Za energie místo 120 snad jen 20 tisíc za rok, doufá rodina a vsadila na boom

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Martin Bačovský žije v rodinném domě čtyřicet kilometrů za Brnem. Válka na Ukrajině a další šponování cen elektřiny i plynu jej pobídly k razantnímu řešení.

Domácnost odstřihne od ruského plynu. Dosluhující kotel mění za tepelné čerpadlo a střešní solární panely na výrobu elektřiny.

Jako milovník IT si vše detailně naplánoval. Pokud mu propočty vyjdou, úvodní investice se čtyřčlenné domácnosti vrátí asi za sedm let. „Do úvah jsem se pustil v březnu. Už tehdy se daly očekávat komplikace s plynem. Válka na Ukrajině a nestabilní ruské dodávky výrazně ovlivnily mé finální rozhodnutí,“ přiznává.

Stejně jako rodina Bačovských letos uvažují tisíce domácností. V Česku, podobně jako v jiných evropských zemích, spustily malou „sluneční revoluci“. „Za první polovinu roku přibylo 9 354 elektráren s výkonem 74,8 megawattu, což je více než za celý rok 2021,“ upřesňuje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Sdružuje už šest stovek firem či organizací a další rychle přibývají.

Devět z deseti zájemců volí fotovoltaiku s bateriovým úložištěm, častá je kombinace s tepelným čerpadlem pro vytápění domu. Jako u rodiny Bačovských z Kunic na Blanensku.

Na jaře zvažovala tři základní možnosti. Přechod na nový kondenzační kotel nebo zplyňovací kotel na dřevo či pelety anebo tepelné čerpadlo.

I přes největší počáteční investici nakonec vyhrála třetí varianta. Bačovský pořízení čerpadla zkombinuje s 22 solárními panely na střeše. Rodina doteď používala plyn na ohřev vody, vytápění i vaření. „Měli jsme spotřebu asi 20 megawatthodin plynu a 3 megawathodiny elektřiny. Ročně jsme tak platili okolo padesáti tisíc korun,“ shrnuje.

Pokud by zůstal u plynového kotle, roční náklady na energie vyšplhají minimálně na 120 tisíc korun. „Ceny se mění každým dnem a těžko odhadovat, kde zastaví. Ale z této sumy jsem odvozoval návratnost investice. Do jaké míry to nakonec bude odpovídat realitě, samozřejmě nevím,“ dodává s úsměvem.

Tepelné čerpadlo pořídil Martin Bačovský za 330 tisíc korun. Fotovoltaika na výrobu elektřiny vyjde na 530 tisíc korun. V tomto případě téměř polovinu nákladů ve výši 245 tisíc korun pokryje státní dotace Nová zelená úsporám. Nový systém i s dalšími platbami rodinu přijde asi na 650 tisíc korun.

Díky němu se má roční účet za energie snížit asi na dvacet tisíc.

Bačovský počítá, že by i do nového kotle s palivem musel investovat nejmíň sto tisíc korun. Rozdíl 550 tisíc se mu vzhledem k enormnímu zdražení energií může vrátit za sedm let, možná i dřív.

„Tepelné čerpadlo nejvíc topí a spotřebovává elektřinu v zimě. Fotovoltaika naopak produkuje nejvíc elektřiny v létě. Takže to nejsou jasní parťáci. Ale lze to propojit a ušetřit dost peněz. Uvidíme, jaká úspora ve finále bude,“ přemítá Bačovský.

Spoléhá také na nový tarif Elektřina pro soláry od polostátní společnosti ČEZ. Klientovi umožňuje přebytečnou elektřinu – takzvaný přetok – „uskladnit“ a poslat do sítě. Takto odprodaná energie potom zákazníkovi poníží roční účet za elektřinu. Také proto Bačovský dimenzoval svou fotovoltaiku na nejvyšší možný výkon, který legislativa jednotlivci dovoluje.

Od plánů jej neodradily ani dlouhé čekací lhůty, které zelený energetický boom v Česku provázejí.

Předem načerpal dost informací, a tak v březnu oslovil šestici firem s konkrétní poptávkou. Právě rozjet debatu s firmami bylo podle něj nejsložitější. „Ozvaly se mně dvě. Klienti jsou v pořadníku. Někdy se čeká na montéry, potřebné technologie či komponenty,“ říká.

Potvrzuje to třeba firma Optimal Energy, která zajišťuje i fotovoltaické systémy pro domácnosti. Loni řešila desítky až stovky domácích fotovoltaik měsíčně. Nyní jich zvládne zařídit tři až čtyři stovky a počítá, že do konce roku číslo vystoupá až na šest stovek měsíčně. „Čekací lhůty na fotovoltaiku se pohybují okolo čtyř až pěti měsíců,“ vypočítává obchodní ředitel Zbyněk Rychtář.

Bačovští se dočkají tepelného čerpadla v polovině září a fotovoltaiky na přelomu roku.

Solární boom přitom zachvátil hlavně rodinné domy. „V meziročním srovnání prodáváme a instalujeme více než čtyřnásobné množství tepelných čerpadel a fotovoltaiky. Nebojím se říct, že jsme svědky obrovské změny celého trhu energií a vytápění, která bude pokračovat i v dalších letech,“ říká Daniel Helcl, spoluzakladatel společnosti Woltair. Firma dodává tepelná čerpadla i fotovoltaiky.

Dostupnější jsou u nich čerpadla pro menší rodinné domy, kde se dodací lhůty pohybují v řádu tří až šesti měsíců. U větších výkonů je situace horší, mnoho výrobců podle něj příjem objednávek a dodací lhůty avizuje až na příští rok. U fotovoltaiky je situace ještě složitější. Dodávky trvají sedm měsíců, ale i déle.

Podle Solární asociace by přechod mohl být ještě rychlejší. „Obyvatelé panelových nebo činžovních domů mají dnes smůlu, protože stát nedostatečně podporuje výstavbu velkých elektráren, které pomůžou srazit cenu elektřiny na trhu, z čehož pak budou profitovat všichni, a ne jen několik tisíc domácností ročně,“ zdůrazňuje Krčmář.

Je podle něj nutné odstranit „zbytečné bariéry“ v oblasti stavebního zákona. „Brání rozvoji solárních, ale i větrných elektráren, které na trh přinesou levnou elektřinu pro lidi v bytových domech, ale i pro český průmysl. Bohužel zatím ze strany politiky a úředníků v Česku necítíme pocit urgence jako v jiných zemích Unie,“ doplňuje.

Bačovský věří, že bude další vývoj směřovat právě ke komunitní výrobě elektřiny.

Těší se, že jeho rodina bude energeticky soběstačnější a přestane podporovat dovoz surovin ze země, s jejímž režimem nesouhlasí. „Budeme míň závislí na cenách energií. Vypadá to, že porostou nejmíň další dva roky. A taky si chci s novým systémem vyloženě hrát. Zkoumat, jak funguje v jednotlivých obdobích roku, a vylepšovat jej,“ neskrývá nadšení pro novou technologii.

Když se mu novinka osvědčí, plánuje druhou etapu. Další solární panely pro nabíjení plánovaného elektroauta.