Článek
„Jsme pidichovatelé. Máme jednu halu a naskladňujeme do ní zhruba 28 tisíc kuřat. Za rok zvládneme zhruba sedm turnusů,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel zemědělského Družstva vlastníků Batelov Roman Jakoubek.
Koncem ledna se do haly vloupal spolupracovník organizace Obránci zvířat (OBRAZ) a natočil tam chov konvenčních kuřat. Další záběry pořídil v drůbežárnách v Semtěši u Čáslavi a ve Slavěticích u Týna nad Vltavou.
Před desítkami let jsme se rozhodli, že chceme šlechtit speciální plemena kuřat, aby žila kratší dobu a dávala co největší množství pokud možno prsního svalstva. A toto je výsledek.
Obránci zvířat tak rozjeli kampaň, k níž se připojily známé osobnosti, jako třeba zpěvačky Marta Jandová, Jana Fabiánová, herci Hynek Čermák nebo Václav Neužil. Organizace plánuje protesty před prodejnami. Požadují lepší standardy chovu kuřat.
Veterinární správa na záběrech žádné porušení legislativy neshledala s odůvodněním, že takto to ve velkochovech zkrátka vypadá. „I když pochopitelně chápeme, že některé detailní záběry nemocných a mrtvých kusů nepůsobí dobrým dojmem,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí veterinární správy Petr Vorlíček.
Upozornění: Některé záběry tohoto videa jsou drastické.
Ředitel zemědělského Družstva vlastníků Batelov Roman Jakoubek se prý nemá na záběrech za co stydět. Vše je podle něj v souladu s předpisy. Lepší podmínky chovu kuřat by však uvítal. Poslední třetina života speciálně vyšlechtěných hybridů (typ ROSS 308 nebo COBB 500), jejichž maso se nejčastěji v českých obchodech objevuje, prý není dobrá a ne všechny „turnusy“ se povedou.
Za hranou organismu zvířat
Jsou záběry, které pořídili Obránci zvířat ve vaší hale, reálné? Mrtvá, nemocná, znetvořená kuřata? Takto to opravdu ve velkochovech kuřat vypadá?
Záběry, co jsem viděl, jsou skutečné. Nemám se za co stydět. Odpovídají české legislativě. Detaily na nemocná kuřata s vykloubenýma nohama, i to je realita. My se snažíme nemocná a mrtvá zvířata dvakrát denně vybírat, ale nemáme šanci ohlídat všech bezmála 30 tisíc.
Kdyby ten, kdo tam natáčel, přišel do haly den po naskladnění, bude mít záběry žlutých velikonočních kuřátek, která jsou v reklamě. V ten moment jsou kuřátka nádherná. Pak se sedmý až desátý den přepeřují, žluté chmýříčko zmizí a začíná se dělat pravě to bílé peří. Odhaduju, že ty jejich záběry byly pořízeny těsně před vyskladněním, tedy ve stáří kolem 30 až 35 dnů.
Tím, jak kuřata rostou, se jejich životní podmínky mění. Řeknu to vulgárně. Čím je kuře větší, tím víc žere, má větší ho*no a tím má horší podestýlku. A jak začnou kuřata strašně rychle růst, více dýchají, vzniká větší vlhkost a je těžší udržet v hale správné klima, vlhkost a teplotu a podestýlku suchou.
Na záběrech jsou kuřata, jejichž svalstvo je tak velké, že se neudrží ani na nohou.
Před desítkami let jsme se rozhodli, že chceme šlechtit speciální plemena kuřat, aby žila kratší dobu a dávala co největší množství pokud možno prsního svalstva. A toto je výsledek. Za mě už je to za hranou možností jejich organismu.
Konec života kuřat není hezký
Jaký byste řekl, že mají rychle rostoucí kuřata vlastně život?
Na rovinu? Já myslím, že do dvacátého pětadvacátého dne, a je to na nich vizuálně vidět, si to v hale užívají. Posledních deset dní je, jak bych to diplomaticky řekl… horších. Tehdy se hala doslova plní kuřaty před očima. Jdete tam jednou ráno, pak podruhé a hala je úplně jiná. Tam je vidět největší nárůst svaloviny, což je zhruba 100 až 150 gramů denně.
I ten jejich pohyb se mění, kostra neunese svalstvo a jejich život spokojený není. Neříkám, že to je zrovna týrání, ale není to hezké. Také záleží samozřejmě na tom, jaké je roční období a jaká kvalita podestýlky. Pokud se podařilo ji udržet suchou, mají to kuřata lepší, pokud zvlhla, je to blbé.
Na některých záběrech OBRAZu jsou vidět nohy kuřat prý popálená kvůli vlastním výkalům. Jak se daří, nebo nedaří správné klima a sucho v hale udržovat?
V naší hale uděláme sedm až osm turnusů za rok. Kdybych to měl na rovinu zhodnotit, kuřata se mají do jejich pětadvacátého dne života všechny dobře a ve zbytku života už hůř.
U nějakých dvou až tří turnusů se některé konce nepovedou. To bývá teď v předjaří nebo když je na podzim dušičkové počasí. V hale se nemusí podařit udržet suchou kvalitní podestýlku, potom jsou kuřata špinavá, mokrá a sama se mokrým místům v hale vyhýbají, tedy se jejich životní prostor ještě víc zmenšuje. Jsou na sobě nalepená, více se přehřívají a není to dobré.
Nesplňujeme ani jednu hvězdičku
Jak moc jsou na sebe vlastně natěsnaná a v jakých minimálních podmínkách je můžete chovat?
V naší hale je povolená hustota 39 kilogramů živé hmotnosti na metr čtvereční, což odpovídá zhruba 18 až 20 kuřatům (nejvyšší možná hustota v České republice, kterou využívají tři hospodářství, je až 42 kg/m2, pozn. red.). V hale máme umělé osvětlení, kterým dodržujeme světelný režim délky dne a noci, aby si mohla kuřata odpočinout. Jako podestýlku používáme slámu a tu se snažíme udržovat suchou a kyprou. Pak jsou ještě další věci, které jsou dány legislativou.
Vznesl nějaký potravinový řetězec požadavek na změnu nebo zlepšení života kuřat?
Někdy v loňském roce jsme od Penny Marketu dostali upozornění, že od roku 2026 budeme muset přejít na jejich welfare (životní podmínky chovu kuřat), která je přísnější než naše současná legislativa. Co si matně vybavuji, šlo o menší hustotu osazení kuřat, doplnění bidýlek na hřadování a podobně. Přesně si to ale už nevybavuji (redakce požádala o stanovisko Penny Market, ale k tomuto požadavku se zatím řetězec nevyjádřil).
Obránci zvířat poukazují na to, že v Belgii nebo Nizozemí se řetězec Albert zavázal dodržovat lepší životní podmínky chovu kuřat dle tabulky Beter Leven (Lepší život). Kolik hvězdiček by získal váš chov?
Nesplňujeme ani jednu hvězdičku. Chováme rychle rostoucí, ne pomalu rostoucí hybridy, na hale máme 18 až 20 kuřat na metr čtvereční, nemáme ani přírodní osvětlení, ani volný výběh. Jediné, co splňujeme, je sláma, jakožto podestýlka.
Značka kvality Beter Leven vs. Česko
★☆☆ | ★★☆ | ★★★ | V ČR | |
---|---|---|---|---|
Hustota osazení | 12 kuřat na m² | 13 kuřat na m² | 11 kuřat na m² | 18–22 kuřat na m² |
Plemeno | Pomalu rostoucí | Pomalu rostoucí | Pomalu rostoucí | Rychle rostoucí |
Obohacené prostředí | Obilí nebo sláma, bidýlka | Obilí nebo sláma, bidýlka | Obilí nebo sláma, bidýlka | Suchá a kyprá podestýlka |
Přírodní světlo | min. 20 procent haly | Volný výběh, 1 kuře na m² | Volný výběh, 1 kuře na 2 m² | Hala, umělé osvětlení |
Zdroj: Beter Leven, SVS ČR
Jak se vám jeví dvojí standard ohledně požadavků na lepší život kuřat v různých zemích?
Víte co, to je o tom, že jsme jedna velká Evropa, která si chvíli hraje na to, že funguje jako celek, ale subjekty v ní fungují odlišně. I my zemědělci chceme, aby zvířata, ač mají tak krátký život, si ho užila v co největší pohodě. Jen je otázka, jak nám k tomu pomáhá legislativa a jak ekonomika provozu. My to děláme proto, abychom byli na nule nebo v plusu, tedy menší počet kuřat na halu ano, ale musí se zvednout cena.
Klidně bych přešel z 18 na 12 kuřat v hale, nemám s tím problém, ale to znamená o třetinu menší příjem. Výkupní cena se nyní pohybuje kolem 27 až 28 korun za kilogram. Kdybychom snížili počet kuřat na dvanáct, musela by výkupní cena stoupnout na zhruba 35 korun. Ale to je velmi hrubý odhad.
Požadavek OBRAZu tedy považujete za správný směr?
Ano, a rád tomu půjdu naproti. Někdo to ale musí bohužel zaplatit. Já si nemohu dovolit být v minusu a výrobu dotovat. Takže buď nějaká forma dotace, což je ale cesta do pekla, nebo my všichni z toho řetězce oželíme nějakou pětikačku proto, aby se kuře mělo lépe.