„Papouškuje rasistickou rétoriku.“ Akademička čelí kritice kvůli Izraeli

Ve výuce „papouškuje rasistickou sionistickou rétoriku“, obvinilo uskupení Akademici proti apartheidu Irenu Kalhousovou – zaměstnankyni Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expertku na Blízký východ. Členové skupiny požadují, aby se vyřešilo její působení na univerzitě.

„Karlova univerzita musí přehodnotit zaměstnávání osob jako doktorka Irena Kalhousová, jež, ač se prohlašují za nestranné experty, ve výuce papouškují rasistickou sionistickou rétoriku,“ píší v prohlášení publikovaném na instagramovém profilu uskupení.

Podle vyjádření, které skupina Seznam Zprávám poskytla, se Kalhousová jednostranně vyjadřuje k dění v Palestině, přičemž vystupuje jako nestranná expertka a při jejích přednáškách prý dochází k zamlčováních palestinských perspektiv.

„Momentálně nechceme pod tlakem zveřejňovat konkrétní případy, kdy dle našeho názoru došlo k hrubému porušení etického kodexu ze strany paní doktorky. Je to především z obav z persekuce onoho studentstva, které s námi své zkušenosti sdílelo, ke které by mohlo dojít,“ napsala skupina Akademiků proti apartheidu Seznam Zprávám.

Skupina vystupuje anonymně. „V rámci kolektivu necítíme potřebu obhajovat naše rozhodnutí zůstat v anonymitě,“ napsali její členové Seznam Zprávám. Organizace nicméně potvrdila, že mezi členy jsou lidé z akademické sféry včetně těch z Univerzity Karlovy.

Ze strany fakulty, na které působí, ale přišlo v pondělí zastání.

„Nejde o kritiku, ale o nesmyslné a věcně nepodložené obvinění. Dr. Kalhousová vystupuje ve veřejném prostoru výhradně z pozice akademické expertky a její vyjádření mohou sloužit jako vzor nestranné reflexe velmi komplikovaného problému,“ napsal Seznam Zprávám děkan Fakulty sociálních věd Tomáš Karásek.

Rezolutně odmítl i požadavek aktivistů, aby přehodnotili působení Kalhousové na fakultě. „Za dr. Kalhousovou stojím naprosto jednoznačně. Mimo jiné jsem ji letos nominoval na prestižní univerzitní Cenu Miloslava Petruska za rok 2023, právě za její veřejné vystupování k izraelsko-palestinskému konfliktu,“ vyjádřil se s tím, že se nejedná o první útok na akademičku.

„Intenzita osobních útoků na dr. Kalhousovou je mimořádně vysoká. Bohužel se ale s podobnými reakcemi setkávají i jiní kolegové, např. ti, kteří se vyjadřují k ruské válce proti Ukrajině,“ dodal děkan.

Irena Kalhousová nechtěla kritiku před vyjádřením univerzity komentovat. Nyní se ji Seznam Zprávám zatím nepodařilo kontaktovat. V úterý bude hostem pořadu Ptám se já.

Ještě dřív než děkan se Kalhousové zastala například její kolegyně z fakulty Denisa Hejlová nebo odborník na extremismus z brněnské Masarykovy univerzity Miroslav Mareš.

Podle něj je v extrémním případě možné někoho vyhodit, pokud jeho názory jasně ovlivňují výuku, ale u Kalhousové to nevidí. „Podle práva to možné je, ale ty argumenty nepovažuji za správné. Nátlak na paní Kalhousovou považuji za neoprávněný,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Vzápětí dodal, že univerzita by se měla za akademičku postavit. „Přestože může působit vyhraněně, tak je mezinárodně uznávaným expertem a tyto věci je nutné podávat s určitým profesním backgroundem akademika. Pokud připouští diskuzi, pokud je chápána jako mediální expertka, tak by se za ni měla univerzita postavit,“ míní Mareš.

Organizace později ujasnila, že cílem příspěvku nebylo ukončit pracovní poměr Kalhousové s univerzitou. „Mrzí nás, že to bylo takto pochopeno. Naším záměrem bylo upozornit na nespravedlnost, které se jako společnost dopouštíme vůči palestinskému lidu, jsou-li v akademickém prostředí slyšeti pouze proizraelské hlasy,“ dodali členové organizace ve vyjádření.

Rozepře ohledně izraelsko-palestinského konfliktu se v českém veřejném prostoru objevují již delší dobu, nyní čím dál častěji prosakují do akademického prostředí. To otevírá debatu, do jaké míry může být politika na akademické půdě tématem. Podle Mareše jsou tyto dvě sféry neoddělitelné.

„Politiku a akademickou půdu oddělit nelze, to bychom museli zavrhnout třeba sametovou revoluci. Jsem otevřený tomu, že budou na akademické půdě politicky zaměřené debaty, ale prostor by neměl mít jen jeden politický směr, ale mělo by to být pluralitní. Na akademické půdě je přípustné vyjadřovat politický názor, ale nemělo by být zabraňováno profesorům kvůli jejich názorům na univerzitách působit,“ uzavřel expert.

„Politické spory se nevyhýbají ani akademické půdě. Své o tom věděl i T. G. Masaryk, jehož chtěla část antisemitské veřejnosti po hilsneriádě z univerzity vyhnat. Věřím, že univerzity dokáží takové spory udržet v civilizovaných mezích, akademická svoboda je nedotknutelná,“ dodal ministr školství Mikuláš Bek.

V nedávné době došlo ke dvěma incidentům, které tuto debatu rovněž rozproudily. Ve čtvrtek minulý týden například propukla před budovou Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy demonstrace na podporu Palestiny, při níž byl zraněn jeden člověk.

„Jakkoli právo na vyjádření svobodného názoru respektuji, role akademické půdy i akademické obce je jiná. Akademická půda je a má být prostorem vzájemného respektu a dialogu. To jsem včera na demonstraci neviděla. Jeden z demonstrujících fyzicky napadl studenta z kolejí, který dával najevo, že s protestujícími nesouhlasí, a zranil ho v obličeji,“ vyjádřila se k akci děkanka fakulty Věra Sokolová.

V médiích se nedávno objevila také zpráva o vyvěšení palestinské vlajky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Ta byla vedením následně stažena s tím, že škola nedala této akci souhlas.

„Z jednání s akademickou obcí vyplývá rozpolcenost názorů uvnitř školy, která je patrná i v ateliérech, na jejichž oknech byly vlajky umístěny. Problematické zůstává rovněž využití fasády budovy školy, které nerozlišuje mezi postoji jednotlivců a celé instituce. Sporné je i výrazné angažmá absolventů a absolventek, kteří již nejsou součástí akademické obce UMPRUM, a přesto se vyjadřují jejím jménem,“ píše se ve vyjádření, které zprostředkovala mluvčí vysoké školy Kamila Stehlíková.

K rozporům ohledně situace v Pásmu Gazy dochází na univerzitách i v jiných státech. Nejvýraznější jsou propalestinské studentské protesty v Spojených státech, objevily se už ale například ve Francii či Austrálii.

Aktualizovali jsme o stanovisko ministra školství Mikuláše Beka.

Článek jsme aktualizovali v celém rozsahu.