Peníze navíc za seniory? Tekly by do měst nebo malých obcí, ukazují data

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Radkova Lhota na Přerovsku je menší obec o 209 obyvatelích s rozpočtem kolem 27,4 milionu korun.

Přesto se dostala na první příčky v celorepublikovém srovnání – konkrétně v podílu osob v seniorském věku, tedy 65 let a více.

V Radkově Lhotě je takových obyvatel více než polovina. A věkový průměr v obci je podle dat Českého statistického úřadu 64 let.

Místní proto vítají aktuální myšlenku hnutí STAN, že by se v rámci rozdělování peněz z rozpočtového určení daní měly zohlednit i náklady spojené se stárnutím populace. Jinými slovy: Obce s vyšším počtem starších lidí by podle hnutí měly v budoucnu pobírat více peněz.

„Pokud dostaneme více peněz, tak je určitě pustím seniorům,“ hlásí starosta Ladislav Pospíšil (Za rozvoj obce Radkova Lhota), který potvrzuje, že nápad hnutí STAN zaznamenal a podporuje.

Redakce se snažila zanalyzovat, komu by tento nápad přinesl peníze navíc. Ukázalo se ale, že myšlenka hnutí STAN podpořit obce s vyšším počtem lidí v seniorském věku je v praxi velmi složitě proveditelná.

Zaleží na tom, jak se k počtu seniorů v obci přistoupí. Buď ale peníze navíc potečou do velkých měst, nebo naopak do obcí s pár desítkami obyvatel.

Seznam Zprávy zmapovaly obce s vysokým podílem osob ve věku 65+. Využily k tomu data Českého statistického úřadu ke 31. prosinci 2023.

Pokud by se podporovaly obce a města podle faktického počtu obyvatel ve věku 65 a více let, tak by peníze navíc reálně z logiky věci směřovaly do velkých měst. V celé Praze například žije přes 256 tisíc seniorů a na Praze 4 pak přes 30 tisíc. V Brně-městě téměř 82 tisíc seniorů a v Ostravě bezmála 67 tisíc osob.

Hnutí si ale vytyčilo v rámci kampaně Zapnout VenkOff přesně opačný cíl. Jak už bylo zmíněno, změna má podpořit malé obce, a ne velká města.

Předseda Svazu měst a obcí a zároveň člen hnutí STAN František Lukl pro Seznam Zprávy popsal, že větší výdaje se staršími spoluobčany mají především v nejmenších obcích, potíže ale mohou mít i obce střední velikosti, které zajišťují služby pro seniory ve větší spádové oblasti.

„Obce musí pro starší občany zajistit řadu služeb –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kromě domů s pečovatelskou službou jsou to zejména terénní služby,“ vysvětluje záměr Lukl.

Napřímo pak poslankyně STAN a předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková popsala, že záměrem není podpořit velká města. „Nechceme, aby se stalo, že peníze zase od malých obcí odtečou k těm velkým,“ potvrdila poslankyně STAN.

Z tohoto pohledu se proto jeví jako smysluplnější ukazatel pro rozdělování peněz podíl osob v seniorském věku než počet obyvatel nad 65 let.

Jenomže analýza redakce ukázala, že v takovém případě by finance navíc směřovaly do těch nejmenších obcí, u kterých navíc dochází k přirozenému vysídlování.

Nejvyšší podíl osob v seniorském věku má podle dat Vysoká Lhota na Pelhřimovsku – 66,7 procenta. V obci oficiálně žije 15 lidí a nemá jediného obyvatele ve věku od 14 let.

Nebo třetí příčka: obec Čilá na Rokycansku s 18 obyvateli a opět žádný mladistvý do 14 let.

„Je to zatím o komplexní diskuzi,“ popsala poslankyně Olšáková, v jaké fázi má hnutí myšlenku rozpracovanou a jak přemýšlí nad „koeficientem“ počtu lidí starších 65 let, podle kterého by se měl navyšovat přísun peněz z rozpočtového určení.

Výsledky analýzy obcí se nicméně shodují s kritickým pohledem seniorního analytika Michala Hlaváčka z Národní rozpočtové rady. Ten zmiňuje, že myšlenka v praxi drhne. „Podíl seniorů v různých obcích hodně závisí na tom, jestli je v té či oné obci provozován domov pro seniory či podobné zařízení a zda mají jeho obyvatelé v tom domově nahlášený trvalý nebo i přechodný pobyt,“ zmiňuje s dovětkem, že provozovatel domova obvykle nebývá obec.

„Navíc, proč zde odměňovat obce za to, že je v jejich katastru domov pro seniory, ale například pokud je v nich domov pro osoby se zdravotním postižením, což jsou obecně mladší osoby, tak nikoli?“ pokládá si Michal Hlaváček otázku, zdali je v takovém případě spravedlivé se soustředit jenom na seniory.

Stejně tak i další oslovení odborníci myšlenku nepodporují. Například ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Janský zmiňuje, že by se snažil rozpočtové určení daní držet spíše jednodušší. Jeho kolega z Centra veřejných financí Aleš Bělohradský (člen strany Zelení, pozn. red.) pak mluví o tom, že to na něj působí jako výstřel.

„Od rozpočtového určení daní se chce spousta funkcí, které se vzájemně vylučují. Nevím, jak mají vyhodnocené, jestli je to ta oblast, která to nejvíce potřebuje a vytváří nerovnost v rozpočtech,“ zmiňuje ekonom Bělohradský.

Zpátky ale do Radkovy Lhoty. Obec totiž na svém příkladu dokládá, že myšlenka navýšit peníze tam, kde žije vysoký počet seniorů, dává smysl.

V Radkově Lhotě je domov pro seniory, který podle starosty obec ze svého rozpočtu podporuje.

Zároveň ale čelí problému, který starosta obce popisuje jako „křivdu, kterou těžko skousává“.

Podívejte se, kde se nachází deset obcí s nejvyšším podílem osob 65+:

Kapacita zařízení je podle starosty Ladislava Pospíšila 200 osob, z toho je fakticky v obci přihlášena polovina. Reálně je tak převaha seniorů v obci ještě větší, než je oficiálně vykazovaná.

„Na druhou polovinu žádné peníze nebereme, nicméně odpady za ně platit musíme, což je postavené na hlavu,“ popisuje Ladislav Pospíšil s dovětkem, že klienti domů pro seniory jsou osvobozeni od poplatků za odpady.

Podle starosty přitom právě třeba náklady spojené s odpady neustále rostou. „Pomohlo by nám to,“ přiznává Ladislav Pospíšil. Nechce totiž tlačit na zřizovatele domova pro seniory, kterým je Olomoucký kraj, aby se zapojil do hrazení nákladů spojených s odpady. To by podle starosty ve finále mělo přímý dopad na klienty domova, kterým by se to promítlo do cen za pobyt.