Článek
Zvolený prezident Petr Pavel při příležitosti ročního trvání ruské agrese proti Ukrajině v živém vysílání na svém facebookovém profilu zrekapituloval dosavadní události a odpovídal na dotazy veřejnosti.
„Nikdo nečekal, že ten rok bude vyplněn tak odhodlanou a úspěšnou obranou ze strany Ukrajiny. Pustili se do mimořádně efektivní obrany s obrovským odhodláním. Ukrajině se povedlo změnit poměr sil na bojišti a dokázat, že je zemí, která si zaslouží, abychom ji podporovali v jejím spravedlivém boji,“ řekl zvolený český prezident.
Zároveň zmínil, že není v zájmu Západu Rusko roztříštit nebo vnitřně destabilizovat.
„Zhroucené Rusko by bylo velkým problémem,“ uvedl s tím, že po skončení konfliktu by si mělo Rusko udržet kontrolu a být schopno vést mezinárodní jednání. Zopakoval, že jednání mohou začít pouze pod podmínkou, že Ukrajina dostane pod kontrolu veškeré své území k roku 2014.
Čína pákou na Rusko
Velkou roli podle Pavla může při uklidnění konfliktu hrát Čína, která je sice ekonomickým partnerem Ruska, ale za rok od války podle něj nevyvinula směrem k Rusku přímou vojenskou podporu.
„Vzhledem k tomu, že válka není v čínském zájmu, můžeme vidět rostoucí iniciativu Číny směrem k zastavení konfliktu. Jedním z hlavních příkladů je mírový návrh, který teď přednesl čínský ministr zahraničí. Ten byl i prezidentem Zelenským v některých bodech označen jako relevantní. Uvidíme, kam tato iniciativa povede, protože Čína je opravdu významnou pákou na Rusko. Asi nejsilnější, která dnes existuje,“ dodal Petr Pavel.
Peking v pátek představil mírový plán v dokumentu nazvaném Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize. Mimo jiné v něm vybízí, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, vyzývá ke zřízení humanitárních koridorů, ale i k ukončení západních sankcí proti Rusku. Zároveň se Čína přihlásila k principu „svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí“.
Jenže právě tuto pasáž si Rusové a Ukrajinci vykládají zcela jinak – Rusové v říjnu loňského roku papírově připojili čtyři ukrajinské regiony (Chersonskou, Záporožskou, Luhanskou a Doněckou oblast) ke své federaci. V roce 2014 pak násilně obsadili Krym, který také zahrnuli do své říše.
Ukrajinci naproti tomu chtějí obnovení své svrchovanosti v hranicích z roku 1991, tedy včetně všech oblastí, kterých se Rusové zmocnili a po pseudoreferendech připojili.
Česká pomoc
Jak před pár dny uvedl premiér Petr Fiala z ODS, Česko během posledního roku Ukrajině dodalo skoro 90 tanků, 226 bojových a obrněných vozidel nebo 38 houfnic. Součástí dodávek bylo i 33 salvových raketometů, které v koordinaci s vládou dodali čeští zbrojaři.
Třetina vybavení pocházela z armádních skladů, ze kterých bylo také odesláno šest protiletadlových systémů, čtyři vrtulníky či 900 metrů mostních konstrukcí. Další dodávky se týkaly například munice.
Podle Petra Pavla takové vyvezení části zásob z českých skladů neznamená, že by tím Česko ohrozilo svou situaci.
„Byla to technika, kterou můžeme dočasně postrádat a Ukrajina ji zároveň mohla ihned začít používat. Že ji sami obměňujeme, je dobrá zpráva pro obranný průmysl, armádu i společnost. Tato technika bude nahrazena modernější. Mohli jsme si dovolit dočasně snížit úroveň zásob a nahradit ji,“ míní zvolený český prezident.
Zároveň zopakoval, že si Ukrajina zaslouží stát se do budoucna členem Severoatlantické aliance (NATO).
