Devět let vězení pro Peltu. A 25 milionů pokuta, navrhuje žalobce

Státní zástupce navrhl tresty v obnoveném procesu s významnými bossy českého sportu obžalovanými z machinací při rozdělování dotací do sportu.

Jde o kauzu, v níž podle žalobce Ondřeje Trčky fotbalový boss Miroslav Pelta s bývalou náměstkyní ministryně školství Simonou Kratochvílovou neoprávněně řešili rozdělování peněz z ministerstva tak, aby je dostali předem vybraní zájemci.

Oběma nakonec ve své závěrečné řeči ve středu navrhl tresty vězení. Pro Peltu žalobce chce devět roků ve vězení. Zároveň by podle něho měl zaplatit 25 milionů korun jako finanční trest a chce rovněž, aby mu byla na pět let zakázána činnost.

Pro Kratochvílovou pak žalobce navrhl deset let vězení, finanční trest ve výši šesti milionů korun a také zákaz činnosti po dobu pěti let.

A dalšímu obžalovanému, šéfovi České unie sportu Miroslavu Janstovi, navrhl pět let vězení a finanční trest ve výši dvou milionů korun a rovněž zákaz činnosti na pět let. Kratochvílová, Pelta i Jansta i další obžalovaní svoji vinu po celou dobu odmítají.

„Pan státní zástupce vůbec nereflektuje dokazování, které bylo doplněno ještě více v náš prospěch. Vytvořil příběh čistě z odposlechů, které jsou vytržené,“ řekl Jansta.

„Nebudu nic do vyhlášení rozsudku komentovat. Jen mohu říci, že i po řeči státního zástupce se cítím nevinná,“ uvedla Kratochvílová.

Žalobce tvrdí, že Kratochvílová v tomto případě vědomě v době, kdy byla náměstkyní, zvýhodňovala zájmy obžalovaných Pelty a Jansty. Díky tomu měly dotace dostat jimi preferované sportovní klubu nebo spolky. „Chtěli si tím zavázat konkrétní osoby,“ popsal Trčka jeden z motivů.

Zmínil také, že se obžalovaní snažili zvýhodnit projekty, které prosazovali nebo na ně měli vazbu například místopředseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, ministr Marian Jurečka nebo předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Podle Trčky navíc prosazoval Pelta projekty, které mu měly pomoci zajistit pozici šéfa fotbalového svazu. O tuto pozici stejně po zatčení v květnu 2017 přišel. Dále Pelta – jak také řekl žalobce – zvýhodňoval dotace pro své blízké spolupracovníky (projekt AC Sparty Praha a FK Teplice) nebo ty projekty, které poté získali sponzoři fotbalového Jablonce. Tedy klubu, který Pelta vlastní.

Žalobce tvrdí, že o tom, kdo dostane dotace, rozhodovala trojice obžalovaných – Pelta, Jansta, Kratochvílová – a s ní také bývalý poradce ministryně školství Karel Březina, který v této kauze obviněn nebyl.

Trčka rovněž zmínil, že se rozdělování dotací do sportu neřešilo na půdě ministerstva, ale probírali ho Pelta s Kratochvílovou při soukromých schůzkách v bytě.

„Nejednalo se o žádné ‚blábolení‘, jak tvrdil obžalovaný Pelta,“ prohlásil Trčka. Dokládají to podle něj některé důkazy, ale i svědci, kteří u soudu vypovídali.

Masivní odposlechy a SMS zprávy, které byly zajištěny, podle žalobce ukazují, že se bývalá náměstkyně nechala řídit a poslouchala Janstu a Peltu.„Ubezpečovala je o své loajalitě, spojila s nimi svoji budoucnost,“ prohlásil Trčka.

Pražský městský soud musí tento případ znovu řešit poté, co prvně vynesené verdikty loni odvolací vrchní soud zrušil.

Bývalá náměstkyně Kratochvílová byla původně nepravomocně odsouzena k šesti a půl roku ve vězení, někdejší předseda fotbalové asociace Miroslav Pelta k šesti rokům. Další obžalované Janstu, bývalého šéfa odboru sportu na Ministerstva školství Zdeňka Břízu a sekretáře České unie sportu Jana Boháče ale soud při prvním rozhodnutí zprostil obžaloby.

Simona Kratochvílová u soudu během obnoveného procesu letos na konci ledna opakovaně zdůraznila, že plnila jen úkoly, které dostávala od bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové.

U soudu pak také uvedla, že dotace řešila i s dalšími politiky, jak to už loni na jaře uvedla v několika článcích a podcastové sérii Služebná mocných na Seznam Zprávách.