Článek
Řada vysokoškolských humanitních oborů je ohrožena, protože univerzity nemohou sehnat dostatek kvalifikovaných pracovníků.
Ti míří za vyšším výdělkem jinam, třeba na střední školy.
„Vezměte si, že jste zaměstnanec vysoké školy, akademik. Máte učit, máte samozřejmě i poměrně hodně tvůrčího času, ale ten vyplňujete tím, že publikujete. A váš základní plat je řádově třeba o 10 tisíc korun nižší, než kdybyste byl učitel na gymnáziu,“ řekl Seznam Zprávám člen výkonného výboru Asociace děkanů filozofických fakult Robert Antonín.
„Filozofické fakulty jsou na hraně udržitelného provozu a důstojného zabezpečení některých oborů,“ varuje asociace v jednom ze svých usnesení.
Podle Antonína se problém týká zejména jazykovědných oborů, ale i historie, psychologie nebo archeologie.
„Za méně peněz po nich chceme více muziky,“ shrnul Antonín a dodal, že pro dlouhodobé udržení humanitních oborů by bylo potřeba zhruba 300 milionů korun ročně navíc.
Stačí papír a tužka
Hlavní problém vidí děkani filozofických fakult v současných pravidlech financování Ministerstva školství, která jsou podle nich zastaralá.
Konkrétně jde o tzv. koeficienty ekonomické náročnosti (KEN). Ty určují, jak je každý z oborů finančně nákladný. Odráží se například v poplatcích za studium – čím větší koeficient, tím dražší je daný obor.
Děkani tvrdí, že systém má kořeny v 90. letech a k řadě humanitních oborů přistupuje tak, že ke své činnosti potřebují jen papír a tužku. To v současnosti ale u mnoha oborů neplatí.
Příkladem je archeologie, která v současnosti využívá moderní a drahé metody, jako je třeba magnetická resonance. Koeficient její ekonomické náročnosti má ale nejnižší možnou hodnotu – jedna.
| Poplatky spojené se studiem na Univerzitě Karlově | ||
|---|---|---|
| Obor | Koeficient ekonomické náročnosti | Cena za semestr (v korunách) |
| Filozofie | 1 | 20 000 |
| Klasická archeologie | 1 | 20 000 |
| Psychologie | 1 | 20 000 |
| Anglický jazyk | 1,2 | 24 000 |
| Chemie | 2,8 | 43 500 |
| Zubní lékařství | 3,5 | 54 500 |
Ministerstvo školství oponuje, že vina není na jeho straně.
„Ze strany MŠMT jsou prostředky poskytovány vysoké škole jako celku, nikoliv jednotlivým fakultám. Přerozdělování uvnitř VŠ se děje na základě jejich vnitřních pravidel, které samozřejmě projednávají a schvalují orgány VŠ,“ reagovala na dotaz Seznam Zpráv mluvčí resortu Aneta Lednová.
Na otázku, kdy naposledy byly koeficienty ekonomické náročnosti přehodnoceny, MŠMT přímo neodpovědělo. Uvedlo pouze, že pro nově akreditované obory se nové koeficienty průběžně stanovují. Naposledy se tak stalo v březnu minulého roku.
Antonín za děkany filozofických fakult namítá, že čím dražší obory univerzita má, tím více peněz od ministerstva dostane. V praxi proto univerzity uplatňují pravidla nastavená ministerstvem a těmto oborům dávají více financí. Nepřímo tak upozaďují levnější humanitní obory.
Podle rektorů vysokých škol se ale nízké finance zdaleka netýkají pouze filozofických fakult.
„Navýšení KENů pro humanitní obory situaci nemůže řešit, pokud nebude zároveň navýšen objem prostředků, jež na vysoké školy míří. Klíčovým problémem vysokých škol je jejich podfinancování jako celku a to by mělo být řešeno na úrovni národní co nejdříve, jako jedna z priorit, protože investice do vzdělávání jsou zásadním faktorem úspěšnosti naší země v budoucnu,“ uvedla rektorka Univerzity Karlovy a místopředsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková.
Doktorandi nemají ani minimální mzdu
Činnost filozofických fakult ohrožují také nízká stipendia doktorandů. Ta na život v univerzitních městech nestačí, studenti si tak místo výzkumné práce musí shánět další práci.
„Stipendium bylo při nástupu 13 tisíc, teď nám ho seškrtli od listopadu na deset a půl tisíce,“ přiblížil pro Seznam Zprávy doktorand bohemistiky Kryštof Eder. Sám má hypotéku a dítě, proto kombinuje se studiem i další zaměstnání.
„Vím o nějakých kolezích, kteří se doktorskému studiu věnovali naplno, nic jiného neměli. Teď už to bohužel nejde, s tím, jak rostou ceny,“ uvedl Eder. Dodal, že podle něj to poškozuje samotnou fakultu, protože tak přichází o talentované lidi.
Zvýšením doktorandských stipendií se Ministerstvo školství zabývá. Plánuje, že by nemělo být nižší, než je minimální mzda. Ta nově od 1. ledna dosahuje 17 300 korun.
„V současné době se dokončuje příprava novely VŠ zákona, která navrhuje stanovit minimální výši doktorandského stipendia jakožto 1,2násobku minimální mzdy,“ uvedlo ministerstvo v e-mailové odpovědi.
Vyučují budoucí psychology i učitele
Děkani a děkanky filozofických fakult poukazují také na to, že humanitní obory jsou důležité nejen z hlediska výzkumu, ale také v budování a kultivování demokratické společnosti.
Zároveň považují své instituce za klíčové pro zajištění profesí, jako jsou třeba učitelé nebo psychologové.
Po nich je v současnosti sice poptávka, kapacity škol na ně ale nestačí.
„Další akreditace v tomto oboru by neměla být problémem. Když máte málo zubařů, tak se zřizují nové stomatologie,“ komentoval Antonín. Upřesnil, že ačkoliv je psychologů málo, na jeho domovské fakultě se otevření oboru psychologie kvůli nedostatku akademických pracovníků dlouhodobě nedaří.
Vláda i společnost by si podle něj měly určit, jakou roli mají filozofické fakulty hrát.
„Pokud to máme dělat, tak ať nám je umožněno dělat to pořádně,“ sdělil Antonín. Uvedl také, že ministr školství Vladimír Balaš (STAN) Asociaci děkanů filozofických fakult už přislíbil jednání.
„Přesto MŠMT, které si je vážnosti situace vědomo, připravuje pracovní skupinu, jež bude řešit konkrétní příčiny této situace a hledat konkrétní řešení, a to ve spolupráci s Asociací děkanů FF. Ta byla z naší strany požádána o všechny relevantní podklady, analýzy a argumentace, které mohou pomoci v hledání řešení,“ uvedlo ministerstvo.
