Článek
Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.
Že se podaří po dlouhé době sehnat do ordinace pediatra, to se někdy poštěstí i v menších městech. Povedlo se to třeba před časem v Tachově nebo Jilemnici. Už se ale tak často nevidí, aby se na okraji republiky objevil tak zkušený lékař jako ve východočeském Broumově.
Když vstupuji do ordinace ve vilce stojící přímo naproti místní železniční stanici, vítá mě profesor a bývalý vedoucí Transplantační jednotky na Klinice dětské hematologie a onkologie v pražském Motole Petr Sedláček.
„Proč jsem udělal takovou změnu? Není to proto, že by mě už nenaplňoval můj obor a nebo bych pociťoval syndrom vyhoření, naopak. Ale prostě jsem už necítil, že jsem na správném místě,“ popisuje výrazný kariérní přesun.
Nechtěl nadále pracovat v nemocnici, ale zároveň cítil, že by se rád stále věnoval péči o děti. Avšak někde mimo Prahu a její okolí. V kombinaci s naprostým nedostatkem praktických lékařů pro děti padla volba právě na Broumov. I když to znamenalo, že se nejprve musí vrátit do „lavice“ a projít další specializační atestací.
„Mám dlouholetou vazbu na Jana Školníka. Léta jsme o sobě věděli a také si říkali, že bychom mohli spolu něco vymyslet, ale na dálku to nešlo. Takže když jsem zvažoval změnu, oslovil jsem ho, že by se mi možná líbilo jít do Broumova,“ dodává Sedláček.
Jak nalákat lékaře
Se vší úctou k Broumovu, není to město, na které byste při pohledu z Prahy na první dobrou ukázali jako na svou novou vysněnou adresu. Na druhou stranu neplatí zase to, co vychází z některých mediálně oblíbených žebříčků „kvality života“, že by Broumov byl na úplném chvostu republiky. Ostatně je to srovnání, které tady nemají rádi.
„Vy se můžete snažit jak chcete, abyste změnili nějakou nálepku, kterou město má. Podporujete kulturní akce, místní spolky, máte spoustu projektů, a stejně se pak dozvíte, že jste skoro nejhorší,“ nelíbí se starostovi Arnoldu Vodochodskému zjednodušující pohled na město.
Že takové žebříčky jsou spíše iluzí, ukazuje třeba kandidatura Broumova na Evropské hlavní město kultury pro rok 2028. V hodnocení mezinárodní poroty za sebe odsunul Brno a Liberec a nakonec až ve finálovém výběru musel ustoupit Českým Budějovicím.
Zásadní roli v kulturním, ale i celkově společenském rozvoji celého regionu hraje už zmiňovaný Jan Školník - podnikatel a filantrop, který stojí za zdejší Agenturou pro rozvoj Broumovska. A tak se dostáváme ke jménu, které do města přilákalo i nového pediatra.
„Snažíme se o smysluplný a systematický rozvoj regionu. A dáváme průběžně vědět, jak se nám daří. Potkali jsme se takhle před lety i s panem profesorem a dostával od nás pak informace, co se u nás odehrává,“ vysvětluje Školník, jak se upekl tenhle přestup.
Proč vlastně celá tahle odbočka s atraktivitou Broumova? A co to má společného s hledáním pediatrů? Vlastně dost. Peníze nebo bydlení nabízí každá obec, která hledá lékaře. Stejně to ale nepomáhá do odlehlejších lokalit odborníky dostat.
Kulturní rozvoj regionu, pospolitost aktivních lidí nebo celkově drive místního dění může být daleko účinnější cestou, jak nějakou obec zatraktivnit, a vyřešit tak i část neduhů.
„Snažíme se rozhýbat region skrze kulturu, ale nemyslím tím jen umění jako takové. Jde nám o celkovou kultivaci společnosti, o kulturu v širokém smyslu slova. A řetěz dopadů je pak velmi dlouhý – na jeho konci může být třeba nový podnikatelský záměr nebo i ordinace lékaře ve městě,“ dodává Školník.
Proč děti nemají pediatra
V Česku není dle Ministerstva zdravotnictví registrovaných u pediatra asi 130 tisíc dětí. Průměrný věk lékařů je pak skoro 60 let. Nedostatek pediatrů není sice plošný, ale problém se řeší v podstatě napříč republikou.
Dobře je to vidět z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny. K 1. lednu letošního roku je skoro polovina obcí s rozšířenou působností zahrnutá mezi oblasti s nejvyšší potřebou nového pediatra. Noví lékaři v nich dostávají bonus k otevření ordinace a k tomu navýšenou úhradu za poskytování péče – druhá část bonifikace připadá i stávajícím lékařům.
„V letech 2023 a 2024 bylo uzavřeno celkem 19 úhradových dodatků pro nové pracoviště v preferované oblasti v odbornosti praktického lékaře pro děti a dorost,“ uvádí mluvčí VZP Jana Sixtová.
Není ale divu, že se lékaři do zakládání nových ordinací nehrnou. Je to časově, administrativně a hlavně finančně velmi náročné a nějaká výraznější podpora hlavně zpočátku chybí.
Mezi oblasti s nejvyšší prioritou patří také Broumov. Jak ale Sedláček popisuje, do začátku to od státu nebo pojišťoven žádné zvýhodnění nebo usnadnění pro vznik nové ordinace neznamená. Městský úřad mu na druhou stranu významně pomohl s vytipováním ordinace a se zajištěním bydlení.
„VZP mi sice nabídla počáteční bonus ve výši cca 350 tisíc korun, ale pokud se všechno schválí, dostanu ho někdy v květnu, což už mi moc do rozjezdu nepomůže. Otevření ordinace mě stálo milion, zatím jsem si za první dva měsíce nevyplatil ani korunu na svůj plat, protože první tisícikoruny začínají chodit od pojišťoven teprve teď (začátek března, pozn. red.). Fungujeme přitom od začátku roku,“ popisuje Sedláček s tím, že počet nově registrovaných pacientů dále narůstá.
Zatím jedinou finanční podporu dostal přímo od města, a to sto tisíc korun. Jen v ledničce má ale nakoupené očkovací látky za statisíce. Samotnému založení ordinace přitom předcházelo také obrovské množství jednání, povolení, různých potvrzení a dalších papírů. Pouze žádost na krajský zdravotní odbor obsahovala 25 příloh.
„Musíte být trochu blázen. A musí vás to bavit, což u mě platí. Na druhou stranu bych nechtěl třeba ordinovat v nějakém satelitním městečku. Tady mi to dává smysl, protože se můžu účastnit i všech občanských aktivit, které tady běží, a plně žít v místě, kde i pracuji,“ dodává Sedláček, že je navzdory všem překážkám v nové pozici spokojený.
Pokud se tedy města jako Broumov pustí do dlouhodobé práce na rozvoji celého regionu, může se to pak vrátit i tím, že se podaří sehnat pediatra, nebo do budoucna třeba zubaře, kterého by tady také nutně potřebovali.
Systémové řešení ze strany státu ale dlouhodobě chybí. I Ministerstvo zdravotnictví loni uznalo, že se například nepovedlo rozdělit dotovaná místa pro zaučení nových pediatrů tak, aby se dostalo na místa, kde jich chybí nejvíce.
Částečně se nedostatek lékařů řeší i v aktuálně projednávané novele zákona o veřejném zdravotním pojištění ve Sněmovně. Kritici ale namítají, že to reálné zlepšení nepřinese.
