Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podle odhadů lékařů může být okolo roku 2050 v Česku až 300 tisíc lidí trpících různými demencemi.
Už nyní je pacientů na 140 tisíc, z nichž 60 procent trpí Alzheimerovou chorobou. Velké množství nemocných ovšem o nemoci neví, reálné číslo tak může být až o polovinu vyšší. Problémem je nicméně komplexní péče o tyto chronické pacienty.
„Populace stárne a přibývá lidí s demencí, jenže gerontopsychiatrů je žalostně málo. Jejich služby často suplují psychiatři nebo jiní lékaři bez dostatečné zkušenosti s touto skupinou pacientů,“ zmiňuje Vanda Franková.
„Musíme zvýšit povědomí u laiků i profesionálů, aby se zabránilo chybám – například aby nedocházelo k nadužívání tlumivých léků,“ dodává primářka gerontopsychiatrického oddělení Psychiatrické nemocnice v Dobřanech.
Spolu s dalšími odborníky o tématu mluvila během středeční konference Společnosti všeobecného lékařství.
Také geriatrička Hana Vaňková z České gerontologické a geriatrické společnosti uvádí, že současná situace kolem péče je vzdálená ideálnímu stavu a zaostává za narůstajícím počtem nemocných, kteří pomoc potřebují.
„Ačkoliv existuje velký potenciál a je poměrně velké množství atestovaných geriatrů, tak například síť ambulantní geriatrické péče je velmi poddimenzovaná. Dostupnost je spíš ve velkých městech, ale mnohem slabší v regionech. Vnímám opravdu dluh v oblasti ambulantní péče, která by dávala velký smysl a byla oporou pro nemocné i rodiny,“ říká lékařka.
Spíte dobře?
Jak může spánek ovlivňovat kardiovaskulární zdraví či Alzheimerovu chorobu? A co je to glymfatický systém? O propojení srdce, spánku a rozvoji neurodegenerativních chorob toho vědí vědci čím dál víc.
Součástí problému je podle odborníků i celková roztříštěnost péče – kromě praktiků, geriatrů či psychiatrů patří nemoc třeba i pod odborný dohled neurologů.
„Velmi dlouho byly demence výhradou psychiatrů a neurologové se k tomu stavěli rezervovaně. V posledních letech dochází k nárůstu zájmu a kompetencí neurologů v diagnostice i léčbě. Dostupnost péče je ale z hlediska neurologie velmi nevyrovnaná. Jsou regiony, kde je poměrně dostupná, a některé, kde je velmi obtížné neurologa vyhledat,“ podotýká Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Naděje na změnu nejspíš přichází, ale je teprve na začátku.
Aktuální situaci má změnit tzv. mezioborový konsenzus. Ten bude definovat role, kompetence a dostupnost jednotlivých lékařských specialistů a optimální postup diagnostiky a léčby.
Demence a Alzheimerova choroba
Demence, jejíž nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba, v průběhu času způsobuje zhoršování různých funkcí mozku, mezi které patří paměť, myšlení, jazyk, plánování a také osobnost. Podle České alzheimerovské společnosti jsou dalšími typy demence například vaskulární demence, demence s Lewyho tělísky a frontotemporální demence.
Podle Mezinárodní společnosti pro Alzhemierovu chorobu (ADI) celosvětově počet lidí s demencí přesahuje 44 milionů. V roce 2030 se tento počet pravděpodobně zvýší na téměř 76 milionů a v roce 2050 na 135 milionů.
„Loni vláda schválila takzvaný Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020–2030 (NAPAN). Ten kromě nových doporučených postupů počítá s vytvořením specializovaných center pro léčbu Alzheimerovy nemoci, kde by se kvalitně diagnostikovaní pacienti dostali i k nejmodernější biologické léčbě, která u nás bude, jak doufáme, brzy k dispozici,“ dodává Rusina.
Jak již bylo zmíněno, potřeba zajistit péči je v Česku čím dál naléhavější i s ohledem na stárnutí populace. Podle dostupných dat lékařské společnosti nyní Alzheimerova choroba postihuje zhruba 2 % populace ve věku nad 65 let.
Každých pět let se pak procentuální výskyt podle odborníků zdvojnásobí. Ve věku 80 let je tedy pravděpodobnost onemocnění až 16 %, o deset let později přes 40 %. Nemoc zároveň více zasahuje ženy – zhruba dvakrát častěji než muže.
Všímejte si blízkých
Podle geriatričky Hany Vaňkové by si lidé měli u svých blízkých poruch paměti všímat. Pokud problém vznikne akutně, může být signálem závažného onemocnění.
„Porucha paměti může mít velmi snadno dopad na fyzické zdraví člověka, už jen pokud třeba s mírnou poruchou udělá nepřesnost v užití léků – pokud je vezme omylem víckrát, anebo je neužije vůbec. Dalším rizikem může být prostředí. Jedna z prvních věcí, kterou s rodinami řešíme, jsou třeba plynové sporáky či otevřený oheň v bytě a zapomenutí na něj,“ podotýká lékařka.
Porovnání zdravého mozku starší osoby a mozku atrofovaného při pokročilé formě Alzheimerovy choroby.
V pokročilejších stavech se podle ní jedná i o rizikové zapomínání na vlastní potřeby, jako je pravidelný pitný režim.
Základem je přitom právě včasné rozpoznání problémů. Nejsnazší vyšetření probíhá v ordinacích praktiků při preventivních prohlídkách.
„V rámci systému včasného záchytu vyšetřujeme každého pacienta nad 65 let při preventivní prohlídce na známky počínající demence. Pak také samozřejmě i ty, kteří sami přijdou s podezřením, že něco není v pořádku. Každý měsíc provedeme řádově desítky kontrol a případů bohužel stále přibývá,“ uvedl Bohumil Seifert, praktický lékař a vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Základní vyšetření praktici provádějí jednoduchým testem, který zabere jen několik minut. Pacienti při něm například dostávají za úkol zapamatovat si tři základní slova a zakreslit čas do ručičkových hodin. Podle výsledného skóre pak lékař určí, zda se u pacienta projevují první známky onemocnění.
Lékaři si také všímají, že se nyní zvlášť u pacientů vyššího věku objevují různé kognitivní potíže či poruchy spánku také po prodělaném covidu-19. Tyto postcovidové potíže se však daří postupně léčit a stav zlepšovat.
