Pervitin až ke dveřím. Na Telegramu bují trh s drogami, zastavit nejde

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Gram ketaminu za 60 eur, fentanyl za 70. Zboží dojde v diskrétním balíčku: v obalu od mobilu nebo herní konzole. Nezachytí ho ani sken. Zásilka bude uvedená jako objednaná videohra, telefon nebo dárek,“ popisuje on-line dealer.

„Budu potřebovat jméno, telefonní číslo, e-mail a adresu doručení. Jakmile zaplatíte, pošlete mi screenshot jako důkaz a já pošlu fotku produktu s vaším jménem. Zboží by mělo dojít do dvou dní k vašim dveřím,“ pokračuje v představování obchodu.

Peníze chce poslat v kryptoměně, odkazuje na bitcoinové bankomaty, které jsou dostupné v každém větším městě.

V nabídce má na dvě desítky různých drog: pervitin, kokain, ketamin, ale i v Česku zatím nepříliš rozšířený fentanyl - syntetický opioid, který loni ve Spojených státech zavinil přes 75 tisíc úmrtí.

Komunikuje z bezpečí přes původně ruskou šifrovanou komunikační službu Telegram, kontakt přitom lze snadno najít na internetu.

Prodej drog prostřednictvím Telegramu zažívá v Česku boom, až do roku 2021 přitom šlo o zanedbatelnou aktivitu.

„V ČR dominovala pouze tři pražská virtuální tržiště paralelně do 50 účastníků, kdy profilovou skupinou byli převážně zahraniční turisté poptávající návykové látky k zábavě na dovolené, a to v průměru dvou inzertních nabídek těchto látek týdně,“ píše se v poslední výroční zprávě Národní protidrogové centrály.

„V souvislosti s příchodem více než 400 000 uprchlíků z Ukrajiny se počet telegramových skupin dynamicky rozšířil s převahou ukrajinské a ruské jazykové mutace. Skupiny průběžně vznikají, po čase zanikají a objevují se nové,“ uvádí.

Prodej na Telegramu probíhá i prostřednictvím skupinových chatů, kde jednotliví prodejci nabízejí své zboží. Předání je osobní i přes zásilky.

Seznam Zprávy při přípravě článku nahlédly do dvou takových kanálů. Nové inzeráty se tu objevují každou hodinu a nabídka se pohybuje od marihuany přes pervitin, koupit lze ale i antidepresiva. V jedné ze skupin si uživatelé dokonce reportují spolehlivost jednotlivých dealerů.

Se skupinovými chaty mají zkušenosti zaměstnanci Beztíže, pražského nízkoprahového centra pro ohrožené mladistvé. „Začalo to poměrně náhle. Zjistili jsme, že jedna ze skupinek, se kterými pracujeme, Telegram k nákupu drog využívá. Přes kanál si našli svého dealera, se kterým pak udržovali kontakt,“ přibližuje sociální pracovnice Anna Mírková.

Prodej přes Telegram je podle ní snadno přístupný a vědí o něm i mladí, kteří sami drogy neužívají. „Snižuje vysokoprahovost běžného dealování,“ upozorňuje Mírková. „Člověk se samozřejmě vystavuje riziku, jedná s někým naprosto neznámým. Je ale jednodušší dozvědět se, jak funguje kanál, a dostat k němu přístup než přes známé získávat kontakt na konkrétní dealery, často přes několik prostředníků.“  

Mladiství podle ní ale zpravidla nesháněli tvrdé drogy. „Nakupovali především marihuanu. U jednoho chvíli figuroval i pervitin, ale později s ním skončil. Obecně jiné drogy než marihuana pro ně nejsou finančně dostupné a vlastně ani zajímavé,“ říká sociální pracovnice.

Problému si je vědoma i policie. „On-line trh s drogami je dostupný relativně snadno, policie dostupnost prakticky nemůže ovlivnit,“ podotýká pro Seznam Zprávy mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová.

Dodává, že se k identitám zákazníků i dealerů na šifrovaných platformách policisté dopracovávají jen těžko, několik telegramových skupin nicméně sledují.

V již zmíněné výroční zprávě NPC píše o monitoringu 30 skupin se 7000 až 20 000 uživateli.

„Dokážeme do nich proniknout, prodává se ale obvykle malé množství, zájemci se s prodejci často ani fyzicky nesetkávají. Skupiny jsou tak jako mytický drak, kterému useknete jednu hlavu a narostou mu další tři,“ přibližuje Šmoldasová.

Zachytávat zaslané drogy je obtížné, tvrdí Miroslav Nožina, expert na drogovou problematiku z Ústavu mezinárodních vztahů. „Množství zásilek, které si lidé nechávají poslat, je stále vyšší, nesrovnatelné se stavem před deseti lety. Drogy se v něm jednoduše skryjí,“ vysvětluje.

On-line prostředí dál prohlubuje už existující problém. „Internet zvyšuje dosah nabízených produktů, drogy se k nám zasílají poštou z celého světa. Jde o vážný problém, složitě se vystopovává, těžko se proti němu tvoří bezpečnostní strategie,“ upozorňuje.

Virtuálnímu trhu podle něj navíc chybí regulační mechanismy, které má pouliční prodej. „Dealer pracuje v nějakém obvodu, kde si získává pověst. Ví se, že prodává kvalitní nebo nekvalitní zboží. To na anonymním internetu mizí,“ soudí.

Kolik odeslaných zásilek policie nebo celníci zachytí, nelze určit. „Myslím si, že jde nanejvýš o jednotky procent,“ říká k problematice národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Drogový trh má za agresivní a obtížně postihnutelný. „Tím, že jde o černý trh, nemá žádná pravidla,“ přibližuje. Jednoduché řešení podle něj neexistuje.

Represe a prevence jsou sice nutné, ale samy o sobě nestačí, tvrdí. „Myslím, že nakonec svět pragmaticky dospěje k tomu, že na legálním trhu je potřeba mít méně rizikové látky, které budou substituovat víc rizikové, a tím výrazně snížíme riziko,“ uvádí s tím, že černý trh by se v takovém případě zmenšil a byl snáze postihnutelný.

Prostor, jak alespoň snižovat rizika, podle něj existuje. „Známe vládní programy z jiných zemí, kdy nakoupí drogy z internetu, otestují je a uživatelům v on-line prostředí sdělí, co doručené látky skutečně obsahují, jaká nesou rizika,“ představuje možné přístupy.

Inspiraci by si podle něj měla vzít i Česká republika. „Jde o měkká opatření, která bychom u nás potřebovali. Uvnitř státní správy ale chybí shoda, že na něco podobného chceme dávat peníze. Potřebovali bychom i změnu legislativy.“