Velké srovnání půjček. Kterým se vyhnout a na co si dát pozor

Půjčka za zdánlivě stejných podmínek: deset tisíc korun na jeden měsíc. Mezi 42 společnostmi, u nichž si lze takovýto úvěr v Česku sjednat, jsou ale značné rozdíly.

V řeči peněz můžete za měsíc přeplatit jen pár stovek, ale také vracet i čtrnáct tisíc korun. Dokládá to Index odpovědného úvěrování, který vypracovává organizace Člověk v tísni.

Autor analýzy David Borges letos varuje, že na telefonické dluhové poradně pozorují, že se do finančních potíží dostávají i lidé se středně vysokými příjmy.

„Vidíme, že rostoucí ceny dostávají lidi do problémů. Obávám se, že je otázkou času, kdy uvidíme problémy s nesplácením úvěrů,“ říká pro Seznam Zprávy.

Index odhaluje, že velké rozdíly v tom, kolik klient přeplatí, jsou jak mezi jednotlivými společnostmi, tak i v rámci jednotlivých typů úvěrů.

Například u kontokorentu klient za půjčených deset tisíc korun přeplatí jen minimálně, a to od 141 korun po 220 korun.

„Úplně nejlepší je se půjčkám vyhnout úplně, pokud to jde. Pokud si půjčit musím, tak kontokorent je docela dobrá volba. Mimo jiné i proto, že jak je zřízený k běžnému účtu, tak jak na něj přijdou peníze, tak se dluh automaticky srovnává,“ vysvětluje Borges.

Podobně opticky působí i úvěry přes kreditní karty: od 116 korun po 357 korun. U kreditních karet ale analytik Člověka v tísni varuje, že je to složitější a ošemetnější.

„Cenově jsou podobné jako kontokorent, možná dokonce díky bezúročnému období, kdy prvních 45 dnů neplatíte úroky, se mohou jevit i jako lepší. Ale to trochu klame,“ vysvětluje.

Zmiňuje, že například vybírání hotovosti je u kreditních karet kvůli poplatkům drahé a stejně tak bezúročné období neplatí u všech společností stejně.

Půjčit si deset tisíc korun přes úvěr pak podle Indexu může vyjít na 71 korun, ale i na šedesátinásobek, tedy konkrétně na 4 450 korun.

Obezřetní by měli být klienti před nabídkami, že první úvěr je bezplatný. „Je to z našeho pohledu nebezpečné. Společnosti moc dobře vědí, proč to nabízejí,“ říká Borges s tím, že zejména u drobných půjček nejsou klienti velmi často schopni splatit celou částku do měsíce. A v takové chvíli se na bezplatnou půjčku nabaluje další půjčka, tentokrát už tvrdě úročená.

Nejde ovšem o jedinou lákavou nabídku, před kterou analytik trhu s půjčkami varuje. Podobně nebezpečné jsou i nabízené slevy nebo odpouštění části úrokové sazby při řádném splácení.

„Trápí nás, že je to postavené tak, že pokud budou lidé řádně splácet, budou platit úrokovou sazbu, která už sama osobě není malá. A pokud úvěr nesplatíte, ztratíte nárok na slevu a vztahuje se na vás ještě horší sazba,“ přibližuje.

Vypichuje i další tradiční lákadlo poskytovatelů půjček: úrokové sazby „již od“. „Většinou deklarované úrokové sazby platí na úvěry, které jsou velké a na dlouho. Jakmile si chcete půjčit peníze na krátkou dobu, jde úroková sazba nahoru,“ zmiňuje analytik.

Index odhaluje i to, kolik klienti ve finále za půjčených deset tisíc korun zaplatí, pokud nezvládnou šest měsíců splácet. Rázem nejde o stokoruny nebo tisícikoruny, ale náklady se mohou vyšplhat až do nižších desítek tisíc.

U dvou společností hrozí, že klient bude muset zaplatit navíc až 25 tisíc korun. Podle Davida Borgese je proto pravidlem číslo jedna v situaci, kdy dlužník ví, že nezvládne peníze splatit, se svým věřitelem komunikovat.

„Když nezvládne splácet, nekomunikuje a strká hlavu do písku, jak se říká, věřitel dá na dlužníka žalobu,“ vykresluje hrozící problém analytik. Žalobě předchází upomínky, výzvy a podobně, samotný soud bývá podle Borgese rychlý a často se obejde bez dlužníka. Rozhoduje se na základě listinných důkazů.

„Soud rozhodne, že klient je povinen zaplatit, a dostane se to k exekutorovi. Záleží na situaci dlužníka, ale typicky proběhne blokace všech peněz na účtech, pokud takové má. Začne se srážet z příjmů a v extrémním případě proběhne mobiliární exekuce, to znamená, že exekutor vstoupí do bytu. To je černý scénář,“ tvrdí analytik.

Naopak pokud dlužník při problémech komunikuje, tak se s věřitelem může domluvit na snížení splátek nebo na odkladu.