Článek
Průměrný věk dětských praktiků je 56,7 roku. Nejaktuálnější data z Národního registru zdravotních pracovníků z konce loňského roku detailně ukazují, že péče o děti v Česku stojí na odbornících v důchodovém věku.
Pokud by si všichni lékaři nad 65 let šli najednou užívat zaslouženého odpočinku, Česko by přišlo o třetinu dětských praktiků. Kdyby výhledově skončili všichni starší 60 let, šlo by dokonce o polovinu lékařů.
„Nejhůře jsou na tom části Karlovarského, Moravskoslezského, Středočeského nebo Jihomoravského kraje. Zde nastává mnohdy situace, kdy se rodičům nedaří najít praktika pro své dítě vůbec,“ popisuje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová, která ordinuje v Bystřici pod Hostýnem na Kroměřižsku.
„Já mám sama asi 1100 pacientů. V době epidemie respiračních infekcí jsem jich denně ošetřila až 80. Bez toho, že bych měla čas na prevence a očkování,“ dodává.
Pro porovnání: Žádná sláva to není ani u praktiků pro dospělé, přesto se jejich průměrný věk pohybuje o 3 roky níže. Mají i mladé, kteří by je do budoucna mohli nahradit. Pětině z nich není ani 40 let, u dětských lékařů je v této věkové kategorii jen 12 procent doktorů.
Například Všeobecná zdravotní pojišťovna sice hledá dětské lékaře v třetině obcí s rozšířenou působností, situace je ale daleko horší. I v méně problémových regionech totiž stojí dostupnost péče na starších lékařích.
„Cesta k atestaci je v případě praktika pro děti a dorost o rok a půl delší než u praktika pro dospělé. A v rámci praxe navíc musí svůj čas dělit mezi převážně práci v nemocnici a kratší část v ordinaci. Což je bohužel nemotivuje k tomu, aby se primární péči nadále věnovali a případně později převzali ordinaci nebo si otevřeli vlastní,“ přibližuje Hülleová jeden z důvodů, proč schází mladí praktici pro děti.
Příkladem může být Tachov, kde je kapacita zatím dostatečná, nicméně průměrný věk tamních dětských praktiků je téměř 65 let. Plzeňský kraj ale obecně v dostupnosti péče zaostává. Na 100 tisíc dětí do 18 let tam připadá 75 praktických lékařů pro děti a dorost.
Průměr Česka je 81,5. Nejhůře je na tom s 61,3 doktora Liberecký kraj, nejlépe se 109,9 Olomoucký kraj. I tady ale některé okresy spoléhají na lékaře starší 61 nebo 62 let, konkrétně Jeseník a Šumperk.
Počet ordinací dětských praktiků navíc končí stále více, než jich stíhá nových vznikat. Od roku 2015 ubývá průměrně 2,3 procenta ordinací ročně. Předloni se sice objevilo 73 nových ordinací, 112 jich ale zaniklo. Nejhorší je situace dlouhodobě v obcích do 2000 obyvatel. Naopak větší města se sice také s úbytkem potýkají, ale ne v takových počtech. Každé dítě přitom musí mít pediatra podle zákona v dojezdové době do 35 minut od bydliště.
„Víme, že studenti by se v pátém nebo šestém ročníku i chtěli stát třeba praktickým dětským lékařem. Skončí ale fakultu, hledají školicí místo, to je zejména na dětských odděleních, ale oni ho neseženou. To je nám nejvíce líto. Končí nejčastěji u všeobecných praktických lékařů, protože to je hodně příbuzný obor,“ dodává Hülleová.
V roce 2017 totiž došlo ke zrušení specializačního studijního oboru praktického lékařství pro děti a dorost, nadále mohou zájemci studovat jen společný obor pediatrie. Místo v ordinaci ale častěji takoví lékaři pokračují v nemocnici.
Dětští praktici proto připravili návrh změny, který by zavedl nový specializovaný obor pro budoucí dětské praktiky a umožnil by jim hned nastoupit na praxi do ordinace. Jeho zvládnutí by trvalo tři roky, tedy stejnou dobu jako u všeobecných praktických lékařů.
„Zdá se, že praktičtí lékaři jsou, aspoň většinově, přesvědčeni, že zkrácení by pomohlo. Má to samozřejmě svoje úskalí, ale já jsem připravený realizovat jakékoliv řešení, které situaci zlepší,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Zatím ale není jasné, jestli se opět vrátí samostatný obor pro dětské praktiky. O tom chce ministerstvo ještě jednat.
