. „Nejde ani tak o sílu výbuchu. Jde o to, že teplota plynovzdušné směsi propanbutanu může být až 2000 °C,“ říká v rozhovoru, který poskytl pro Seznam Zprávy. „Toho tisícistupňového mraku se nadechnete jednou, dvakrát a prostě končíte.“

Jak obecně vypadá výbuch propanbutanové lahve?

První, co si k tomuto tématu musíme říct, je, že to nejsou samotné lahve, co je nebezpečné, nebezpeční jsou lidé, kteří s nimi zachází nesprávně. V oběhu jsou totiž jenom v České republice miliony lahví, nicméně mimořádných událostí - natožpak tak tragických jako byla ta dnešní v Mostě - jednoduše miliony nejsou.

Dál si musíme říct, že má-li dojít k výbuchu plynu nebo k nějakému explozivnímu hoření, plyn se z té lahve musí nějak uvolnit - do té doby nic, do té doby je samozřejmě zcela bezpečný. Jsou tedy dvě varianty, jak by mohlo k výbuchu dojít.

Jaké?

Buď je tlaková láhev vystavena podmínkám požáru, jejím zahříváním se dosáhne destrukčního tlaku, kdy se lahev roztrhne. A plyn v ní, pokud je hořlavý nebo výbušný, tak hoří nebo bouchne v prostoru, kde se nachází - buď v uzavřeném prostoru, nebo i na volném prostranství.

Dále - ale to jenom v uzavřeném prostoru - je pak teoreticky možné, že dochází k nedokonalému spalování, u toho propanbutanu řekněme, a prostor se naplní nespálenými plyny, které pak následně vybouchnou. V případě restaurace je však tato varianta velmi nepravděpodobná. Pochybuju, že když by tam hosté seděli, cítili propanbutan a dál popíjeli a pojídali. Tam bylo několik mrtvých a zraněných, to se muselo stát mnohem náhleji - ne že jen unikal plyn, který pak bouchl.

Jak to vypadá v Mostě po požáru? Podívejte se na fotografie:

Podle současné vyšetřovací verze se to stalo tak, že na dřevěném trámovém přístavku byly plynové ohřívače, některý z nich se převrhl a způsobil požár, v jehož důsledku poté vybouchly ty propanbutanové lahve. Jak silný může takový výbuch být?

Nejde ani tak o sílu toho výbuchu, jde o to, že teplota plynovzdušné směsi propanbutanu může být až 2000 °C.

Co to znamená?

Já nevím, v jakém stavu jsou ti lidé, myšleno zranění i oběti. Nabízí se otázka, zda jsou „rozmasakrovaní“ kvůli výbuchu, nebo zahynuli kvůli plynu.

Zkuste se nadechnout zplodin z hoření - i kdyby to byla polovina - o teplotě 1000 °C. Odpověď tak může být spíš ta, že spíše než kvůli tlakové vlně bylo příčinou smrti popálení - a nemyslím teď vnější na povrchu těla, nýbrž vnitřní na dýchacích cestách. Když to řeknu jednoduše: Toho tisícistupňového mraku se nadechnete jednou, dvakrát a prostě končíte.

Pokud hasiči provádějí zásah v objektu, kde se mohou ještě nacházet další propanbutanové láhve, jak mají postupovat, aby chránili samozřejmě v první řadě sami sebe?

Pro tyto situace jsou stanovené praktické postupy v metodických listech a postupuje se samozřejmě s respektováním i tohoto rizika.

Postupuje se za překážkami a dále bez ohledu na výbuch, nebo nevýbuch i jindy, hasič vždy postupuje u země. Cílem je pak samozřejmě co nejdříve najít nevybuchlé lahve a co nejdříve je začít chladit, protože to nejhorší, k čemu může dojít, je další roztržení.

I pokud totiž půjde jen o tlakovou lahev se vzduchem, která se roztrhne, tak pořád ta první fáze uvolnění plynu, jíž říkáme fyzikální expanze, je velmi nebezpečná. Já to přirovnám: Je to asi jako když náklaďákem najedete na čutací merunu pro fotbalistu. Ono to bouchne, dál to nehoří, ale už i to jsou tlakové účinky.

A když to hoří?

Když je to hořlavé, tak to pak ještě následně má deflagrační, popřípadě výbuchové účinky.

Reportérka Seznam Zpráv byla v Mostě, mluvila s místními, kteří jí sdělili, že restaurace v přístavbě, kde vznikl požár, využívala plynové ohřívací lampy, které stály natěsno mezi stoly. Chci se tedy zeptat, zda existuje nějaký předpis nebo nějaká norma, jak se má s tímto zařízením zacházet?

Právě jsem si dnes v souvislosti s tímto požárem hledal plynové lampy na internetu. Našel jsem si zhruba pět nebo šest různých lamp a u většiny z nich jsem si přečetl, že mají bezpečnostní vzdálenost jeden metr.

V tomto jsou vždy velice důležité bezpečnostní podmínky výrobce, které jsou uvedeny v jeho technických dokumentech. Výrobci mají povinnost bezpečnostní vzdálenost určit.

Jinými slovy: Pokud je bezpečnostní vzdálenost jeden metr, splnil jste technické podmínky výrobce tím, že jste to dal aspoň metr od dřevěné stěny. Samozřejmě podotýkám, že nevím, jak vypadala situace v té restauraci v Mostě ani jaký typ plynové lampy tam používali.

Chápu to tedy tak, že ty ohřívače jsou standardně napojeny na tu samotnou propanbutanovou lahev.

Ano, z plynové lahve, která je umístěna v těle u podlahy, se odebírá přes redukční ventil plyn, jenž se vtlačuje do trysek, které mají vesměs elektronické zapalování, aby to bylo uživatelsky přívětivé.

Trysky jsou - tak jako na každém jiném propanbutanovém spotřebiči - dimenzovány tak, aby jimi procházel takový objem plynu a takovou rychlostí, že každá ta tryska bude hořet jako jeden plamen. A teď je otázka, kolik tam těch trysek je a jaké teplo z této soustavy trysek, která je vždy postavena na výšku, tedy bude sálat.

Ohřívače pak ještě zpravidla nahoře mají poklop, aby se toto sálavé teplo odráželo do prostoru - do okolí této soustavy.