Článek
Pavel předlohu konzultoval s odborníky na ekonomii, finance či ústavní právo. „Vzhledem k tomu, že zítra (v úterý) začíná legislativní proces, budu ho pozorně sledovat, abych k němu mohl zaujmout jasné stanovisko,“ řekl. Vyjádřit se chce nejdříve den poté, co složí prezidentský slib, což je v plánu 9. března. „Já si samozřejmě názor tvořím, ale ještě nejsem inaugurován,“ zdůraznil.
Budoucí prezident by podle Pavla neměl do legislativního procesu vstupovat „bianco šekem“ hned na začátku. „Než bude vůbec návrh ve Sněmovně, tak říct, jestli ho bude budoucí prezident vetovat, nebo ne, by nebylo správné. Touto cestou bych se ubírat neměl. Jasné stanovisko uslyšíte předpokládám 10. března,“ uvedl.
Pochybnosti u něj budí jak retroaktivita, která by s tím mohla být spojená, tak institut legislativní nouze, který chce vláda a koaliční většina k protlačení novely využít.
Pavel také řekl, že se k zákonu vyjádří buď tak, že ho podpoří a podepíše, nebo využije svého budoucího práva veta. „Lhůta 15 dní (na prezidentské veto) by přesáhla tu dobu, kdy by případná změna měla vyjít ve Sbírce zákonů. Férové k tomu bude zaujmout stanovisko - buďto podepsat, nebo vetovat.“
Zítra se Pavel setká s premiérem Petrem Fialou (ODS) a růst důchodů, který v současné době polarizuje politickou scénu, by mohl být jedním z témat schůzky. Minulý týden se kvůli tomu Pavel už sešel s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).
Ten mu podle svých slov vysvětlil důvody, proč chce vláda ke snížené valorizaci přistoupit. Místo plánovaných 1770 korun by v červnu senioři mohli dostat průměrně jen 760 korun. Jurečka zdůraznil, že tím hlavním jsou veřejné finance. Pavel po této schůzce ale podepsání nižších valorizací nepřislíbil.
Nově zvolený prezident si vyslechl také názory opozice.
Karel Havlíček (ANO), se kterým se Pavlem sešel minulý týden, po jejich schůzce uvedl, že budoucí hlava státu má o novele zákona údajně pochybnosti a spatřuje v ní rizika.
„Jsem si téměř jistý, že nad tím má velké pochybnosti a uvědomuje si to riziko. Troufám si tvrdit, že by to rád řešil nějakým kompromisem,“ uvedl Havlíček.
Opoziční strany vládě hrozí, že pokud k hlasování o novele dojde, jsou připraveny na rozsáhlé obstrukce ve Sněmovně a na podání stížností k Ústavnímu soudu.
Právě možná protiústavnost novely zákona je důležitým argumentem opozice.
Kabinet Petra Fialy totiž potřebuje, aby zákon začal platit do 22. března, a to kvůli zákonným pravidlům pro valorizaci důchodů. Pokud by začal platit až po tomto datu, mohl by být považován za protiústavní – což připouští i sama vláda.
Právě zde vstupuje do hry Pavel. Pokud by se totiž vládě podařilo překonat obstrukce a zákon prošel i Senátem, kde jsou k úpravě také určité výhrady, měl by budoucí prezident 15 dnů na to, aby novelu prostudoval a případně ji vrátil Sněmovně.
Poslanci by se tím pak mohli zabývat nejdříve po deseti dnech a případné Pavlovo veto přehlasovat, pokud jim k tomu ale zbude čas, který je právě ohraničen druhou polovinou března.
Kdyby tedy Pavel zákon odmítl podepsat, pravděpodobně by to znamenalo, že v platnost nevstoupí včas. Prezident by se v takové situaci mohl stát tím, kdo o výši důchodů rozhodne.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme další vyjádření Petra Pavla.
