Peníze pro školy budou, ale na úkor odměn pro učitele

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ředitele brantické základní a mateřské školy Adama Šimůnka zajímalo, jak si může požádat o chybějící peníze na platy nepedagogických pracovníků, které mu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v rozpočtu škrtlo. Ministerstvo totiž oznámilo, že školy budou moct přes kraje o dodatečné prostředky usilovat.

„Když jsem se ptal, dostal jsem odpověď, že mám rezervu 500 tisíc korun na odměny pro učitele, takže žádat nemůžu. A to se mi nelíbí,“ vysvětluje Šimůnek.

S žádostmi o dodatečné financování to nebude tak jednoduché. Obecní a krajské úřady totiž i dalším školám potvrzují to, co zjistil ředitel Šimůnek. Přitom ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uklidňoval před dvěma týdny školy, že resort pošle krajům asi 800 milionů korun na dofinancování původně škrtnutých 2500 pozic uklízeček, školníků, ekonomek nebo IT pracovníků.

„Garance je důležitá proto, aby letošní rok proběhl zdárně i ve školách, kde pokles normativního financování nepedagogických pozic mohl případně vyvolávat provozní potíže,“ ujišťoval ministr Bek.

Seznam Zprávy se ale zeptaly všech krajů, jak budou postupovat při hodnocení žádostí. A ukazuje se, že školy, které mají peníze v balíku na odměny pro učitele, je budou muset na platy nepedagogických pozic použít a nebudou mít možnost žádné další dodatečné prostředky získat.

„V tomto týdnu celkový rozpis rozpočtu pro školy v našem kraji zveřejňujeme. V rozpisu jsou obsaženy i pokyny týkající se možnosti rozporovat přidělený rozpočet. Zásadním pravidlem, které ze strany ministerstva zaznělo, je posuzování rozpočtu školy jako celku – tedy včetně ‚volných‘ prostředků na odměny,“ uvádí například mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.

„Budeme postupovat stejně. Tedy vyhodnocovat, zda má škola dostatek prostředků na pokrytí nárokových složek. Aktuálně není možné dle nastavených postupů plošně dofinancovávat úvazky nepedagogů,“ vysvětluje Ondřej Králík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu Kraje Vysočina.

S penězi v rezervě kraje volně manipulovat nemohou. Jsou určeny například na financování nových podpůrných opatření, výuky náboženství, dohod pro pedagogické pracovníky nebo výuky českého jazyka pro cizince. Vše se řídí směrnicí MŠMT.

„Krajské úřady správně uplatňují postup stanovený touto směrnicí,. Je skutečně nezbytné hodnotit rozpis pro danou právnickou osobu jako celek, neboť normativní rozpis nepředurčuje oblast, ve které má k použití peněžních prostředků dojít,“ souhlasí s postupem ministerstva jeho mluvčí Tereza Fojtová.

„To znamená, že pokud například normativní rozpis na zařízení školního stravování či školní družinu je vyšší než reálná potřeba v těchto školských zařízeních a zároveň normativní rozpis pro základní školu je nižší než reálná potřeba, v souhrnu může být rozpis pro takovou právnickou osobu dostatečný,“ dodává.

Důsledek tohoto výkladu je ale poměrně přímočarý. Ostatně před tím varovaly jak školy, tak třeba odbory. Na platy nepedagogů budou brát školy peníze z balíku určeného na odměny pro učitele. V Plzeňském kraji takto vyčíslili meziroční škrt na nepedagogických pracovnících na 182 milionů korun. Do rezervy ale úřadu poslalo MŠMT jen 67 milionů korun.

„Tyto prostředky však nejsou primárně určeny k pokrytí toho, co stát reálně nedal, ale k tomu, co systém rozpisu buď neřeší, nebo k řešení přinášejí nezbytné změny, které čas a doba v průběhu rozpočtového roku přináší. A těch je opravdu velké množství,“ připomíná mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová.

„Odkaz na to, že se mají úsporným opatřením dotčené organizace obrátit k řešení problému na krajský úřad, je pouhým alibistickým přehozením problému na bedra toho, kdo problém nevyvolal, ale především ani nemá prostředky k tomu, aby problém vyřešil,“ dodává Mertlová.

Nedá se tak ani očekávat, že se vládě podaří naplnit slib, který dala učitelům v programovém prohlášení, tedy že udrží „jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy“.

„Tlačí nás k tomu, abychom peníze učitelům nedávali,“ nelíbí se řediteli Šimůnkovi.

Je to však pouze úvod vyjednávání o finální podobě školních rozpočtů. Teprve v průběhu března obdržely školy definitivní rozpis prostředků na letošní rok. A nyní hlásí krajům své žádosti o dodatečné zvýšení rozpočtu.

O něm se bude posléze rozhodovat v dohodovacím řízení mezi krajským úřadem a školou.