Pavel s Fialou řešili platy vojáků a policistů. Jak se mají změnit

Platy bezpečnostních složek včetně vojáků nebo policistů byly jedním z témat setkání premiéra Petra Fialy (ODS) s prezidentem Petrem Pavlem. Ten svůj zájem vložit se do debaty o penězích deklaroval při návštěvě Královéhradeckého kraje v minulém týdnu. Fialy se chtěl ptát, jak bude vláda řešit vyvážený přístup k platům napříč ozbrojenými složkami.

K jakým závěrům politici na jednání došli, ale premiér ani prezident nesdělili.

Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy si kabinet k platům nechává zpracovat analýzu, která srovnává rozdíly jednotlivých sborů a bude postupovat podle ní. Růst platů bezpečnostních složek by měl podle předsedy vlády brát zřetel na dosavadní podmínky a ohodnocení jednotlivých sborů.

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan na začátku dubna uvedl, že vláda by o růstu měla rozhodnout do léta. Pevně termín stanovený ale zatím není. Z dřívější analýzy podle Rakušana vyplývá, že v letošním roce je v platech mezi policisty a vojáky rozdíl dva a půl tisíce korun ve prospěch vojáků. Jednotlivé profese ale podle něj celkově nejsou srovnatelné – hasiči mívají více přesčasů, vojáci zase častěji dojíždějí a žijí v kasárnách.

S nutností zvýšit platy vojákům Rakušan souhlasil, zdůraznil ale potřebu udržení stability systému, kterou by ohrožovalo zvyšování rozdílů v odměňování. „Na co musím a budu dbát jako ministr vnitra, ale je, aby nebyl rozvibrován systém bezpečnosti. Nemůžeme si dovolit ohrozit vnitřní bezpečnost tím, že bychom vytvářeli konkurenční výhody, které už by nebyly srovnatelné mezi jednotlivými sbory jako takovými,“ uvedl Rakušan.

Stejně jako ministryně obrany Jana Černochová chce i Rakušan hledat finance na zvýšení platů policistů na svém ministerstvu, podle něj to ale zřejmě nebude stačit.

Podle policejního prezidenta Martina Vondráška existuje riziko, že v případě prohlubování odměňování se zhorší reakční schopnosti policie nebo možnost sboru pružně reagovat na nové bezpečnostní hrozby. Rozdíly mezi průměrnými platy vojáků a policistů se pohybují mezi 3000 až 7000 korunami měsíčně.

Zvýšení platů vojáků se tak podle něj musí setkat s adekvátní odezvou v odměňování policistů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů. „Ačkoliv mi nepřísluší komentovat změny v jiném resortu, chci říci, že přeji zlepšení podmínek všem, kdo zajišťují bezpečnost naší země, vojáky nevyjímaje. Je však z mého pohledu nezbytné si uvědomit, že úplně stejně si zlepšení finančního ohodnocení zaslouží policistky a policisté,“ uvedl Vondrášek na začátku dubna.

Šéfka resortu obrany Černochová nechce vojákům zvyšovat jen plat, ale také například příspěvek na bydlení. Peníze navíc na tento účel umožňuje dát novela zákona o vojácích z povolání, která vstoupí v platnost k začátku července. Cílem novely je podle vlády doplnit stavy armády a také udržet současný personál.

Kromě příspěvku na bydlení vojáci dostanou také další benefity jako stabilizační příspěvek nebo příplatek za službu v zahraničí. Novela také zvyšuje náborový příspěvek až na čtyřnásobek ze současného maxima čtvrt milionu korun.

Příspěvek na bydlení by se podle Černochové měl přinejmenším zdvojnásobit, jeho základní výše je podle náborového webu armády tři tisíce korun.

Novela i zvyšování platů má za cíl řešit problém náborového systému armády, který podle generála Karla Řehky nefunguje. Primárním problémem je podle jeho vyjádření v podcastu Ptám se já ekonomická situace, která trápí vojáky a nutí je z armády odcházet.

„Především v nižších hodnostech na úrovni poddůstojníků mužstva, ale už ne zdaleka jen tam, odchází kvůli tomu, že armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopnou a že je pro ně těžké sladit osobní a rodinný život s vojenskou službou. Říkají: Je to naše srdcovka, ale takhle to dál nejde, my potřebujeme uživit rodiny a musíme odejít,“ shrnul šéf armády své postřehy.

V roce 2023 podle Řehky zaznamenala armáda čistý přírůstek jen 176 vojáků, aby ovšem dosáhli strategických plánů, muselo by vojáků ročně přibýt alespoň 1200. Pomalu rostou počty vojáků z povolání, lepší je situace v případě příslušníků aktivních záloh.

Podle Ministerstva obrany by zvednutí platů pro státní rozpočet znamenalo dodatečné náklady kolem 375 milionů korun ročně.

U bezpečnostních sborů by se pak navýšení týkalo více než 50 tisíc lidí, celkem by se tedy náklady pohybovaly kolem miliardy.

Příslušníkům bezpečnostních sborů se letos platy již zvedly, od ledna o 1500 korun. Policisté a hasiči dostali také 1000 korun navíc jako stabilizační příplatek, celkem tedy mají od ledna hasiči a policisté o 2500 korun více.