Pečuje o syna s leukemií, kvůli změně dávek ale zůstala Ukrajinka bez peněz

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čtyřletý Dmitriiy bere jednou týdně tabletu methotrexátu, která působí protinádorově a protizánětlivě, dále ještě jednu protinádorovou tabletu a čtyři další podpůrné léky. Jedenkrát týdně také chodí na kapačky.

Ukrajinský chlapec s Downovým syndromem utekl společně s matkou a třemi sestrami z Kyjeva po začátku ruské invaze loni v březnu do Česka, otec zůstal v zemi.

Až v Praze u Dmitriiye propukla i akutní lymfoblastická leukemie. „Týden skákala jeho teplota, byl unavený, nechtěl ani pít, ani jíst a potom spadl na nohy. Přestal chodit,“ popisuje s nasazenou roušku matka malého Dmitriiye Maryna Tymchenková, jak se začala leukemie projevovat.

V jednu chvíli se stav malého chlapce zhoršil podle vyprávění jeho matky natolik, že už nebyl schopen zvedat a otáčet hlavou. Právě u dětí s Downovým syndromem do čtyř let je podle České onkologické společnosti riziko vzniku leukemie až o 56 vyšší než u zdravých dětí.

Uprchlickou rodinu začala podporovat i nadace Dobrý anděl. Situace se ale zkomplikovala během léta po zpřísnění podmínek, za kterých český stát válečným uprchlíkům pomáhá.

Přestože Maryna se synem splňuje podmínku zranitelných osob, ke všem problémům, které jejich domácnost zažívá od léta, přibyl další: přišli o humanitární dávku i proplácené nouzové ubytování v jedné z pražských ubytoven.

Případ Maryny a Dmitriiye poukazuje na současnou neoblomnost systému podpory pro válečné uprchlíky. Důvody, proč Marynina domácnost vypadla z uprchlických dávek, jsou dva:

Žena si na účtu střádala peníze na roční jazykový kurz češtiny pro svoji nejstarší dceru, aby mohla studovat v Česku na vysoké škole.

A zároveň dostávala příspěvky od nadace Dobrý anděl.

„Jakýkoliv příjem je považovaný za příjem a i jakýkoliv zůstatek, který není z humanitární dávky, je považovaný za příjem. I kdyby vám třeba sestřenice poslala 500 korun, tak je to považované za příjem,“ vysvětluje Matěj Šulc z Organizace pro pomoc uprchlíkům, že se z pohledu dávek nerozlišuje účel příchozích peněz.

Shodou okolností přestaly Maryně chodit během léta i peníze od nadace Dobrý anděl. PR manažerka nadace Zuzana Vlková se nechtěla vyjadřovat ke konkrétnímu případu s poukazem na ochranu konkrétních rodin.

V obecné rovině ovšem popsala, že nadace má přesně dané podmínky poskytování podpory, které u cizinců upravují i nutnou délku pobytu v Česku i to, že žádost musí být podložená pracovní smlouvou minimálně jednoho z rodičů. Výjimky u uprchlických rodin udělují pouze na šest měsíců.

A podle Maryny je právě absence pracovní smlouvy důvodem, proč v létě skončila i podpora od nadace.

Matka se čtyřmi dětmi tak během léta zůstala zcela bez příjmů a na ulici neskončila jen díky tomu, že majitel ubytovny zatím po rodině nevyžaduje platbu.

„Chodím pro potraviny zdarma pro Ukrajince do Letňan, do Dobrodějny na Hradčanské pro oblečení nebo pro prášek na praní. Hodně plen pro syna jsem dostala od Nadačního fondu Šance onkoláčkům,“ vysvětluje Maryna, jak poslední měsíce přežívá.

Poté, co Maryna zaplatila dceři část ročního školného na jazykový kurz a na svém účtu už nemá peníze, jí byla v říjnu opět přiznaná humanitární dávka.

Stále ovšem není s dětmi propsaná jako zranitelná osoba, a reálně jí tak dál roste dluh za nouzové ubytování.

Jak už Seznam Zprávy v posledních týdnech popsaly, po poslední novelizaci lex Ukrajina začala platit provázanost mezi humanitární dávkou a nouzovým ubytováním. Aby za uprchlíky stát platil nouzové ubytování, musí mít nárok i na dávku, u té se přitom testují příjmy celé domácnosti.

Právě podle Matěje Šulce je systém koncipovaný tak, že může ještě týdny trvat, než se zranitelnost Maryny a jejích dětí propíše.

„Pokud má humanitární dávku vyplacenou za říjen, to znamená zranitelnost až v následujícím měsíci. Až v listopadu bude zranitelná,“ říká s tím, že lhůta je až do konce listopadu, a reálně tak bude mít Maryna jistotu až v prosinci.

Zmocněnkyně pro lidská práva a národní koordinátorka pro integraci a adaptaci uprchlíků Klára Šimáčková Laurenčíková pro Seznam Zprávy uvedla, že se problémovou legislativu snaží řešit – zaměřit se chce zejména na kumulativní podmínku, tedy že nárok na proplácené nouzové ubytování mají uprchlíci jen tehdy, pokud mají nárok na humanitární dávku, u které se ověřují příjmy a zůstatek na účtu.

Upravit by ale chtěla i další problémové pasáže, které lex Ukrajina V přinesl. „Třeba započítávání 100 procent příjmů do výpočtu humanitární dávky. Vede to k tomu, že každý, kdo si vydělá pár tisíc, o tu dávku přijde,“ uvedla Klára Šimáčková Laurenčíková.

Hana Malá z tiskového oddělení Ministerstva vnitra také popsala, že celková revize přístupu k humanitární dávce a návazně ke státnímu humanitárnímu ubytování je aktuálně předmětem jednání a bude řešena během příprav další novelizace lex Ukrajina.