Doufám, že od začátku příštího roku vypadne penicilin z médií, říká dodavatel

Minulý týden se v Česku objevil první penicilin. V některých lékárnách se tak k němu pacienti už dostanou.

Dodávky by navíc do budoucna měly být zajištěné. V rozhovoru pro Seznam Zprávy o tom mluví ředitel dodavatelské firmy BB Pharma Jiří Volf.

„Doufám, že od začátku příštího roku vypadne penicilin z médií,“ poznamenává s tím, že by tablet tohoto antibiotika měl být nadále už dostatek.

Popisuje také, jak by se dalo předejít výpadkům u nejlevnějších léků a zda by Česko mohlo být soběstačné i ve výrobě penicilinových tablet.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se na sociálních sítích pochlubil fotkou s penicilinem, který přicestoval do Česka. Předpokládám, že to byla dodávka od vás?

Fotku jsem neviděl, ale jestli to byl tabletový penicilin, tak to byla skutečně naše dodávka.

Kolik balení se do Česka tedy dostalo?

Dovezli jsme 18 tisíc balení a pár drobných v síle 0,8. Tedy, jak novináři ve zkratce často píšou, „dětský penicilin“, i když je to prostě penicilin s nižším obsahem účinné látky. A pak asi 12 tisíc balení v síle 1,2.

Dodávka šla všem čtyřem největším distributorům léků?

Ano. Nikdy se nedá dodávka úplně spravedlivě rozdělit, ale vycházíme z tržního podílu našich výrobků. U nás je specifikum, že dodáváme víceméně všechno do nemocnic. V tomto podílu jsme rozdělili penicilin mezi čtyři distributory.

Opakovaně jste říkal, že nechcete dopředu říkat objemy dodávek, ale můžete alespoň naznačit jejich další harmonogram. Protože Ministerstvo zdravotnictví už uvádělo, že další desítky tisíc balení dorazí do prvních říjnových dní?

Podařilo se nám získat mimo slíbené počty další neregistrovaný penicilin. Jde o naše zvýšené zásoby na Slovensku, kde máme dostatečné množství penicilinu. Koncem září tak do Česka přivezeme ještě jednu dodávku.

A další dodávku jsme slíbili na 1. října, což byla naše chyba, protože jsme se nepodívali do kalendáře, ale je to neděle. Policie nám tak může zastavit kamion, protože jezdit nesmí. Takže se bude nakládat až 2. října, ten samý den dorazí a 3. října se bude distribuovat do sítě. Je tam jedna neznámá, a to je D1 (smích).

„Neregistrovaný penicilin“ znamená, že není registrovaný u nás, ale jen na Slovensku?

Ano, je zaregistrovaný na Slovensku. Nefunguje to bohužel tak, jak jsme si kdysi všichni mysleli, a nejen ve farmacii, že když zaregistrujeme v jednom státě, tak povolení platí v celé Evropské unii. Rozhodně nejde ale o něco pokoutně vyráběného, je to zkrátka penicilin pro slovenský trh.

A je tedy úplně stejný jako ten český?

Úplně stejný ne, protože v Česku máme registrovaný nepotahovaný penicilin, na Slovensku je potahovaný. Z hlediska účinné látky je ale naprosto identický.

Stanete se nově dominantním dodavatelem penicilinu do Česka?

Jsme teď tak na hraně. Začínali jsme s 15procentním podílem, dodávky jsme ale navýšili už na 500 procent a 150 tisíc dodaných balení, takže to původní číslo už neplatí. Chceme se stát dominantním dodavatelem. Jak už jsem několikrát řekl: malým je ten, kdo má jen malý cíl, jak zaznělo od Jasánka v Černých baronech. Ale nejde to ze dne na den. Kdyby to záviselo jen na nás, jsme dominantní od března.

Co tomu tedy brání?

Zásadní je čas. V únoru nás ministerstvo požádalo, jestli bychom mohli dodávky navýšit. Jenže výrobní kapacity účinné látky naplánované na březen a duben už byly vyprodané. Horko těžko jsme tedy sehnali 1,5 tuny, pak jsme museli zajistit kapacitu u výrobce tablet a dovézt penicilin do Česka.

Letos ten čas máme, takže můžeme během podzimu místo 900 kil účinné látky objednat 18 tun. A takový skok tam skutečně je, což nám umožní pokrýt kompletní spotřebu České republiky na příští rok.

Příští podzim tedy nedostatek penicilinu vůbec nebudeme řešit?

Doufám, že od začátku příštího roku vypadne penicilin z médií.

Kolik Česko vůbec potřebuje balení penicilinu ročně?

Úplně přesné číslo vám nikdo neřekne, protože záleží na počasí, jaká je nemocnost, jak na tom budeme po covidu, ale pohybujeme se kolem 300 až 350 tisíc balení tabletového penicilinu. Do toho nepočítám sirupy, protože ty nedodáváme.

Vy jste ale také poměrně odvážně otevřeli otázku ceny, protože jste nahlásili výpadek s odůvodněním, že právě za dosavadní maximální cenu 86,8 koruny se vám nevyplatí penicilinové tablety do Česka dodávat.

Když začala zdražovat účinná látka, šli jsme do minusu, ale při dodávkách 30 tisíc balení ročně ještě ztrátu se skřípěním zubů zvládnete. Každá farmaceutická firma má takový výrobek, který si takhle s sebou táhne. Pokud ale máte najednou doručit 300 tisíc balení, tak to je i pro naši firmu už dost významný ekonomický zářez. Začali jsme tedy souběžně jednat o navýšení ceny, což musí jít přes zdravotní pojišťovny a SÚKL. A povedlo se. Všechno nabyde právní moci k 1. říjnu, zářijové dodávky budou tedy ještě za staré ceny a pro nás ztrátové.

Na druhou stranu jste se trochu rozčiloval na poslední tiskové konferenci na Ministerstvu zdravotnictví, že je BB Pharma spojovaná se zastavením dodávek kvůli ceně.

Nechtěl jsem to říkat na plná ústa, ale to by bylo na Nobelovu cenu za ekonomii, aby firma s 15procentním podílem na trhu dokázala způsobit zastavení dodávek. Zrcadlová situace je na Slovensku. Tam máme 85procentní podíl na trhu, takže máme daleko větší zásoby, abychom zajistili plynulost dodávek i při výpadku těch 15 procent.

Na kolik se vám tedy podařilo vyjednat navýšení ceny tabletového penicilinu?

U síly 0,8 je cena nově stanovena na 117 korun a u 1,2 to je 155 korun. Je to maximální cena, tedy to neznamená, že se za ni bude prodávat. Stále jsme ale v přepočtu na jednotky levnější než většina konkurence.

A tím hlavním důvodem pro vyšší cenu bylo zdražení účinné látky, jak jste popisoval?

V uvozovkách řečeno, zdražila jen energie. Jenže to znamená, že celý dodavatelský řetězec zvedl ceny. Nám zdražili dodavatelé obalových materiálů a účinných látek. Jim zase dodavatelé kyselin a všech komponent, které k výrobě potřebují. Problém farmacie je ale stanovená maximální cena. Nikoliv pro výrobce, ale držitele registrace, což jsme právě my. Zatímco výrobci a dodavatelé si zvýšení nákladů promítnou do cen, my nemůžeme.

Jak na vás dopadly globální problémy ve farmaceutickém průmyslu? Řešily se právě výpadky výroby účinných látek nebo dodávky obalových materiálů.

U nás to byl hliník. Tři fabriky jsou na Ukrajině. A kde je tam průmysl? Kryvyj Rih, Donbas a Mariupol. Takže si dokážete představit, jak ty továrny jedou.

Další hliníkárna byla v Žiaru nad Hronom, slovenská vláda jí ale neposkytla podporu. Neříkám, že to bylo dobře, nebo špatně, protože neznám detaily, ale výsledkem je, že vypadla velká výroba. To byl náš problém, když jsme chtěli Ministerstvu zdravotnictví slíbit určitý objem dodávek na budoucí období – mít fólii.

Aktuálně se hodně diskutuje o tom, že Česko má ceny léčiv nastavené velmi nízko, a i kvůli tomu hrozí s větší pravděpodobností jejich výpadky, především u léků s velmi nízkou cenou. Jak to vidíte vy?

Jedna věc je, jak jsou stanoveny srovnávací koše. Nás se zrovna netýkají, protože dovážíme pro český a slovenský trh, a pak mimo Evropskou unii, kde máme ceny výrazně vyšší, ale s nimi se neporovnává. Záleží vždycky na úhlu pohledu, jestli máme srovnávat ceny s Rumuny, nebo Angličany. Podle mě by se ale neměla vůbec řešit cena léků do 250 korun.

Jak to myslíte?

Zkrátka by úřady řekly: pokud se vejdete do této ceny, tak záleží na vás, jestli budete prodávat za 15, nebo za 249 korun, protože se nevyplatí takto tlačit na cenu, když hrozí riziko, že léky vůbec nebudou.

My třeba máme v portfoliu lék, který stojí 90 korun a díky konkurenci se prodává kolem 70 korun. Pokud by se nám hranice zvedla na 250 korun, tak ho budeme patrně dál prodávat za 70, protože jakmile bychom navýšili cenu, tak by nás konkurence vytlačila. A takových léků je plno.

Tohle by tedy mohlo pomoct u těch nejlevnějších léků, kde je riziko přerušení dodávek kvůli ceně vysoké?

Ano, protože u nejlevnější léků se pohybujete na hranici maximální ceny a jakýkoliv další náklad, který přichází s nárůstem cen dodavatelů, farmakovigilancí, serializací nebo dalšími novými nařízeními, nemáte kam schovat.

Ministr Válek několikrát zmiňoval i lékovou soběstačnost. Mluvil například o výrobě léků na fakultách vysokých škol. Je reálné vyrábět třeba penicilin rovnou v Česku?

Když dostanete podporu od státu, tak to reálné je, ale musíte si položit otázku, kde je ta úroveň reality.

Existují tři možnosti. Buď postavíme kompletní výrobu penicilinu včetně výroby účinné látky, což shoří na tom, že nemáme lidi, kteří umí s penicilinem. Zadruhé můžeme dovézt účinnou látku a vyrobíme si v Česku tablety. Na takovou kompletní výrobu by byly potřeba dva až tři miliony eur (49 až 73 milionů korun) a to by muselo probíhat u firmy, která má farmaceutickou výrobu zavedenou. Nebo bychom jako třetí možnost mohli náklady stlačit na 1,5 až 2 miliony eur (37 až 49 milionů korun) a balit tablety, které bychom ale museli dovážet – v našem případě by to bylo ze Slovenska.

A vyplatilo by se to?

Když vezmu jako příklad nejméně výkonnou blistrovačku, tak bude dělat 50 balení za minutu. Vezměme, že směna má nějaké přestávky, takže se pojede rychlostí v pohodě 20 tisíc balení za den. Za dvacet pracovních dní máme tak pokrytou roční spotřebu celé republiky. A co těch zbylých 11 měsíců? Z ekonomického hlediska je to nonsens, žádná soukromá firma by do toho nešla. Je to spíš otázka pro stát – kam až je schopný finančně jít, aby zajistil dodávky léků.

Jedná Ministerstvo zdravotnictví o nějaké možnosti lékové soběstačnosti také s vámi?

Samozřejmě. Jednání pokračují. My jsme třeba nabídli, že by byla určitá možnost vytvořit linku, protože kousek za Prahou máme výrobu. Byli bychom schopní tedy vozit tablety a balit je. Ale bavíme se o horizontu roku a půl až dvou let.